SOPA?

To však není vše, co SOPA nabízí. Dalším opatřením je takzvaný americký firewall, pomocí něhož by bylo možné zablokovat zahraniční weby, a to přímo na úrovni DNS serverů (Domain name server – překladová služba, která ukládá databázi jmen, a ke každému z nich má přiřazenou IP adresu), ty by poté přesměrovávaly uživatele internetu na stránky, kde by byly vypsány důvody zablokování původního serveru. Zároveň by také měly soudy možnost přikázat firmám, které provozují internetovou reklamu nebo jiné služby (například platbu pomocí PayPal), ze kterých mají zisk, aby blokovaly vyhledávání na závadných stránkách. Dále by uživateli za neoprávněné sdílení autorsky chráněného obsahu hrozilo až pětileté odnětí svobody, pokud by se provinil desetkrát během půl roku.

Návrh zákona byl podpořen především organizacemi závislými na autorských právech jako například Motion Picture Association of America, Macmillan US či Viacom. Dále zákon podpořily mnohé firmy zaměřující se na filmový či hudební průmysl nebo také výrobci značkových věcí Nike a L’oreal.

Silnější hlas má však opozice. Nejvýrazněji se proti zákonu SOPA postavila internetová encyklopedie Wikipedia, která na 24 hodin na protest pozastavila funkci a svůj obsah nahradila varováním návštěvníků před přijetím tohoto zákona.

Dále se zákonem nesouhlasí internetoví giganti jako Mozzila Corporation, Google, Facebook, Twitter, Microsoft, Apple, Zynga a další.

Rovněž Bílý dům se k zákonu SOPA postavil skepticky, když prohlásil, že „všechny snahy o potírání internetového pirátství musí brát ohled na riziko cenzury zákonných aktivit a nesmí bránit inovacím. Barack Obama pak sám vyzval zákonodárce k přepracování celého zákona.

Také internetoví uživatelé se bouří. Například na stále populárnější zábavní stránce 9gag.com stále přibývají obrázky s obsahem týkajícím se zákonu SOPA, které nejen s vtipem, ale i jistou naléhavostí protestují proti jeho přijetí.