út., 4. prosinec 2018 19:13

Zlevněné jízdné: úspěch nebo problém?

Tisk

Olomoucké nádraží Zdroj: Foto autor

Více jak dva měsíce už platí na tuzemské železnici státem zavedené zlevněné jízdné pro tři skupiny obyvatel. Aktuálně se tedy týká dětí do osmnácti let, studentů do šestadvaceti let a osob starších pětašedesáti let. Je tento krok moudrý, nebo jde pouze o další způsob, jak utratit zbytečně mnoho peněz?

Takovéto jízdné je v mnohém problematické. Zcela se například zapomnělo na osoby v předčasném důchodu, které ovšem nemají kartu ZTP. Ti mohli doposud využívat komerčních slev například u Českých drah, po nástupu nového tarifu, však tyto slevy pro důchodce byly zrušeny z obav o malý zájem. Otázkou je, zda ty osoby, kterých se slevy týkají je opravdu potřebují. Samozřejmě je chvályhodná snaha dovést více cestujících do hromadné dopravy, ovšem tyto nové slevy zahrnují část obyvatelstva, která hromadnou dopravu využívá stejně velmi často. Oproti tomu lidé v produktivním věku, kteří by uvažovali o jízdě vlakem jsou odrazovány zvýšenou frekvencí cestujících a s tím souvisejícím snížením komfortu. Dopravci navíc často nemají dostatek vozů pro zesilování souprav. U soukromníků je obvyklá praktika využívání všech vozů pro běžnou dopravu s absencí posilových vozů. Národní dopravce sice disponuje velkým množstvím vozů, vzhledem k absenci povinnosti zakupování si místenek je však operativní zesilování velmi náročné a nepředvídatelné.

Jedním z největších problémů je také rozdělení integrovaných jízdenek. Ty dříve například zde v Olomouci fungovaly velmi jednoduše. Cestující mohl na jeden doklad v rámci časové platnosti cestovat nejen Městskou hromadnou dopravou (MHD), ale také dálkovými autobusy a vlaky kategorií osobní vlak a spěšný vlak. Tato možnost zůstává zachována pouze pro cestující platící plnou cenu, jízdenky prodané ve vlaku nebo v autobusech zapojených do slev jsou ve zlevněných variantách pro MHD nepoužitelné. Tímto integrované jízdenky vlastně ztratily nárok nazývat se integrovanými, staly se jen možností, jak v určitých případech ušetřit korunu na jízdném ve vlaku.

Zdaleka nejhorší je ovšem situace kolem proplácení zbytku ceny státem. Jsme sice vcelku ekonomicky silným státem, alespoň na zemi bývalého východního bloku. Takovéto plýtvání státními penězi si ovšem těžko můžeme dovolit bez dopadů na zbytek státních odvětví. Peníze na slevy se braly, kde se dalo, mimo jiné bylo ubráno i ministerstvu školství. Je pro nás opravdu výhodné posílat děti za pět korun do školy, která bude ovšem o to horší? Nemáme snad jiná odvětví, typicky zdravotnictví a školství, kde by se tyto peníze daly využít smysluplněji? Dle aktuální vlády nejspíše ne.

Železnice by sice opravdu potřebovala příliv peněz, v mnohém zaostáváme za sousedy, ač je to pro tak malou zemi s tak hustou železniční sítí vcelku pochopitelné. Nevýhodou tohoto způsobu je ovšem to, že peníze skončí u dopravců, zatímco správce sítě železnic dostane stále stejné poplatky jako doposud. Tyto slevy zatíží Ministerstvo dopravy výdaji, které nejsou nezbytně nutné, což logicky musí vést ke snížení peněz posílaných na údržbu infrastruktury. Ovšem, dopravci budou mít díky těmto slevám možnost získat více prostředků na nová vozidla. Pokud ovšem bude infrastruktura stále zastarávat, i tyto moderní soupravy nebudou moci využít plně svůj potenciál.

Zdá se tedy, že slevy na jízdném fakticky nikomu neprospějí. Jistě, budeme jezdit levněji, ale za velkou cenu. Peníze ušetřené za kompenzace mohly být využity ke zlepšení stavu nádraží a kolejí, což by bylo mnohem smysluplnější. Zároveň by nebyl narušen celý systém složitě budovaných vztahů dopravců, o něž se zasazovaly především kraje. Je sice krásné jezdit za pár desítek korun přes půlku republiky, ovšem díky tomu nebude dost peněz na to, aby se jezdilo rychleji a efektivněji. Protože ani když si koupíme nejrychlejší auto, po rozbité silnici si jet rychle netroufneme, nehledě na snížení finanční podpory i v jiných oblastech. Osobně bych tedy slevy zrušil, dokud ještě škoda není tak velká a není ještě utopeno přes šest miliard korun z rozpočtu za výlety studentů a starších osob na Karlštejn. Doposud existovaly způsoby, jak si exponované skupiny mohly pomoci k ušetření za jízdné, které dopravci vytvořily samy a stát je nemusel platit. Pojďme se tedy vrátit k tržní ekonomice a vypustit zbytečné drahé slevy na jízdném.