První den ruské invaze zveřejnil na svém profilu profesor Vysoké školy ekonomické (VŠE) příspěvek, ve kterém odmítl vyučovat ruské studenty. Zaregistroval jste tuto událost?
Ano, zaregistroval. Sám na VŠE studuji. Škola se omluvila, ale dotklo se nás to. Většina z nás na pomoc Ukrajině přispěla finančně i materiálně a stojíme stoprocentně na jejich straně. Lidé si musí uvědomit, že ne všichni Rusové podporují Putina. A už vůbec ne ti, co z Ruska odešli. Právě tamější režim bývá totiž mnohdy důvodem jejich odchodu.
Na některých kavárnách v Praze jsem si všiml nápisu, že neobslouží ruské a běloruské zákazníky. Po mém kamarádovi dokonce hodil číšník pizzu, kterou si v restauraci objednal. Jako po nějakém zvířeti. A to jenom kvůli jeho ruskému přízvuku.
Říkal jste, že Ukrajinu podporujete. Nebojíte se trestu?
Dokud jsem tady, nic mi nehrozí. Kvůli nově schválenému zákonu bych za veřejnou podporu Ukrajiny čelil až dvacetiletému trestu. Takže pokud se situace nezmění, můj návrat domů je prakticky nemožný.
Na počátku tisíciletí to bylo jiné, lidé mohli svůj názor vyjádřit více méně svobodně. Postupem času ale režim utahoval smyčku. Od šestnácti let jsem se účastnil demonstrací a na každé z nich se zatýkalo. Spousta mých přátel skončila ve vazbě. Ale tehdy nás mohli zadržet maximálně na měsíc, a to jsme byli za možnost vyjádření názoru ochotni riskovat. Teď už je to minulost, neexistuje žádná svoboda slova. Obyvatelé mají větší strach z režimu než potřebu promluvit.
Čím si myslíte, že to je?
Většina z nich nikdy nepřekročila hranice a nejspíš nikdy nepřekročí. Chybí jim perspektiva, neví, jak vypadá pravá svoboda. Spousta z nich také žije pod hranicí chudoby, v Rusku jsou obrovské rozdíly mezi bohatými a chudými. Lidé, kteří nevědí, jestli budou mít co jíst, nemají čas přemýšlet nad politikou a zajímat se o společenské dění. A právě takoví lidé jsou jednoduše zmanipulovatelní a snadno uvěří propagandě.
Mají dnes ruští občané vůbec nějaký přístup k objektivním informacím?
Moc možností není. Většina nezávislých médií skočila a spousta sociálních sítí je blokována nebo pod drobnohledem státu. Například síť VK.com, je velice podobná Facebooku a patří k nejpoužívanějším sociálním sítím v Rusku. Všechno, co uživatelé sdílí a píší, a to i v soukromých zprávách, je monitorováno. Mnoho lidí bylo skutečně odsouzeno jen na základě dat z VK.com. Mladí proto komunikují přes Telegram, to je bezpečná prakticky nekontrolovatelná síť. Ironicky byla vytvořena stejným člověkem, který stojí i za VK.com. Svým přátelům v Rusku posílám přes Telegram články, fotografie a reportáže, ke kterým by jinak neměli přístup. Pokud chtějí Ukrajinu finančně podpořit, dělají to skrz mě, aby jejich transakce nebylo možné spojit s žádnou „kriminální“ aktivitou.
Jak lidé přichází do kontaktu s propagandou?
Hlavní propaganda byla odjakživa situována převážně v tradičních médiích. Jenže ty poslední dobou ztrácí dosah, konzumují je už pouze starší generace. Bohužel, i na to vláda myslí, část propagandy přemístila na TikTok, kde ovlivňuje ty nejmladší. Zaplatili oblíbeným influencerům, aby odrecitovali propagandu jako básničku. Opravdu, jejich přednes o „speciální vojenské akci“ na Ukrajině se shoduje slovo od slova. I hodiny dějepisu byly plné propagandy. Pokaždé, když nám vyučující začal vykládat lži, odcházel jsem se třídy.
Máte ve svém okolí někoho, kdo Putinovým lžím o invazi na Ukrajině opravdu věří?
Bohužel mnoho. S babičkou, která žije v Petrohradě, jsme si nedávno psali o současné situaci. Když se dozvěděla, že stojím na straně Ukrajiny, napsala mi jen „zrádce…“. Od té doby jsme si nepsali.
Moje přítelkyně se nedávno kvůli rozdílným názorům pohádala se svoji patnáctiletou sestrou a otcem. Reportáže západních médií a videa rozbombardovaných měst, které jsme jim poslali, označili za zfalšované. Je to jako mluvit do dubu. Po nějaké době jsme přesvědčování vzdali. Lidé si neuvědomují, že tato válka nerozděluje jen ukrajinské rodiny, ale i ty ruské.
Myslíte si, že jejich názory nedokážeme změnit?
Z vlastní zkušenosti vím, že pouhé vyvracování dezinformací už nestačí. Dokud k nim budou proudit nové a nové, budou jim dál věřit. Lži režimu jsou natolik přesvědčivé, že jim nejspíš uvěřil i sám Putin. Jinak si to neumím vysvětlit. Člověk schopný takového zvěrstva musí být buď psychicky labilní, nebo ustrašený. V jeho případě vsázím na oboje. Myslím si, že všechno to sebevědomí je jen přetvářkou.
Z čeho má strach?
Bojí se o svoji moc. Za pandemie mu klesl rating a vliv si chtěl upevnit válkou. Jenže se zmýlil, Ukrajina je mnohem silnější a statečnější, než předpokládal. Uvalené sankce se natolik dotýkají běžných lidí, že by se naopak mohli postavit proti němu.
Je naprosto odtržený od reality a vnějšího světa. Nepoužívá internet, veškeré informace získává od svých podřízených. Viděl jsem rozhovor s Putinovým bývalým přítelem, kde bylo zmíněno, že si tyto informace ministři často přibarvují. Pokud je to pravda, stal se ironicky hlavní manipulátor objetí manipulace.