Tereza Sypková Označení rakouských čertů - krampus - vzniklo ze slova "krampas", což znamená něco neživého. Jejich tradice sahá hluboko do historie. Toto strašidlo se poprvé objevilo v rakouských Alpách a odtud se postupně rozšířilo do dalších zemí – do severní Itálie, Německa nebo třeba i do vzdáleného Chorvatska. Než se z krampusů stala atrakce, měli za úkol odhánět zlé duchy. Dnes se na jejich průvody sjíždí lidé ze všech koutů.
Kostým každého čerta je takové malé mistrovské dílo. Každá maska je originál, jsou vyřezávané z lipového nebo borového dřeva. Reálný vzhled jim dodává domalování malých detailů a proříznuté oční otvory, ze kterých na vás koukají živé oči. Masce nechybí ani pravé rohy - nejčastěji z muflonů, beranů nebo koz. Samotné kostýmy jsou z pravé kozí nebo ovčí kůže a žádnému z čertů by neměl chybět kravský zvon kolem pasu, kterým může dělat dostatečný hluk. Někteří nosí i svázané metličky, aby mohli sem tam někoho šlehnout.
Krampusy v rakouských městech nepotkáte jen na svátek svatého Mikuláše, prochází se vesnicemi už od začátku adventu až do ledna. Pokud ale chcete ten pravý zážitek, zajeďte si do některého z větších měst právě 5. prosince. "Já jsem do Salzburgu zavítala minulý rok a bylo to opravdu skvělé. U nás potkáte jako čerty pár pomalovaných lidí, kteří se s těmito děsivými obludami nedají srovnat. Když si ale představím, že jsou pod maskou vlastně jen lidé, zas tak děsiví už nejsou. Letos se tam s přáteli chystám znovu a doufám, že si to užijeme jako já loni," říká studentka Veronika Stropková. Důkazem, že krampusové jsou opravdu děsiví, je fakt, že mají zákaz do většiny mateřských školek.
V Krampuslaufu, jak se v Rakousku průvodu říká, nechodí krampusové jednotlivě, ale v menších skupinkách. Každá z nich je něčím jedinečná a soupeří mezi sebou o nejlepší masky. Doprovází je pekelné vozy, Mikuláš, andělé, lesní lidé a různá strašidla. Hučící čerti je všechny dokonale zastíní. Pokud si o druhém adventním víkendu chcete udělat výlet, Krampuslauf určitě stojí za to.
