Lukáš Kostelecký 
Králem individuálních statistik se stal sparťanský centr Lukáš Pech, jenž ovládl kanadské bodování před Dominikem Kubalíkem z Plzně a svým spoluhráčem Petrem Vránou.
Týmy po základní části hokejové extraligy:
1. Liberec
Bílí Tygři měli po loňském titulu trochu pomalejší rozjezd. V létě město pod Ještědem opustila palebná síla v podobě Birnera s Řepíkem, kteří putovali do KHL a tým tak začal sázet na preciznější defenzivu podpořenou skvělými brankáři Lašákem a Willem. Série dvanácti vítězství ve druhé čtvrtině základní části Severočechy vystřelila na čelo a Liberec znovu po roce získal Prezidentský pohár a mistrovský titul bude obhajovat v pozici největšího favorita, byť na loňských rekordních 118 bodů jim tentokrát ještě patnáct chybělo.
2. Třinec
Oceláři jsou klubem, který netrpí přílišnou finanční nouzí a na české poměry si mohou dovolit nadprůměrné posily. Jednou z nich byl i například Jakub Petružálek. Hráč, který právě na ledě Třince slavil historický titul Litvínova před dvěma lety. Nejen on chtěl pomoci ambicióznímu týmu k odčinění loňského zklamání, kdy Slezany poslal na dovolenou neoblíbený Zlín už v předkole. Prozatím mohou být třinečtí s druhým místem spokojeni, o jejich úspěchu či neúspěchu se ale rozhodne v příštích týdnech. Teď čekají na soupeře z předkola.
3. Sparta
Zástupce hlavního města už vyhlíží třaskavou čtvrtfinálovou bitvu s brněnskou Kometou. Svěřenci Jiřího Kalouse jí budou chtít oplatit vyřazení z roku 2012, kdy se rivalové potkali ve stejné fázi vyřazovacích bojů, a ze semifinále 2014. Sparťané měli loni výbornou sezonu, předváděli povedené výkony, které by dost možná v jiných ročnících stačily na titul. Pražané měli ovšem smůlu, že Liberec chytil ještě zářivější formu a Sparta se tak před ním musela ve finále sklonit při prohře 2:4 na zápasy. Tentokrát by tuto metu chtěla přebít. V obnovené Lize mistrů letos tým, hrající své zápasy už druhý rok v O2 aréně, došel až do finále. Na domácí scéně ale Sparta bere tradičně pouze triumf. Ten už jí ale chybí dlouhých deset let. Na Masarykův pohár bude letos útočit ze 3. místa.
4. Hradec Králové
Klub, který má svým sponzoringem pod křídly Mountfield, se od návratu extraligy do města pod Bílou věží v roce 2013, dostal vždy do čtvrtfinále, ale nikdy ne přes něj. Ztroskotal postupně na Zlínu, Spartě a naposledy Mladé Boleslavi. Letos je tedy vidina jasná. Semifinále je minimum, kam by se chtěli Východočeši probojovat. Bouřlivé hradecké publikum, které stále ještě nepřešel hlad po devatenáctiletém extraligovém půstu, by si úspěch jistě náležitě užilo. Kouč Václav Sýkora bude spoléhat především na zkušenosti Jaroslava Bednáře, dravost Richarda Jarůška a samozřejmě domácí prostředí, jehož výhodu bude moci využít ve čtvrtfinálové sérii s Litvínovem.
5. Litvínov
Fanoušci Vervy si v posledních sezónách musejí připadat jak na horské dráze. Účastník z nejmenšího českého extraligového města, který však zároveň nikdy nesestoupil z vrcholné hokejové soutěže, předloni dosáhl na svůj vytoužený titul a tým kolem Martina Ručinského splnil několikaletý litvínovský sen. Hned rok na to si ale chemici připsali primát, který za pochlubení nestojí, když jako obhájci prvenství skončili v baráži. Vskutku mistrovská kocovina, jak má být. V bojích s prvoligovými účastníky ale obstáli a letos už se řadí opět do širší špičky tabulky. Během nadstavbových 52 kol se posunuli oproti předešlému ročníku o osm míst vzhůru a vybojovali o 33 bodů víc. Na severu Čech se tak mohou znovu těšit na play-off.
6. Brno
Kometa v létě přivedla zvučné a zkušené posily, od kterých si po dvou finálových účastech od svého návratu mezi elitu v roce 2009, slibuje dotažení cesty na vrchol. Mezi akvizicemi nejvíce vyčnívalo jméno Martina Erata, 35letého borce, jehož vizitka obsahuje spoustu zkušeností z NHL. Jihomoravané velmi dobře začali. Drželi se na špici a potvrzovali své předsezónní cíle, ale po zranění několika důležitých hráčů, zejména útočníků Zaťoviče a právě Erata, se dobře rozjetý stroj zadrhl. Brno mělo tu smůlu, že pokles formy přišel v nejméně vhodné době kolem Vánoc a v lednu, kdy se hraje velké množství zápasů. Zde se dá hodně bodů získat, ale i ztratit, což byl případ Komety. Tým, který už se viděl na výsluní musel nakonec tvrdě bojovat o elitní šestku, zaručující přímou účast ve čtvrtfinále. To se nakonec, byť v předposledním kole, podařilo a jako bonus dostanou fanoušci z města pod Špilberkem atraktivního soupeře, pražskou Spartu.
7. Chomutov
Tým pod palcem Vladimíra Růžičky byl právě tím, kdo sváděl tuhý boj s Kometou o přímou účast mezi nejlepšími osmi. Snaha byla nakonec bez úspěchu, ale pod Krušnými horami i tak mohou být z dosavadním průběhem spokojeni. V létě visely nad klubem dva otazníky. Prvním byl zvažovaný prodej extraligové licence (zájemcem bylo Kladno), který se nakonec díky dotacím města neuskutečnil, ale v Chomutově způsobil na nějakou dobu nejistotu. Druhým byl odchod loňského tahouna Romana Červenky. Mluvilo se o tom, že tým bez něj bude poloviční, ale tyhle predikce se Pirátům podařilo zcela popřít, když výsledkově dosáhli ještě o pozici výš než loni a herně předváděli velmi pohledný hokej, který i díky příchodu Ivana Humla a formě dalších útočníku v čele s Michalem Vondrkou a Vladimírem Růžičkou mladším, neztratil nic na své útočné síle. Severočeši už mají splněno a mohou jen získat. V předkole s Mladou Boleslaví budou mírným favoritem.
8. Vítkovice
Po loňské účasti mezi čtyřmi nejhoršími, letos Ostravané nechtěli brát nic jiného než minimálně předkolo. Progresivní trenér Jakub Petr věděl, že s výrazně omlazeným kádrem, který prošel před sezónou asi největší obměnou ze všech ligových účastníků, to nebude úplně jednoduché. Vítkovice měly problémy s produktivitou, vstřelily druhý nejmenší počet branek, hned po karlovarské Energii, ale úspěchy jim nesly bojovné, týmové výkony s obranou vyztuženou o řízného beka Jana Výtiska, jenž se vrátil domů z mistrovského Liberce. K tomu se přidala i spolehlivost gólmanů Bartošáka s Dolejšem a v Ostravě tak mohou letos zabojovat s Plzní o účast ve čtvrtfinále, které si místní klub okusil naposledy před třemi lety.
9. Plzeň
Indiáni po loňském celkovém třetím místě, kdy v play-off nejprve vyprovodili Olomouc a v semifinále trápili favorizovanou Spartu, letos spadli tabulkou dolů. Co mohlo Škodovku těšit, byly góly Dominika Kubalíka, který se přes týmové nezdary stal nejlepší střelcem extraligy a nebýt jeho příspěvků, vyřazovací boje by byly pro Plzeň passé. Začátek byl tak nepovedený, že majitel klubu Martin Straka byl nucen odvolat z postu trenéra svého bratra Michala a na lavičku si pak stoupnul on sám. Postupně šly výkony Západočechů nahoru a díky velmi povedené druhé polovině základní části se hráči z města piva dokázali protlačit do předkola. Minimálně v něm Plzeň nechyběla od roku 2007.
10. Mladá Boleslav
Výkony bruslařského klubu byly během 52 kol rozpačité. Tým jakoby svazovala kocovina, nikoli mistrovská, ale v tomto případě semifinálová. Této hranice historického úspěchu dosáhlo město automobilů loni po letech oscilace mezi dvěma nejvyššími soutěžemi. Odchody Jarůška a brankáře Ritticha byly znát možné více, než si v Boleslavi připouštěli. Na nezdary doplatil odvoláním asistent trenéra Výborného, Marián Jelínek. To ale hráče neprobudilo, mluvilo se o špatné partě v kabině a fanoušci se už smiřovali s tím, že play-off budou muset oželet. Mocný finiš, kdy tým vstal z popela, ale dotáhl Středočechy do předkola. Jedním z důležitých faktorů byl i příchod gólmana Brandona Maxwella z Pardubic. K dorovnání úspěchu z minulého jara je proklatě daleko, ale boleslavští mohou i tak cítit úlevu.
11. Zlín
Ševci zažívali letos podobně nepovedený start jako v posledních dvou sezónách, když vždy po velmi špatných začátcích spadli na samé dno tabulky. V předchozích případech se ovšem z této nepřízně vždy dokázaly, někdy až zázrakem, vymanit a dostat až do čtvrtfinále. V Baťově městě doufali v podobné deja vu do třetice všeho dobrého. Tak dlouho se ale chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne a ve Zlíně se tak stalo právě letos, kdy po devíti letech budou Berani ve vyřazovacích bojích chybět. I zde se situace řešila výměnou trenéra. Romana Vlacha, který dostával vždy důvěru, nahradila zlínská ikona Martin Hamrlík s Robertem Svobodu. To bylo v době, kdy byl tým, zejména svými výkony, zralý na baráž. Změna na lavičce Zlín probrala. Nastartoval se k podobné stíhačce jako v minulých letech, ale tentokrát už to bylo na play-off málo. Na desátou pozici mu chyběly dva body.
12. Olomouc
Mora prožila srovnatelnou sezónu jako nedaleký sok ze Zlína. Pohybovala se v podobných vlnách zdarů a nezdarů, které ji oproti loňskému pátému místu srazily za hranice úspěšných. Přitom ambice měli Kohouti smělé. Trenér Zdeněk Venera sice tlumil optimismus a věděl, že repete loňského výsledku bude o to těžší, ale po příchodech hráčů jako Eberle, Strapáč či Ostřížek panovala na Hané slibná očekávání. Tým ale trápila velká nevyrovnanost výsledků, kdy po občasných úspěších, tak jako například 7:1 proti Litvínovu, přicházely „facky“ a pády opět tam, odkud se Moravané snažili dostat. K tomu situaci komplikovala i četná marodka. Přesto Olomouc bojovala o play-off do posledního kola, kdy sice porazila Kometu, ale až po nájezdech. Navíc Plzeň uhrála svůj potřebný zisk na Spartě. Barážového strašáka už se ale Hanáci bát nemusí. Na Karlovy Vary mají nedostižný náskok.
13. Karlovy Vary
Od úspěchů v letech 2008 a 2009, kdy tým z lázeňského města došel nejprve do finále a o rok později dokonce k mistrovskému titulu, se karlovarský hokej propadá čím dál hlouběji. Každý rok je zde ve znamení boje o extraligovou příslušnost, kterou museli Západočeši loni zachraňovat až v baráži. Tu zvládli zdárně, ale letos si podobná muka prožijí znovu. I tady se před sezónou mluvilo o prodeji licence. Vážným zájemcem byla Jihlava, která údajně odkup schválila, ale po zvýšení příspěvků ze strany města se majitel Karel Holoubek rozhodl nejvyšší soutěž v Karlových Varech ponechat. Tento verdikt ale padl už v době, kdy měl klub kádr přizpůsobený spíše 1. lize a mladý tým tak šel do extraligy s jasným cílem. Pokud možno se vyhnout baráži, a hlavně zachránit nejvyšší soutěž. Snaha se energetikům upřít nedala, ale chyběla kvalita. Vary tak letos ještě čeká tuhý boj.
14. Pardubice
Kdo by řekl ještě před pěti lety, kdy tradiční hokejová bašta slavila svůj šestý titul a dokončovala své, zhruba desetileté, období ve kterém silně převažovaly úspěchy, že město které dalo českému a světovému hokeji taková jména jako Vladimír Martinec, Milan Hejduk nebo Dominik Hašek se dostane do tak velkých patálií. Letošní pád na samé dno je však pouze logickým vyústěním průběhu let minulých. Už v předchozí sezóně perníkáři utekli barážovému hrobníkovi z lopaty doslova za tři sekundy dvanáct. Tolik totiž dělilo Pardubice od prohry v klíčovém zápase play-out s Litvínovem. Dynamu se ale těsně před koncem třetí třetiny povedlo vyrovnat a pak i vyhrát na nájezdy. Tím odsoudilo k nepříjemným starostem soupeře. Letos už ale takové štěstí Východočeši neměli, a i kdyby měli, zřejmě by jim stejně nepomohlo, protože výkony během základní části byly v jejich podání, až na výjimky, tak slabé že většího kandidáta na baráž nebylo. Jedinou zprávou, která fanoušky potěšila a dala jim novou naději byla ta, že město odkoupilo většinový podíl klubu od podnikatele Romana Šmidberského. Vlivem toho odešel i nepopulární generální manažer Pavel Rohlík. Pardubice teď nezajímá nic jiného než zachránit extraligu a pomalu se odrazit k lepším zítřkům. Snadné to ale nebude.
Předkolo startuje v pondělí oběma zápasy. Chomutov se doma představí proti Boleslavi a Vítkovice budou hostit Plzeň. První čtvrtfinálové bitvy jsou na programu od 13. 3. a novopečený mistr bude znám nejpozději 26. 4.
