Alkoholismus u rodinného stolu
Škodlivá či dokonce riziková konzumace alkoholických nápojů je v České republice více než častá. Kromě množství zdravotních problémů má dopad i na rodinný život a výchovu dětí. Řada z nich bývá alkoholu představena právě skrz rodinné příslušníky. To s sebou přináší veliké riziko, jelikož je pro ně rodina vzorem chování a problematické užívání může nastavit nesprávné hodnoty.
Zdena Š. vypráví o obavách, se kterými čekala, v jakém stavu se hlava rodiny vrátí domů. Ve dvanácti letech ji otec začal posílat pro pití. V obchodě na ni upírali lítostivé pohledy, prodat jí ho samozřejmě nemohli. Pokaždé, co se vrátila domů s prázdnou, šel otec do obchodu sám. Další den jí prodali flašku bez mrknutí oka. „Bylo mi tak trapně,“ přiznává.
Martin K. se nenapil se již patnáct let. Ale v době, kdy bojoval s alkoholem, vychovával dvě malé děti. Dceři bylo jedenáct a synovi osm. Po několika letech si Martin uvědomil, že pravou obětí jeho závislosti byly právě ony.
Adiktoložka Eva Aigelová tvrdí, že závislý rodič, i přes veškerou snahu, nemůže být nikdy stoprocentní. „I když zvládne zajistit rodinu materiálně, děti strádají psychicky. Jsou velice vnímavé vůči svému okolí, tudíž si všimnou, že závislý rodič nedodržuje sliby, hádá se s partnerem a nedokáže kvůli nadměrné konzumaci fungovat. Děti vyrůstají bez pocitu bezpečí, jistoty a důvěry.“
Podle Aigelové závislost zasahuje do všech oblastí rodinného života, mění hodnoty rodiny, narušuje její funkčnost, schopnost komunikace i psychickou pohodu. Kromě toho má přímý dopad i na finanční stánku. „Rodina v tomto stavu nemůže dlouhodobě fungovat. Bez léčby často dojde k naprostému kolapsu a rozvrácení vztahů,“ popisuje důsledky adiktoložka.
Na zdraví!
Zajisté jste slyšeli výrok, že pár deci červeného či sklenka piva jsou neškodné ba dokonce zdraví prospěšné. Martin K. tomuto skutečně věří. Podle Zdeny Š. je to pouhé ospravedlňování konzumace založené na babských povídačkách. „Zdraví prospěšné je hroznové víno, ne ethanol.“
Aigelová je s odpovědí opatrnější. „Záleží, koho se zeptáte. Já jako adiktolog vám odpovím, že jakákoliv konzumace alkoholu zdravá není. Alkohol je přeci jen neurotoxin, látka negativně působící na nervový systém. Ale pokud vám bude odpovídat kardiolog nebo internista, řekne, že z hlediska prevence kardiovaskulárních nemocí můžeme v minimálních dávkách skutečně pozorovat pozitivní účinky.“ Vzápětí ale dodává, že v poslední době vycházejí studie, jenž tvrdí, že žádná míra konzumace není pro tělo bezpečná. Nese s sebou totiž riziko vzniku rakovin a spousty dalších onemocnění.
Predispozice nebo pravidelnost
Už je to několik let, co svět obletěla zpráva, že byl u myší objeven gen alkoholismu. Mohou vám sudičky do vínku skutečně nadělit tuto nebezpečnou závislost? Léčící se alkoholik Martin K. tvrdí, že se jako závislý už narodil a jedinou otázkou bylo, na jakou drogu narazí dříve.
Abstinující Zdena Š. má jiný názor. „Člověk se alkoholikem nenarodí, závislost v sobě vypěstuje pravidelným pitím.“ Podle ní stačí i jedna sklenička denně. „Pokud člověk něco opakuje dostatečně dlouho, vždycky se z toho stane časem zvyk,“ dodává.
Podle adiktoložky Evy Aigelové jsou ve své podstatě obě výpovědi pravdivé, teorie vzniku závislostí jsou totiž různé. Říká, že po jediném ochutnání návykové látky se člověk závislým nestane, ale pokud se mu látkou navozený stav zalíbí, je přirozené, že se ho bude snažit vyhledávat pravidelně. „A právě z pravidelnosti může pramenit závislost." Na druhou stranu ale konstatuje, že se lidé s predispozicí k alkoholismu skutečně rodí. „Avšak predispozice nemusí nutně vyústit v závislost. Ta totiž nemá jedinou příčinu, propukne až poté, co se v určitý čas sejde více různých faktorů.“ Kromě biologické predispozice hraje podle Aigelové klíčovou roli také osobnost jedince a vliv okolí. Asi nejdůležitějším činitelem je pak takzvaná spouštěcí událost, třeba ztráta blízkého, rozchod či nepřijetí na vysněnou školu. „To je mnohdy onou „poslední kapkou“, která může závislost odstartovat,“ vysvětluje adiktoložka.
Kdo nepije, není Čech
Dětství dcery alkoholika Zdeny Š. mělo od ideálu více než daleko. Raná léta jí dala spoustu důvodů k tomu, aby se v dospělosti vyhýbala alkoholu obloukem. Na každé akci se stává terčem připomínek a popichování. „Je to smutné a hodně vypovídající o Češích. Alkohol se stal neoddělitelnou součástí každé společenské události.“ Aigelová k tomu dodává: „Abstinující často cítí takový nátlak ke konzumaci, že mu mohou podlehnout a napijí se. I velké procento relapsů při léčbě závislosti je zapříčiněno právě tímto sociálním nátlakem.“
Aigelová se při sezení s klienty ptá na rodinnou anamnézu. „Odvážím se říci, že velká většina z nich má ve své rodině či okolí někoho, kdo alkohol nadužívá.“ Podle ní je v České republice benevolentnost k pití vysoká. Jako příklad uvádí televizní reklamy. „Nenarazíte na jedinou propagující cigarety, zato idealizace pití je v nich ukazována v jednom kuse,“ komentuje.