Co tedy Snydera a představu o schopnosti Netflixu zpracovat uvěřitelně mytologické téma zachránilo? No možná animovaná podoba, v rámci které je jednodušší vytvořit si krajinu přesně takovou, jakou režisér potřebuje a taky se mu nemůže stát, že mu odejde představitel hlavní postavy. Možná taky tento režisér měl ostřejší lokty a nenechal dělat z drsňáků romantiky. Minimálně chybějící drsnost se totiž sérii Zkáza bohů nedá vytknout. Poté co se hlavní hrdinka Sigrid stane krvavou nevěstou a nastoupí na cestu pomsty je její príběh v podstatě jednou velkou krvavou lázní. Kromě vraždění diváka čeká i spousta sexuálních scén, jejichž srovnání s těmi z Her o trůny brání jen animovanost.
Vikingská drsnost není to jediné, za co můžeme tvůrce pochválit. Skvělá je i hudba Hanse Zimmera, která diváka opravdu přenáší do světa vikingů, bohů z Asgárdu, a jotunheimských obrů. Hlavní hrdinka je taky poměrně uvěřitelnou silnou ženskou postavou a má severský přízvuk s typickým norským a islandským „r“, které je pro nadšence rajskou hudbou. Ocenit je třeba také zobrazení bohů, které je mnohem více v souladu s mytologií než třeba to, jaké známe z Marvelu. Thor má zrzavé, nikoli blonďaté vlasy, Hel je napůl mrtvá, napůl živá temná bytost, ne sexy domina a Loki není fešák s rohy na helmě, ale má svou původní podobu ledového obra. V neposlední řadě nám tento seriál nabízí neotřelý pohled na Ragnarok a okolnosti, které k němu vedly. Dochází k úplnému přepólování osy dobra a zla. Ásové jsou sebestřední a jde jim hlavně o udržení moci, kvůli kterému se neštítí ani nechat pomalu umírat druhý typ severského božstva, Vany. A Loki je milující otec, který v zabití své adoptivní rodiny vidí osvobození té biologické, kterou mu odvedli v řetězech. Takže vlastně při finální bitvě fandíte těm, které jste měli za záporáky.
Nic však není dokonalé. A u Zkázy bohů se divákovi občas může zdát, že se tvůrci snažili, aby nedosáhli dokonalosti. Je to taková horská dráha. Nejdřív vás až na dotek k Bifrostu vynese skvělý hudební podkres a pak vás čeká šílená cesta dolů plná japonské afektovanosti a skončíte ve světě anime. Podobně je to i se skvělou výslovností staronorských názvů a jmen, kterou má Sigrid, ale z nějakého důvodu už nikdo jiný. Vytkout by se dalo také, že postava Leifa, muže, kterého si měla Sigrid vzít, je oproti jiným celkem nudná. Dozvíme se sice, že má temnou minulost, ale v ději, který sledujeme, už je to dokonalý manžílek pobíhající za svou milou jako pejsek. Je to trochu jako příběh vyléčeného alkoholika.
Když to tedy shrneme, Zkáza bohů by se fanouškům severské mytologie mohla líbit, pokud splňují následující. Zaprvé, nejsou úplně fanatickými fanoušky, a tak jim nevadí, že v seriálu není vše černobílé, a zatím co Thor je občas spratek znuděný nesmrtelností, Loki je občas prostě jen táta, který chce, aby jeho děti byly šťastné. Zadruhé, jsou ochotni trochu přimhouřit oči nad prvky typickými pro anime a mrzačením staronorských názvů a jmen. A zatřetí, dají si pozor, aby jim při sledování nevešel do místnosti někdo, komu by trochu té vikingské drsnosti nemuselo udělat dobře.