Ondřej Chlup 
Začal si studovat v Dánsku. Jaká byla tvoje motivace?
Vzpomínám si, jak jsem jel na eurotrip. 2 týdny jsme cestovali po Evropě, potkávali nové lidi ze všech koutů světa, pronikali jsme do nových kultur. Moment, díky kterému jsem se rozhodl, byl výlet do Dublinu. Tam jsem jel, když moje třída zrovna měla maturitní ples. V Irsku ze mě odpadl všechen stres. Cítil jsem se uvolněně, svůj a řekl si: Půjdu do zahraničí.
Proč tedy zrovna Dánsko a ne Irsko?
Hledal jsem, které státy jsou na studium v zahraničí nejvýhodnější. Nejlépe mi vycházelo Dánsko a Nizozemsko. V Dánsku už studovalo pár lidí z Jevíčského gymplu, kam jsem chodil. Napsal jsem kamarádce, která celý proces absolvovala rok přede mnou. Ta mi dala kontakt na agenturu, která zajišťuje studium v Dánsku. Mimochodem, pokud pracuješ, tak ti dokonce Dánská vláda za studium platí.
Většina lidí zná jenom hlavní město. Jaký je Aarhus?
Představ si to, jako takové skandinávské Brno. Je menší, než hlavní město, ale přitom zároveň dost velké, aby se tam něco dělo. Taky si myslím, že pobyt tě tam vyjde levněji, než v Kodani. Studentský život je tu úžasný, podle mého názoru je to velmi podceňované město. Já jsem navíc chtěl spíš na akademii, než na univerzitu a v Kodani nebyl takový výběr mezi akademiemi.
Jaký je vůbec rozdíl mezi akademií a univerzitou?
Akademie je mnohem více založená na praxi. Neřešíme tolik teorii, jako na klasické vysoké. Každý semestr děláme projekty pro různé místní firmy. Ty tě pak můžou pozvat na stáž, kde se můžeš ještě víc podnikání přiučit. Každý projekt se dělá ve skupině, která pak svůj projekt posílá firmě. V současné době děláme pro firmu, která vyrábí dřevěné podlahy, ale už jsme posílali projekty i společnostem, které vyrábí elektrokola nebo mladé firmě, co dělá veganské food boxy. Poslední semestr je povinná stáž, kde si dokonce můžeš založit firmu vlastní.
Každý kdo byl ve skandinávské zemi ví, jak je tam draho. Kolik tě život v Dánsku stojí?
Jedna Dánská koruna je asi tři a půl korun našich. Některé věci stojí stejně jako u nás, ale v Dánských korunách. Za jogurt například chtějí 20 místních korun tedy zhruba zhruba 70 Kč. Celkově utratím měsíčně tak 20 000 Českých korun.
Vyděláváš si?
Pracuju jako doručovatel pizzy. Občas je to náročná práce, protože Dánové vůbec neumí řídit. Skvělé je, že platy jsou tady neúměrné vyšší než u nás. Moje kamarádka pracuje jako uklízečka a dostává přes 500 českých na hodinu. Navíc ti vláda posílá peníze na studium, takže si tu žiju jako král. Kamarád mého táty mi říkal: Jestli někdy odjedeš do Dánska, tak už se nikdy nebudeš chtít vrátit.
Jaká byla vůbec výuka v době koronaviru? V Olomouci jsme si užili prezenční výuky jenom 3 týdny.
Začínal jsem studium na konci srpna. Téměř celý první semestr jsem chodil do školy, omezeno nebylo vůbec nic, ani ve škole jsme nemuseli mít roušku. Třída byla akorát rozdělená na 2 poloviny. Užil jsem si hodně akcí, byl jsem několikrát v baru, na párty. Druhý semestr je zatím kompletně on-line. S kamarády doma se ale potkáváme neustále.
Jsou Dánové tak uzavření, jak se říká?
V něčem jsou jako Češi. Taky se ti otevřou až po chvíli. Interakce s cizinci je ale úžasná. Lidé se usmívají, nejsou otrávení a to ani na úřadech. Byl jsem už tady pár věcí na úřad řešit a takovou profesionalitu jsem v Česku nezažil. Musíme toho ještě hodně dohnat.
