Tereza Marešová 
Feminismus stručně a jasně
Feminismus se snaží sbourat rozdíly mezi muži a ženami. Proto se muži většinou vyděsí, když onen termín slyší. Ale feminismus není nukleární zbraň ani kastrační kleště. Není to o okrádání mužů o jejich mužství. Je to spíše o rozdílech, které mezi sebou muži a ženy mají, aniž by si uvědomovali jejich existenci. Zkusme si představit jednoduchou situaci ze života: Je všední den, ztvrdli jste v práci do večera, jste hladoví a unavení a jediné, co chcete je dostat se domů. Bydlíte blízko práce, stačí jen projít parkem a jste doma. Ale je večer a tma. Pokud jste muž, pravděpodobně vás nezajímají podmínky viditelnosti ani denní doba. Pokud jste žena, většinou se vám podvědomě vkradou na mysl. Je tu jednoduché vysvětlení - jako muže vás pravděpodobně nikdo nevaroval, že by vás mohl někdo sexuálně obtěžovat či snad dokonce znásilnit (ačkoliv se to také děje). Ale jako žena toto poprvé uslyšíte už v dětství. Následně ještě několikrát v pubertě a pravděpodobně párkrát i v ranné dospělosti. Ale téma sexuálního násilí někdy jindy.
Vznik feminismu
První feministická hnutí vznikla už na počátku 20. století a bojovala za základní lidská práva pro ženy a jejich ukotvení v zákoně. Následně se soustředila na boj s nerovnostmi, které i přes uznání práv ženám, stále přetrvávaly. Dále se feminismus rozbil na mnoho dalších směrů, představíme si zde ovšem jen dva hlavní proudy. Liberální feminismus je nejsilnější proud, bojuje za možnost žen prosazovat se podle jejich individuálních předpokladů a zájmů. Za to socialistický feminismus se zaměřuje na ekonomické aspekty života ženy a prosazuje rovný přístup žen k zaměstnání a k financím obecně.
Pojem číslo jedna: Feminista
Po přečtení předchozích řádků si jistě každý z nás dokáže udělat představu o ženě feministce (pokud nejste primátorka Vaňková). Ale feministou může být i muž. Není to (jak se mnozí mylně domnívají) znakem jakékoliv zženštilosti, ba naopak, feministé si většinou bývají jistí svým postavením ve společnosti a navíc jsou schopni vidět mnohá příkoří, které snášejí ženy, proto chtějí, aby byla tato (mnohdy zbytečná) příkoří odstraněna.
Pojem číslo dvě: Toxická Maskulinita
Padla zde zmínka o mužích jistých svým postavením. Ovšem mnohem více se vyskytuje mužů, kteří se o své společenské postavení bojí (a mnohdy se proto bojí i feminismu). Ačkoliv většině mužů (mnohdy ani žen) tento pojem nic neříká, Ale každý z vás (ano, i vy, ženy) ho zná. Jen si vzpomeňte, jak vám maminka či tatínek říkali, že se máte vzmužit, že chlapi nebrečí. Ženy si mohou vzpomenout na jinou situaci - předpokládám, že když bylo doma potřeba něco opravit (neodtýkal odpad atd.) většinou to dělal tatínek. Obojí jsou úkazy toxické maskulinity, jeden stereotypní, druhý zase tolik ne. Ale pojďme se vrátit k provní situaci: jste malý klučina a při hře jste si odřeli koleno, bolí to, jdete za mamkou či taťkou a doufáte, že vám poradí co s tím kolenem dělat. Většinou vám to zalepili a řekli, že nemáte brečet, klluci přece nebrečí, a už vůbec ne takhle velcí a stateční kluci, jako jste vy. A vy jste si přišli špatně, protože vám rodiče prakticky řekli, že vyjadřování emocí se nedělá, že děláte něco zakázaného. Dále jste si prošli tím, že byste si měli hrát výlučně s autíčky a ne s plyšáky, protože 'plyšáci jsou moc měkký' či fází 'opravování věcí v domácnosti je mužská záležitost a vaření a uklízení ženská'. Pokud jste jedním z kluků nebo pánů, kteří v tomhle modelu vyrostli, je mi líto, že se k vám rodiče takhle chovali, nebyli jste to vy, kdo v těchto momentech selhal. Každopádně pokud muž vyrostl v tom, že za každých okolností musí vypadat mužně a žena je ta, která je na něm takřka závislá a potřebuje jeho ochranu a dohled, je to špatně. Pokud se takový muž setká s ženou - feministkou, nejen že nepochopí (bez dodatečného vysvětlení všech kontextů) její postoj, muž si bude připadat ohrožen protože tato silná a nezávislá žena mu nabourává svět, ve kterém doteď žil.
Pojem číslo tři: Pay Gap
Pay gap je jedním z problémů, proti kterému se snaží feminismus bojovat. Ve zkratce jde o rozdíl v platech mužů a žen na stejných pozicích. Vezměme si třeba velkou firmu, která zaměstnává mimo jiné manažera a manažerku. Oba mají stejné pracovní vytížení, oba mají v pracovní smlouvě stejné pracovní podmínky. Ale jeden má vyšší výplatu, než druhý, a většinou to bývá muž.
