Zuzana Novotná Spící krasavici, neboli příběh o Šípkové Růžence, všichni dobře znáte. V království se narodí princezna Růženka. Uražená sudička, kterou sluhové zapomněli přizvat na oslavu dívčina narození, nad princezninou kolébkou vyřkne krutou věštbu a ta se v den svých šestnáctých narozenin píchne do prstu a usne…
Celým baletním představením prostupuje přesně taková pozitivní atmosféra, jakou bychom od pohádky čekali. Více než dvě hodiny můžete sledovat nádherné kostýmy v pastelových barvách protkané zlatem, ohromné kulisy znázorňující prostředí zámku a především skvělé výkony celého baletního souboru. Přestože japonské vzezření Růženky není pro českého diváka obvyklé, výkon Yui Kyotani vás přesvědčí, že ji do role obsadili právem. Její herectví je naprosto přirozené, křečovitost byste v jejím úsměvu hledali marně. Musím však vyzdvihnout především její baletní umění. I přes náročnost hlavního partu se ho zhostila s velkým nasazením. Její výkon je obdivuhodný.
Ivo Jambor v roli prince Florimonda nedostává tolik prostoru, i přesto ji však zvládá naprosto přesvědčivě. Atraktivitu představení zvyšuje také účast začínajících baletek, které navštěvují Baletní studio při Moravském divadle Olomouc. Jejich roztomilá snaha upoutá vaši pozornost natolik, že jim odpustíte i ty drobné chybičky.
Nedílnou součástí celého divadelního zážitku je Čajkovského hudba. Tu pro Spící krasavici nastudoval divadelní orchestr pod taktovkou zkušeného dirigenta Tomáše Hanáka. Hudba je naprosto profesionální a můžete se zcela oddat líbezným tónům.
Jediná výtka směřuje k umělecké výpravě. Velkolepost, krása a možná až přehnaná pompéznost kulis a kostýmů by mohly až příliš strhnout vaši pozornost na sebe, i když výkony tanečního souboru jsou natolik dobré, že se přebujelostí kulis nenechají zastínit. Ve výsledku se tedy skvěle doplňují a i tato výčitka se stává pochvalou.
