Aneta Barcziová 
Režisér a novinář Craig Leeson se vydává točit plejváky obrovské do míst nedaleko Srí Lanky. Předpokládá přirozené a čisté prostředí. Místo toho ho šokuje hromada plastu na dně oceánu i na vodní hladině. Idylické záběry mořských savců se přetvářejí na film o tom, jak člověk likviduje planetu, film s názvem A Plastic Ocean.
„Zvířata si zaslouží modrý oceán, ne tyhle sračky“
Zvířata umírají plné plastu. Ryby nasají vodu z okolí, ale společně s ní i spoustu věcí které do ní nepatří. Ryby nedokáží rozlišit rozdíl mezi plastem a planktonem. Plasty nejsou jen PET lahve na dně oceánu. Sluneční záření a mořská sůl dokáží vytvořit mikroplasty, řekněme plastový smog, který tvorové požívají. Na malý kousíčcích plastu se pak zachycují toxické látky vyplavené do oceánu. Když ryba pozře tyto plasty, toxiny z nich přecházejí do těla ryby.
Nejen ryby a mořští savci mají s plasty problém, lépe na tom nejsou ani buřňáci – vodní ptáci, kteří poctivě krmí svá mláďata, ovšem zase ropou a plasty. Rekordní počet nalezených kousíčků plastu v mláděti sahá až k číslu 267, což je 15% jeho hmotnosti. V přepočtu na člověka by šlo zhruba o 6-8 kilogramů. To je jako byste snědli dvanáct celých pizz.
Ani želvy to při požití plastů nemají lehké, jelikož v jejich těle uvolňují plyny, které jim nedovolují dostatečný ponor a igelitové sáčky velmi snadno zaměňují s medúzami. Film poukazuje na negativní vliv plastu nejen na zvířata, ale i na lidské tělo. Část je věnována i problematické likvidaci - jen zlomek plastů je recyklovaný, zbytek pokrývá naši planetu.
„Každý den přispíváme k problému v budoucnosti“
K oceánu, a obecně k celé naší planetě, se nemůžeme chovat jako k místu, kam se odhazují věci, které už nechceme. Na to chce pravděpodobně upozornit i Greenpeace ČR, pod jejichž záštitou probíhá promítání filmu A PLASTIC OCEAN hned na několika místech v České Republice. Všechny věci, které dáte „někam pryč“ nezmizí ze světa. Na to pamatujte a snažte se ho zachovat i pro další generace.
