"Ženy si berou tygra, aby z něj postupem času udělaly králíka, kterému se nasype trochu toho krmiva, ale hned se mu zavřou vrátka, aby ho náhodou nenapadlo hrát si mimo králíkárnu na tygra..."
Bergerova žena Olga (Eliška Balzerová) jde ve stopách své maminky (Ivy Janžurové), která svou filozofií „já vím nejlíp, co můj muž chce“, dovede svého chotě do hrobu. Poslední rozloučení, kdy ženská část klanu odsouhlasí netolerovat poslední dědečkovo přání a místo kremace a následného vysypání do Vltavy mu vystrojí pohřeb, „aby to měla babička blízko“, je pro jindy poslušného Jana poslední kapkou. Ke své vlastní nevoli si uvědomuje, že je jeho Olga dokonalou kopií své matky, razící metodu malého dvorku a dlouhého biče. Provázejí ho zoufalé myšlenky na svůj konec podobný osudu nebožtíka tchána. Bartoškovi i Balzarové jsou role jako šité na míru, jeho odsekávání a vtípky na půl úst, aby nenaštval ji, ráznou a nekompromisní hlavu rodiny, tvoří obraz manželského soužití, ve kterém se mnozí diváci bez problémů najdou. A nejen ti starší, ve filmu exceluje i generace jejich potomků – po matce rázná a nekompromisní Olga (Tatiana Vilhelmová) a rozumný, leč velmi liberální syn Josef (Jakub Kohák). Ona má po svém boku uťápnutého šéfredaktora Erika, on zase nekonvenční pohodářku Alenu. Janova touha po svobodě se řádně podepíše i na fungování rodin jeho dětí.
Když je do veterinární ordinace poslán svou manželkou klient s papouškem žako, u kterého majitelka vypozorovala příznaky Alzheimerovy choroby, Jan je papouškem rázem inspirován. Přesvědčí Olgu o své vlastní psychické poruše a ta ho svou starostlivostí a organizačními schopnostmi dostane do blázince, kde je primářem Janův dobrý přítel. Z Jana se stává šťastný uprchlík před manželstvím. Svůj kontakt s Olgou omezuje na minimum a setkává se pouze „na tajňačku" se svým synem a nešťastným zetěm, který stejně jako předtím Jan bojuje na onom malém dvorku. Tchánův útěk podporuje, jak může a sám si tajné výlety za ním užívá, dokud nezjistí, že mu jeho žena Olga aktivovala v mobilu aplikaci na zasílání souřadnic polohy. To je pro
Erika spolu se spojením Jana a Josefa popud k revoluci ve vlastním vztahu. Tygři jsou přece z klece venku!
Chvílemi se může zdát, že postavy jsou zobrazovány příliš černobíle – chudáci muži vs. diktátorské ženy. Divákovi je však umožněn pohled na problém z více stran a nakonec není vůbec lehké si svého favorita zvolit. Erikova proměna z králíka zpět na tygra nakonec zastánkyni organizovaného manželství Olgu donutí přemýšlet o vlastních chybách, přestože její matka podporovatelka zůstává stejně nekompromisní. A ani oblíbenci Josef a Alena nezůstávají bez poskvrn. V tom, jak Alena otěhotněla s neplodným Josefem, mají oba jasno. „Alenka mě miluje. Prostě si nějak dopomohla k tomu, abychom byli šťastný!“ Po delší době se tak jedná o další snímek české kinematografie, který kromě kvalitních hereckých výkonů, tragikomického humoru, nesmrtelnému tématu a nenásilnému pojetí, nepostrádá ani důležitou nadčasovost.