Sabina Tocháčková

Sabina Tocháčková

Dvaadvacetiletý Jaroslav Stránský přišel o většinu zraku. Když se mu okolní svět ponořil do mlhy, našel si cestu k běhu. Běh je ale pro většinu nevidomých nedostupným zbožím, žádný kilometr v terénu se totiž neobejde bez takzvaného traséra. Snem mladého běžce Jaroslava je zdolat půlmaraton a zpřístupňovat pohyb lidem jako je on.
Hradec Králové – O titul nejlepší česko-slovenské streetdance skupiny zabojovala letos bezmála stovka nadaných tanečníků. Prestižní soutěž Dance Floor Attack se konala už posedmnácté a tancovalo se v ní nejen o titul a putovní pohár, ale i o třicet tisíc korun. Odpoledne plné tance a hudby si přišlo užít necelých pět set diváků.
Před třinácti lety se postavil před porotu talentové soutěže Superstar. Nyní vystupoval na pódium největší české arény a u nohou mu stálo přes patnáct tisíc fanoušků. Ben Cristovao, plzeňský rodák s angolskými kořeny, připravil divákům dvou a půl hodinovou show.
Tuto větu pronesla Márinka v knize Aloise Jiráska z roku 1882. Historie Majálesu ale sahá ještě mnohem hlouběji do minulosti. Než se všichni sejdeme pod podii, ohlédněme se za vznikem oslavy krásy studentského života a podívejme se na to, co pro nás letos chystají organizátoři z Hradce Králové.
Co mají společného alkoholik, abstinent a adiktolog? Všichni se shodnou na tom, že je česká společnost příliš benevolentní k pití. Avšak zda alkohol může být zdraví prospěšný a jestli se člověk závislým narodí, na to má každý jiný názor.
V patnácti letech začal Lukáš Dudík napodobovat slavné pohyby Michaela Jacksona. O šestnáct let později je z něj profesionální tanečník Duďa, který působí nejen v olomoucké taneční skupině Lola´s dance, ale jezdí učit funkové styly lockin´ a poppin´ po celé republice i do zahraničí. Kromě toho v battelu s bekovkou na hlavě porazil nejednoho soupeře a usedl v křesle porotce na mnoha významných soutěžích. V rozhovoru prozrazuje svoji motivaci k tanci, hodnotí českou taneční scénu a sděluje svůj názor na TikTok, agresi a nevraživost mezi skupinami.
V České republice je konzumace alkoholu nejen tolerována, ale i normalizována a do jisté míry idealizována. Pokládáme ji za kulturní tradici zakořeněnou hluboko v naší nátuře. Ne, nejsme alkoholici, jsme Češi. My svíčkovou se šesti musíme spláchnout vychlazeným půllitrem, k poklidnému večeru otevřít láhev červeného a s přáteli soutěžit o nejlepší domácí pálenku. Jenže co když se z neškodného popíjení stane nebezpečná závislost?
Před několika měsíci přišel z Petrohradu do srdce Evropy. Dnes je jeho návrat domů prakticky nemožný. Mohl by čelit až dvacetiletému trestu, podporuje totiž Ukrajinu. Ruská invaze, propaganda, režim a diskriminace očima Marka Kolesnikova, ruského studenta žijícího v České republice.
Zpráva, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu, obletěla svět rychlostí blesku. Nepřátelé odstřelují civilní oblasti, Evropská unie uvaluje sankce a vyděšení Ukrajinci prchají do bezpečí. Hranici jich překročilo už přes milion. Česká republika, stejně jako další státy Evropské unie, nabízí pomocnou ruku. Uprchlíkům zařídí například ubytování, finanční podporu a zdravotní pojištění. Tato informace se ale k mnohým z nich nedostane.
Když se Marek Dyntera a Matěj Zavoral vrátili ze svého několikaletého pobytu v Kanadě zpátky do Čech, brzy se jim zastesklo po tamějších oblíbených ořechových máslech. Podle jejich slov byl tehdy výběr v Česku chudý a nikdo zde másla lokálně nevyráběl. To dvojice změnila, když v roce 2014 založila svoji vlastní ryze českou firmu na ořechová másla. O prvotních přešlapech, těžkých začátcích a kanadské gastro-scéně promlouvá Marek Dyntera. „Oříškových másel jsem se už tak trochu přejedl“ přiznává.
Strana 1 z 2