Klára Revendová 
Do konce listopadu je ve Vědecké knihovně v Olomouci k nahlédnutí skutečný unikát - nedokončené dílo Karla Marxe, které změnilo dějiny a vlastně i chápání ekonomie jako takové. Mám zde na mysli samozřejmě dílo Kapitál, které nese podtitul Ke kritice politické ekonomie. Tato kniha a filozofie se měla stát řešením pro ty, kteří byli zklamaní kapitalistickým systémem a světovými válkami. Vernisáž proběhla dne 31. října v 17 hodin a její součástí byla i zajímavá přednáška docenta Jakuba Rákosníka, který mluvil o dvojí tváři Marxova odkazu - o té, která dávala milionům lidí naději na lepší pracovní podmínky a zlepšení životní úrovně. Druhá tvář je ta, kterou nechvalně známe z učebnic dějepisu, s miliony mrtvých, gulagy a Sovětským svazem. Kapitál Marx napsal společně s Engelsem a ze třech částí se za Marxova života vydala pouze ta první, která je zároveň i nejznámější a nejzkoumanější.
Ačkoli se marxismus stal vedoucí ideologií pozdějšího komunistického hnutí, v samé podstatě věci šlo o dobrý záměr - v jeho době podmínky v britských a německých továrnách byly mizerné a nastolení hypotetické beztřídní společnosti, kde si budou všichni rovni a budou moct rozvíjet svou sílu a schopnosti by mnohé vyřešilo. Zajímavým faktem také je, že Marx ve své filozofii myslel na zavedení osmihodinové pracovní doby a omezení práce žen a dětí. To je vlastně i obsahem Kapitálu, výroba a distribuce statků, analýza toho, jak z práce vznikají peníze a také to, co stojí za pojmy nadpráce a nadhodnota. Ve zkratce dělník musí odpracovat určitou pracovní dobu, aby vznikla hodnota, která je jeho obživou a posléze i obživou jeho rodiny a blízkých. Nadpráce znamená, že dělník musí pracovat dále, aby vznikla nadhodnota, kterou si pak přivlastní kapitalista, nebo chcete-li jeho zaměstnavatel. Už ve své době Marx v Kapitálu řešil pojmy jako přelidnění, strojová výroba anebo také dělba práce.
Následným absolutizováním a násilnou dogmatizací se z marxistické filozofie stal postrach východoevropského bloku, marxismus-leninismus, který se stal základem komunistické ideologie. Marxismus nikdy nemohl fungovat v zemi jakou je Rusko - celá filozofie byla založena na modelu rozvinuté tovární výroby a kapitalismu, což v Rusku počátkem 20. století silně chybělo. Vždyť nemůžete stavět na nečem, co se podobá středověkému feudálnímu systému. K udržení a vybudování funkčního modelu státu potřebujete totiž všechny základní kroky, včetně kapitalismu. Sice v západní Evropě se také chvěly zárodky komunismu, dokonce ještě za Marxova života, ti však neuspěli. Až koncem první světové války se do Ruska opět dostal V. I. Lenin a všichni víme, jak to bylo dále.
Výstava s názvem Marx? je v nově zrekonstruovaném Červeném kostele v Olomouci k vidění do konce listopadu. Otevírací doba je na webu Vědecké knihovny v Olomouci.
