st., 7. duben 2021 18:00

Spánková paralýza – stav, kdy se vaše nejhorší noční můry stávají skutečností

Spánková paralýza Spánková paralýza Zdroj: pixabay.com
Je hluboká noc, klidně spíte v bezpečí svojí postele, když v tom se probudíte, rozespalý a zmatení, ustrašeně pokukujete po místnosti. Cítíte mrazení v zádech, polil vás studený pot, jste vyděšení, lapáte po dechu. Vaše oči zděšeně těkají po místnosti, když vtom ji spatříte. Je to opravdu ona? Ano stojí tam děsivá a skutečná. Temná postava se šklebí v rohu vaší ložnice. Vzrůstá ve vás panika, chcete utéct, křičet, bránit se. Nemůžete se ale hnout, ležíte v posteli, oči vyvalené. Postava se blíží k vám, něco šeptá, panika se zvyšuje a vás ovládá nekonečný strach. Je vám tento popis blízký? Potom jste nejspíš zažili poruchu spánku, nazývanou jako spánková paralýza.

Spánková paralýza byla v minulosti velmi obávaným jevem a děsila naše předky po staletí. Mrazivé příběhy, které až nápadně připomínají tento jev, provází lidstvo napříč celou historií. V minulosti byla označovaná spíše jako noční můra a různé kultury ji spojovaly s démony nebo mytologickými bytostmi. Lidé neměli ani tušení, že jde o poruchu spánku, a proto má téměř každá kultura svůj příběh spojený se spánkovou paralýzou. Ve starověkém Řecku věřili, že je napadá zlý duch, který na sebe každou noc bere podobu zvířete. Vybere si spící oběť, které sedne na hrudník, nejdříve jí sebere hlas a potom ji začne dusit. Osmanské Turky děsila temná postava jménem Karabasan. Seveřané tuto bytost nazývali Old Hag, popisovali ji jako škaredou ježibabu, která trýznila lidi ve spánku. Obyvatele Japonska napadal zlý démon Kanašibari. Ve středověku křesťanští teologové považovali zlé síly a ďábla za původce spánkové paralýzy. Postiženým se říkalo, že „jde o ďábla projíždějícího se po tvých zádech či že jde o mrtvolu plazící se po tvém těle“. První klinický popis, tohoto fenoménu vytvořil nizozemský lékař v sedmnáctém století. Popsal zkušenost svojí pacientky se spánkovou paralýzou, která byla tehdy známá jako noční můra. Léčba, ale nebyla příliš příjemná, věřilo se, že oběti pomůže vyholení hlavy nebo pouštění žilou.

Dnes už málokdo věří, že by nás ve spánku děsili zlí duchové nebo démoni. Proč tedy k této nepříjemné poruše dochází? Během spánkové obrny se dostáváme do stavu mezi bděním a spánkem. Náš mozek si částečně uvědomuje realitu, ale není ještě natolik probuzený, aby ji byl schopný odlišit od snu. Cítíme se fyzicky probuzení, ale chemické látky v našem mozku nám neumožní pohyb svalů. Jde o úplné ochrnutí, které znemožňuje i dýchat či mluvit, je to samo o sobě znepokojující a děsivé.


Spánkovou paralýzu také často provázejí děsivé halucinace. Nejčastěji jde o temné postavy, duchy nebo démony. Často také slyšíme pláč, kvílení, šepot či nepříjemné vrzavé zvuky. Na vině je podle specialistů amygdala, jednodušeji bychom ji označili jako centrum ostražitosti, které ovládá jednu z nejsilnějších lidských emocí a to strach. Mozkové jádro je nejaktivnější právě během REM fáze, protože lidské smyslové funkce jsou v této fázi spánku utlumené. Jak na takovou věc zareaguje náš mozek? Velmi rychle začne vnímat nebezpečí v okolí, které vyplývá ze tmy a našeho spánkového režimu. Toto nebezpečí je nejspíše hlavní důvod, proč se náš mozek cítí ohrožen a aktivuje amygdalu. Vznikne tím zvláštní situace, kdy je naše centrum ostražitosti v pohotovosti, cítí se ohroženo potencionálním nebezpečím, ale reálně nic nehrozí, v blízkosti není žádné nebezpečí. Mozek si proto chybějící nebezpečí sám vyplní ať už vizuálními nebo sluchovými halucinacemi.

Může mě spánková paralýza potkat? Jak jí předejít? Spánková obrna může potkat každého, bez ohledu na věk, pohlaví nebo zdravotní stav. Může se objevit bez varování během úplně normálního režimu. Jako nejčastější příčinu odborníci na spánek uvádějí velké vyčerpání, dlouhodobý stres, nepravidelný spánek, šokující zkušenost, nadměrné pití alkoholu nebo také užívání omamných látek. Ani zdravá životospráva nemusí být zárukou klidného spánku, dokonce obyčejné spaní na zádech může způsobit spánkovou paralýzu. Jako prevenci doporučují lékaři spát alespoň sedm hodin denně, dodržovat pravidelné spací návyky a rituály, chodit spát ve stejný čas. Pomoci vám může i omezit čas na mobilním telefonu a nedopřávat si velké množství alkoholu.
Dnes už není tato porucha takovým strašákem jako v minulosti, to ale nic nemění na tom, že většinou lidí je vnímaná jako hororový zážitek, který si v ničem nezadá i s nejhoršími nočními můrami. Najdeme ale někdy opravdu účinnou pomoc při řešení obrny? Někteří lidé se již naučili se spánkovou paralýzou žít. Nikdo jim za to nyní neholí hlavu ani nepouští žilou. Existují osvědčené tipy, jak se zachovat. Jako nejspolehlivější se uvádí ten, který říká, že ze všeho nejdůležitější je zachovat klid a nezačít panikařit. Dokonce mezi námi žijí i tací, kteří na ni koukají z opačného úhlu a vyhledávají ji jako velmi příjemný zážitek.

 

Zobrazeno 1826 krát
Naposledy upraveno: so., 10. duben 2021 20:54
Pro psaní komentářů se přihlaste