Matěj Vrba 
Žebrácký roh, Pastviny, Oldříš, to jsou názvy jen několika vesniček a osad, které zanikly po odsunu německého obyvatelstva z českých zemí. Všechna zmíněná místa leží v krátké vzdálenosti od sebe v okolí obce Moldavy blízku u hranic se Saskem. Doslova u rohu hranice Česka a Německa, kousek od Moldavy, stávala budova Žebráckého rohu (německy Battlecke). „Místu dali název dělníci, kteří pracovali na nedalekém flájském plavebním kanálu. Jejich výplaty nebyly příliš vysoké, a tak se začal šířit název Žebrácký flek, později roh,“ uvedl Vladimír Studecký z webu Zaniklé obce a objekty. Roh se nacházel na křižovatce čtyř důležitých cest mezi Čechy a Saskem. Od Žebráckého rohu dodnes vedou cesty na Moldavu, Pastviny, Oldříš, Mackova, a dále do Oseka a také do Flájí. Proto tu dříve stávala budova s poštou, celnicí a zájezdním hostincem. Ta nakonec vzala za své při vytyčování hraničního pásma na začátku 50. let. Na místě dnes stojí altán a na přítomnost správní budovy upozorňují jen informační tabule.
Necelé dva kilometry od rohu jsou stále patrné zbytky vesnice Pastviny, dříve Grünwald. Pastviny byly ryze německou osadou: „Většina obyvatel se živila těžbou a zpracováním rašeliny anebo chovem dobytka,“ řekl Milan Gruber, který se historii obce věnoval. Ve 20. letech minulého století měla vesnice 320 obyvatel, po II. světové válce se jejich počet snížil na 17. Postupně se však ves vylidnila úplně a režim nechal zbytek domů srovnat se zemí. Dnes vesnici připomíná velké množství stavebních kamenů rozesetých různě po místních loukách. Po cestě směrem k Oldříši jsou stále patrné základy a zbytky zdiva několika domů.
Poslední vesnicí v okolí Moldavy, po které zůstaly viditelné stopy je Oldříš (německy Ullersdorf). Jednalo se taktéž o německou osadu s malebnou krajinou a domky rozesetými po údolí Oldříšského potoka. „Ve starých průvodcích je obec charakterizována jako počátek horské procházky z nádraží na Moldavě s čerstvým horským vzduchem, dobrou vodou a nádherným výhledem do pohraničního kraje,“ doplnila Markéta Knasňová z moldavského Obecního úřadu. Ves byla postupně vysídlena po roce 1945 a její domy srovnány se zemí. Oldříš dnes připomíná pouze křížek věnovaný památce této zaniklé obce a také rozpadlá stodola, kde je umístěna trafo stanice a jádro vysílače Moldava-Nové město.
