Tereza Sládečková 
Volby 2017
Volby v roce 2017 ovládlo hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. To ještě před volbami souhlasilo s prosazováním novely zákona o registrovaném partnerství, která se týkala zrušení ustanovení o zákazu osvojení dítěte jedním z partnerů z předchozího roku. Většina kandidátů a kandidátek následně po vstupu do vlády vyslovovalo souhlas i se stejnopohlavním manželstvím.
Na druhém místě skončila ODS. Většina jejich poslanců se k problematice sňatků stejnopohlavních párů stavěla a stále staví nesouhlasně. Do sněmovny se v roce 2017 dostala také Jana Černochová, dnes ministryně obrany, která byla v minulém volebním období spoluautorka novely zákona o registrovaném partnerství, její názor na manželství však není zřejmý.
Na třetí místě skončili Piráti, kteří legalizaci manželství stejnopohlavních párů otevřeně podporují. Z voleb a vyjednávání vznikla menšinová vláda ANO a ČSSD. Podle inciativy Jsme fér, která se snaží o úplné zrovnoprávnění LGBT lidí v Česku, vstoupilo do Sněmovny celkem 82 poslanců, kteří podporují práva LGBT komunity.
Volební období
Poslanci se sňatky stejnopohlavních párů poprvé začali zajímat v roce 2018. Na podzim se poslanci začali zabývat novelou občanského zákoníku, která by stejnopohlavním párům umožnila uzavřít občanský svazek. Do rozpravy však byl přihlášen nedostatek poslanců, hlasování se proto z listopadu přesunulo až do dalšího roku.
V březnu pak došlo k dalšímu jednání, a to dokonce o dvou protichůdných návrzích, které manželství pro všechny týkají. Prvním návrh se týkal novely občanského zákoníku, která by manželství pro stejnopohlavní páry umožnila. Druhým návrh se však vztahoval k změně Listiny základních práv a svobod, který by manželství definoval výhradně jako svazek muže a ženy, manželství stejnopohlavních párů by tak bylo na ústavní úrovni zakázáno. Po dlouhé debatě k hlasování opět nedošlo. Tehdejší premiér Andrej Babiš v pořadu Partie na TV Prima překládanou novelu však podpořil. I později se bývalý premiér k problematice vyjadřoval kladně, svazek by ale podle něj neměl být nazván manželstvím.
Do roku 2020 vstoupila epidemie covid-19. K hlasování novely zákona, která by stejnopohlavním párům sňatky dovolovala, opět nedošlo. Během pandemie covidu však iniciativa Jsme fér poukazovala na to, že v rámci usnesení spojených právě s pandemií, bylo na registrované partnerky a partnery zapomenuto – registrovaná partnerství zpočátku nebyla stejně jako sňatky dovolena, registrovaní partneři mohli mít také stižené podmínky při překračování okresů či při střídavé péči o dítě – a stejnopohlavní manželství by tak bylo na místě.
Duben 2021
V dubnu minulého roku došlo po téměř třech letech k hlasování, které přineslo nějaký výsledek. I když jen na půl. V poslanecké sněmovně prošly oba výše zmíněné a protichůdné návrhy do druhého čtení. I zde byla vidět roztříštěnost názorů skrz politické spektrum.
Na schůzi poslanecké sněmovny se k zákonu o stejnopohlavních párech nejostřeji vymezovalo KDÚ-ČSL a SPD, především její předseda Tomio Okamura. Proti byla například i Zuzana Majerová Zahradníková z Trikolóry nebo Marek Benda z ODS. Oba se shodli na názoru, že návrh je součástí kulturní války.
Na podporu novely vystoupila tehdejší zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková z ANO nebo František Kopřiva z Pirátů, který ale už v nové sněmovně nesedí.
Nová vláda
Volby v roce 2021 vyhrála nově vzniklá koalice SPOLU. Tu tvoří strany ODS, TOP 09 a KDÚ-ČSL. Na druhém místě skončilo hnutí ANO 2011. Třetí příčku obsadila koalice Piratů a Starostů. Téměř 10 procent měla také strana SPD. Vznikla tak vláda Petra Fialy, složená z politických stran ODS, KDÚ-ČSL, TOP 09, Pirátů a Starostů.
Podporu stejnopohlavním párům a manželství se ve svém programu věnují pouze Piráti se Starosty. Naopak prosadit novelu zákon, která definuje manželství jako svazek muže a ženy, chce prosadit SPD a lidovci.
Největší koalice a její postoje jsou poměrně nejasné, tedy kromě členů KDÚ-ČSL. Marian Jurečka se před volbami v podcastu Deníku N vyjádřil, že by schválení manželství pro stejnopohlavní páry mohlo být důvodem, proč nevstoupit do vlády. Své tvrzení později upravil – každý poslanec SPOLU bude hlasovat podle svého vlastního uvážení. V ODS i TOP 09 jsou poslanci, kteří jsou pro i proti. Například Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně pOslanecké sněmovny a strany TOP 09, LGBT práva dlouhodobě podporuje, naopak premiér Petr Fiala se k manželství stejnopohlavních párů staví kriicky.
I u Starostů ale můžeme najít výjimky, které novelu zákona nepodporují. Mezi nimi je například Petr Gazdík, který nyní zastává post ministra školství. Proti byl i poslanec Jan Farský, který ale mandátu kvůli půlroční stáži v USA vzdal. Piráti navíc mají jen 4 poslance.
Strany, jako např. ANO, nechávají hlasování na svých členech podle jejich vlastního uvážení. Hnutí nemá k problematice jednoznačný postoj. Za LGBT práva bojovala poslankyně za hnutí ANO Babora Kořanová, ta už ale svůj mandát v posledních volbách neobhájila. Z hnutí odešla i Karla Šlechtová, mistryně obrany v první Babišově vládě, která se také otevřeně přihlásila ke své queer orientaci. Další ženou z hnutí ANO, která podporuje práva LGBT komunity, je Radka Maxová, ta byla ale v roce 2019 zvolena europoslankyní. K odpůrcům z řad ANO se hlásí bývalý moderátor pořadu Medúza Aleš Juchelka, který ve volbách mandát obhájil.
Podle iniciativy Jsme fér tak bylo v posledních volbách zvoleno 49 poslanců, kteří manželství stejnopohlavních párů podporují.
