Adéla Valušková 
Trend zvýšené sledovanosti televize je od jara roku 2020 viditelný po celém světě. Jedna z prvních studií, která mapuje to, jak se televize veřejné služby popasovaly s pokrýváním pandemie koronaviru je studie zpracovaná Evropskou vysílací unií (EBU). Do výzkumu EBU zařadila 18 veřejnoprávních televizí z celé Evropy, například z Itálie, Německa, Francie nebo Velké Británie. Studie se zabývala časovým úsekem od 2.3. do 15.3. 2020. Jedním z jejich hlavní závěrů je, že evropští diváci se obraceli na média veřejné služby především kvůli spolehlivým zprávám a nejnovějšímu vývoji ohledně situace kolem koronaviru. Díky jejich vysílání tak měli bezprostřední přehled o aktuálním dění. Z tohoto důvodu se denní průměr evropských diváků veřejnoprávních televizí zvýšil o 14 % a hlavní večerní relace měly až dvojnásobný zásah v porovnání se začátkem roku, tj. od 1.1. do 1.3. 2020.
Ženy se na zpravodajství dívaly více než muži a výrazně přibylo mladých diváků
Studie EBU také odhalila, že na vysílání veřejnoprávních televizí se dívá mnohem více mladých lidí, než tomu bylo před příchodem koronaviru do Evropy. Podíl mladých diváků v celkovém publiku vzrostl v průměru až o 20 %. Důvodem může být plošné uzavírání škol napříč evropskými zeměmi, díky čemuž měli žáci a studenti častější a snadnější přístup k televizi. Svojí roli bezpochyby sehrál i zákaz hromadných akcí či zavedení omezeného vycházení. Nejen mladí diváci, ale obecně velká část populace tak zůstávala doma, což pravděpodobně mělo za následek také to, že průměrný podíl diváků večerních zpráv veřejnoprávních televizí pohyboval na úrovni 39 %. Zajímavé je, že v tomto podílu mírně převažovalo procento žen. Podíl žen odpovídal 54 %, podíl mužů pak činil 46 %.
Oba tyto trendy, tj. větší podíl mladých diváků a větší procento žen sledujících zpravodajství než mužů, se projevily i v České republice. Podle dat agentury Nielsen Admosphere sledovanost televize rostla ve všech sociodemografických skupinách české populace. Následující graf ukazuje, že největší meziroční nárůst však nastal právě u mladých diváků ve věku 15-24 let. Sledovanost u nich v porovnání s předchozím rokem narostla o 53 %, tedy nejvíce ze všech zkoumaných skupin.
Příčinou náhlého zájmu mladých lidí o televizi bylo, stejně jako po celé Evropě, plošné uzavření škol, které v ČR nastalo 11. března 2020. Tuto hypotézu dokládá graf Nielsen Admosphere, který mapuje časový úsek před a po uzavřením českých škol. Je zde vidět skokový nárůst hlavně v dopoledních hodinách, a to až o osm procent.
Co se týče většího podílu žen na sledování zpravodajství než mužů, který vyplynul z evropské studie EBU, i tento trend se v ČR projevil. K podobnému závěru totiž dospěl i výzkumný tým z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty UP. Svoji studii výzkumníci postavili na čtyřech skupinách, do kterých rozdělili českou společnost. Jednalo se o skupiny znepokojených, lhostejných, opatrných a skeptických. Ženská část populace převažovala právě v těch skupinách, které zpravodajství považovaly za přínosné a přisuzovaly jim důležitost během celé krize. Jejich zájem o zpravodajství se podle výzkumu dokonce postupem času zvětšoval. Jednalo se o skupiny znepokojených a opatrných. Naopak muži tvořili pevný základ skupin lhostejných a skeptických, u nichž se zájem o zpravodajství tolik neprojevoval a postupem času mohl i opadat.
Druhá vlna přinesla ještě více diváků
Doposud jsme se zabývali pouze jarem roku 2020, kdy koronavirus dorazil do Evropy a poprvé se výrazně zvedla sledovanost televize. V létě ve společnosti panovala spíše uvolněnější nálada a na koronavirus jako by se trochu pozapomnělo. Další příval velkého množství diváků, kteří se zajímali o aktuální dění okolo pandemie koronaviru, přineslo až pondělí 5. října, kdy byl v ČR podruhé vyhlášen nouzový stav.
Opětovný nárůst sledovanosti zaznamenalo televizní vysílání jako takové. Významné popularitě se těšily filmy, zábavní či vzdělávací pořady, stejně jako za vlny první. Tím hlavním důvodem, proč ale v době pandemie koronaviru obecně vzrostla sledovanost televize je zpravodajství. Největší nárůst počtu sledujících zaznamenala ČT24, kdy se v týdnu od 12. října podíl sledovanosti vyhoupl nad hranici 7 %, což je o 1,43 % více, než tomu bylo předchozí týden. V porovnání CNN Prima News svůj podíl sledovanosti zvýšila jen mírně na 0,57 %.
Největší diváckou pozornost však měly hlavní zpravodajské relace jako Události, podíl jejich diváků se zvýšil oproti minulému období o celých 20 % na stanici ČT1 a téměř o ⅓ na ČT24. Za veřejnoprávní televizí však ty komerční nezůstaly v závěsu. Televizní noviny Novy a Hlavní zprávy Primy svůj průměrný počet diváků také zvýšily, i když ne tak výrazně. Přírůstek se pohyboval mezi 5-10 %.
Důvěra ve veřejnoprávní média
Ruku v ruce s rostoucím počtem diváků se projevuje i jejich důvěra v informace, které média předávají. Průzkum agentury Kantar z října 2020 ukazuje, komu lidé věří nejvíce ohledně výroků o koronaviru.
V průzkumu agentury uvedlo 69, respektive 68 % lidí, že důvěřují informacím České televize a Českého rozhlasu. Před těmito dvěma médii se umístili už jen experti a epidemiologové s 76 %. Naopak poslední příčku obsadil premiér Andrej Babiš, jehož informacím důvěřuje pouhých 36 % dotázaných. Průzkum tak potvrdil, že veřejnoprávní média v období pandemie představují důležitý zdroj informací pro velkou část české společnosti.
Televize jako dominantní médium
Z dat a statistik je jasné, že co se týče sledovanosti, tak pandemii koronaviru může konkurovat jen několik událostí. Za poslední dekádu přitáhly tolik pozornosti například výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2013 a 2017, prezidentské volby 2013 a 2018 nebo pohřeb Václava Havla v roce 2011. Nutno podotknout, že se jednalo o jednorázový příval diváků, zatímco současná situace přitahuje pozornost veřejnosti už po dobu několika měsíců. Během tohoto období se ukázalo, že televize je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací a potvrdila se tak její dominance mezi ostatními médii.
