Jsou Velikonoce svátkem hrůzy?

Velikonoce jsou vskutku zvláštní svátek. Dívky dostanou nařezáno, a to spleteným vrbovým či jiným proutím, tedy vlastně dřevem. Nevím, zda si to pánové uvědomují, ale ono to bolí. A za tento výprask, tedy za bolest, se muži odměňují, a to nejen vejci, ale třeba i čokoládou! Nutit ženu, aby vydala muži čokoládu, ještě za to, že ji zbije, je trestuhodné už samo o sobě. A to vše prý proto, abychom byly zdravé a mladé. Mohli bychom tedy zkoumat ženy, které dostaly pořádně „nařezáno“ a ty, kterých se nikdo nedotkl a skutečně by mě zajímalo, zda by byl nějaký rozdíl. Nebo s trochou nadsázky bychom se mohli zeptat týraných žen, jestli se cítí zdravější a mladší, když má to bití takový ozdravný efekt.
Trochu mi to připomíná Padesát odstínů šedi. Žena vytrčí zadek, muž ji „zbičuje“ a ona se usměje, poděkuje mu a odmění se mu. Díky bohu, že tady je ta odměna pouze materiální. Ještě aby někdo nevymyslel nějakou inovaci… Po poledni se sice dle tradice role obracejí a žena má dovoleno polít muže studenou vodou, má to však jednu vadu – po poledni už nikdo nechodí a ti, co přeci jen přijdou, jsou tak společensky unavení, že je kbelík studené vody skutečně nerozhází. Vlastně jim uděláte službičku, že jim pomůžete se probrat, což nejméně ti nezletilí jistě ocení. A to je další bod. Proboha proč máme k těm všem vejcím a sladkostem připojovat jako odměnu ještě panáka? To asi aby pánové ztratili i zbytek zábran a ještě víc se do toho šlehání opřeli.
Zajímavé je, že když se zeptáte starších žen, odpoví vám, že se na Velikonoce vždy těšily a že je vnímaly jako projev zájmu, tedy čím víc chlapců přišlo, tím líp. Myslím, že se spíše těšily na jednoho určitého chlapce, ostatně co se škádlívá, rádo se mívá… Ale proč se nechat bít od dalších deseti? Dala bych vám dobrou radu: zamkněte se. Co ale naplat, když patříte k těm, jejichž matka koledníkům stejně otevře a pak se na vás z okna škodolibě usmívá?
Když o tom tak přemýšlím, divím se, že feministky ještě ten svátek nezakázaly. Zajímalo by mě, co by na něco takového řekli třeba v USA, „zemi zakázaných dotyků“. Byla bych pro to to vyzkoušet, už jen proto, abychom zjistili, jestli by dav rozlícených žen viníka nejdříve zlynčoval a pak až popravil či by mu jen humánně střelili kulku do hlavy.
Ač nejsem nijak zapálená feministka, řekněme si jedno: Tenhle svátek je ženám vyloženě k… naštvání.