Pavel Kučeja Je až k podivu co si člověk všechno dokáže vymyslet, aby se spolehlivě vyhnul svým povinnostem. Kdyby takhle úspěšně řešil nějaký matematický příklad nebo obecně problémy, kterými mladý člověk musí během života projít, jistě by se mu dařilo mnohem lépe. Rozhodnutí se mezi studiem a sledováním oblíbeného seriálu nebo čtením zajímavé knížky je poměrně snadné a předvídatelné. Jestliže nejsme cílevědomí a pilní „študáci“ jdoucí rovnou vpřed ke svému cíli, kteří dokáží své ideji obětovat veškerý čas a energii, musíme počítat s jistými obtížemi, které na naší cestě potkáme.
Pro někoho může být představa studia neoblíbeného předmětu tak frustrující, že studium odkládá až na poslední chvíli. Avšak poté, pár dnů před zkouškou, přijdou jiné pocity a ještě mnohem horší. Stres, pocity viny, nedůvěra v sebe sama a tím i úpadek produktivity. Nakonec se prvotní nechuť zdá být ničím oproti stavu psychické krize, do které jsme se sami uvedli. Trochu té prokrastinace si jistě dopřát můžeme, tvrdí se totiž, že je to jistý způsob vyrovnávání se s úzkostí, kterou máme z odkládané činnosti. Dejte si však pozor, chronická prokrastinace může být indikátorem vážné psychické poruchy a lidské psychice rozhodně nesvědčí.
Pokud se chcete dostat z bludného kruhu odkládání a nechcete přitom navštívit psychologa, na trhu je k mání populární kniha: Konec prokrastinace od Petra Ludwiga, která může být majákem při cestě za lepším zítřkem bez nervů.
foto: www.chcirust.cz
