Gabriela Sýkorová 2. Zdůvodnění volby tématu
Nejdříve bych ráda zmínila, že tento projekt vznikl až v návaznosti na nouzový stav, který byl v Česku vyhlášen. Právě s příchodem nouzového stavu vzešlo v platnost několik opatření, které mi nedovolily realizovat projekt, který jsem zamýšlela. Tématem mého původního projektu, před korona krizí, bylo zmapovat život dětí v denním stacionáři v Jihlavě. Záměr práce jsem měla již vypracovaný a byla jsem domluvená s vedením stacionáře na naší spolupráci. Bohužel přišla opatření, která denní stacionáře zavřela. Nejdříve jsem čekala, zda se toto omezení nezmírní nebo úplně nezruší, k tomu bohužel nedošlo. Zřejmě i kdyby stacionáře byly otevřené, nebyla by možnost žádného kontaktu s vnějším okolím. Tato situace pro mě znamenala začít od začátku, vymyslet nové téma, které bude realizovatelné i v této neobvyklé době a pracovat na jeho zhotovení.
Pro svůj projekt jsem si vybrala právě tuto krizi, která zasáhla celý svět. Pandemie koronaviru je momentálně tématem číslo jedna. I z tohoto důvodu jsem si ji vybrala jako téma projektu. Dalším z důvodů mého výběru je, že v rámci mé tematické specializace není momentálně dostatečný prostor na realizaci jiných témat. Spousta zdravotnických center je zavřených nebo fungují v omezeném provozu a vstup veřejnosti je při nejmenším nežádoucí.
Pandemie, která v současnosti změnila celý svět, je něco, co se stává jen zřídka, zvláště v takto velkém měřítku, a proto se na toto téma chci zaměřit. Dle mého je důležité pandemii věnovat pozornost, a to je také hlavním důvodem realizace tohoto projektu. Chtěla bych ukázat, jak se život lidí změnil ze dne na den, jaká jsou opatření, která v těchto dnech musíme dodržovat. Také bych chtěla poukázat na nošení roušek a jiných ochranných pomůcek, které se staly běžnou součástí každého z nás.
3. Zdroje/stav problematiky
Začátkem letošního roku, tedy roku 2020 se život lidí v Česku začal pomalu měnit, a to kvůli viru, který se začal šířit i k nám. Nový typ koronaviru, který je pojmenovaný jako SARS-CoV-2 se poprvé objevil v prosinci roku 2019 v čínském městě Wu-chan. Údajně byl virus přenesen na člověka od divokých zvířat, která se prodávala na místních tržnicích. Zdrojem nákazy byly nejspíše netopýři,[1] ale šíří se i další teorie, například, že je to chemická zbraň vyvinuta Čínou.
První tisková konference v souvislosti s koronavirem se konala 26. ledna 2020 a zúčastnili se ji odborníci, kteří se podíleli na ochraně obyvatel České republiky. Tou samou dobou Světová zdravotnická organizace WHO vyhlásila tzv. globální stav nouze. V návaznosti byly zrušeny všechny lety z Číny až do odvolání. Další velké opatření se týkalo cestování do Itálie, která v té době měla jako jedna z evropských zemí velké množství nakažených. V neděli 1. března potvrdil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch první tři případy nákazy u nás. Následovalo zrušení leteckého spojení se severní Itálií.[2]
V úterý 10. března zasedla Bezpečnostní rada státu, která přijala nová opatření. Jedním z nich bylo zakázání hromadných akcí nad 100 lidí. Další omezení, které ovlivnilo všechny žáky a studenty bylo zrušení kontaktní výuky na všech základních, středních, vyšších odborných a vysokých školách.
Nouzový stav vláda vyhlásila 12. března a s několika prodlouženími trval až do 17. května. V nouzovém stavu vláda přijala další opatření, která ovlivnila na několik týdnů život lidí u nás. Začaly se povinně nosit roušky a jiné ochranné pomůcky. Vzhledem k jejich nedostatku si lidé začali šít roušky sami a jak se stále uvádí v médiích národ se semknul a pomáhá.[3]
Některé obce byly uzavřené do karantény. Týkalo se to například Litovle a Uničova, které hygienici zavřeli 16. března. Zde byl velký výskyt nákazy koronavirem a běžný život lidí v těchto oblastech byl mnohem více zasažen.[4]
Cestování, které dříve bylo součástí života mnoha lidí se zastavilo. Stejně jak Česká republika, tak i státy okolo nás uzavřely svoje hranice. Lidé zůstávali více doma a snažili se vycházet ven jen v nejnutnějších případech, jako například cesta do práce, lékař nebo nákup jídla. Spousta firem přešla na home office a lidé tak ani do práce nemuseli dojíždět.
Jak vyplývá z grafů Ministerstva zdravotnictví, nejrizikovější skupinou, která na onemocnění COVID-19 umírá jsou lidé starší 65 let. Nejvíce úmrtí zaznamenává věková skupina 75-84 let [5]. Kvůli tomuto faktu vláda vyhlásila dvě hodiny, ve kterých si může dojít senior nakoupit bez toho, aniž by se setkal s někým jiným než s dalším seniorem. Také vzniklo několik organizací, které právě seniorům pomáhají, a to tak, že jim například dojdou nakoupit nebo vyzvednou léky.
Informace, které jsou pro můj projekt zásadní nebylo složité najít, jelikož se toto téma stále probírá ve všech médiích (televize, noviny, internet). Pro přesnější nastudování všech souvislostí, omezení a následných rozvolňování všech opatření vyhlášených vládou, které bych ráda díky projektu ukázala, jsem čerpala z oficiálních stránek Ministerstva zdravotnictví a vlády ČR.
Žádný podobný projekt zatím není vypracovaný, a to především z důvodu, že koronavirus je nový a do podvědomí se dostal až začátkem tohoto roku. Nejspíše podobné projekty vzniknou teprve nyní.
4. Ideový plán
Jak jsem již psala ve zdůvodnění volby tématu, tak jsem toto téma musela vymyslet později, než jsem zamýšlela a můj původní plán se změnil nejen tematicky, ale také časově.
V rámci tohoto projektu bych chtěla poukázat na změny, které pandemie COVID-19 způsobila. Nejdříve jsem se zamyslela nad tím, jak bych toto téma chtěla uchytit. Můj první plán byl zaměřit se na testování lidí na koronavirus a celkové fungování nemocnit. Vzhledem k tomu, že bydlím i s babičkou a dědou mi to po pečlivém uvážení přišlo nerozumné a od tohoto plánu jsem upustila.
Postupně se zmenšoval počet nakažených a začínalo se řešit postupné rozvolňování. Rozhodla jsem se tedy, že se zaměřím i na uvolňování opatření.
Jako první bych ráda zdokumentovala omezení, která se týkají především nakupování v supermarketech. Při postupném rozvolňování by se měly otevírat hobby markety a nákupní centra na které bych se také soustředila. Chtěla bych nakombinovat fotografie osob, které například nakupují potraviny a fotografie více statické. Mým plánem je ukázat novinky, které musely obchody přijmout a lidé se jim museli přizpůsobit.
5. Postup práce
Fotografování se v původním plánu mělo uskutečnit v březnu a v dubnu. Vzhledem ke změně tématu a celkové situaci, kterou jsem výše popsala, se celkový čas na realizaci fotek zmenšil. Jako první jsem si prošla všechna místa, která jsem chtěla ve svém projektu mít a podle toho jsem si stanovila časový harmonogram, podle kterého jsem se řídila.
Nejprve jsem se vydala do jednoho z jihlavských supermarketů, kde jsem měla v plánu nafotit opatření, která musí jeho návštěvníci dodržovat. Součásti obchodu jsou například i trafika, květinářství nebo pizzerie. Moje idea byla taková, že v každém z těchto menších obchůdků zdokumentuji jejich současné fungování. Byla jsem však velice překvapená z přístupu pracovníků supermarketu i menších obchůdků. Vždy, než jsem začala něco fotit, zeptala jsem se paní prodavačky nebo majitele, zda je to v pořádku a vysvětlila jsem, na co fotky použiji. Bohužel ani v jednom obchodě mi toto nebylo umožněno. Snažila jsem se ubrat ze svých původních představ a poprosit, zda by bylo možné vyfotit alespoň například pásky na zemi, které značily rozestupy mezi zákazníky. Zkrátka něco, kde by ani nebylo vidět, kde je to focené. Ani to mi však nebylo umožněno. Bohužel jsem zde svůj plán nenaplnila a nepříjemnosti spojené s focením je opakovaly. Ve stejném supermarketu pracuji ve zlatnictví a jelikož jsem tam zaměstnanec nebyl problém udělat pár fotek. I zákaznice nebyly proti, pokud na fotce nebude vidět jejich obličej. Zde jsem se snažila zdokumentovat běžný nákup ve zlatnictví, kde je novou součástí, jak v každém obchodě, desinfekce a rukavice.
Další zastávkou byl jeden z hobby marketů. Zde jsem měla jasnou představu, kterou jsem dodržela a nebyly tu žádné komplikace. Po předchozích zkušenostech v supermarketu jsem si netroufla jít s fotoaparátem na krku dovnitř obchodu. To však nijak neubralo mému záměru. Kolem tohoto obchodu jsem několikrát chodila a všimla si pár zajímavostí, jako například přeškrtnuté nákupní košíky s cedulí „nepoužívat“. Když jsem šla nákupní košíky nafotit všimla jsem si cedule, která byla umístěná u vchodových dveří. Mimo jiné na ní bylo napsáno „vstup pouze s košíkem, max 100 lidí“. Právě v tuto chvíli jsem si uvědomila, proč se jeden stojan s košíky nesmí používat a jiný, který je pouze o pár metrů dál, může. Aby si hobby market nějakým způsobem ohlídal počet zákazníků v obchodě nechal volně použitelných pouze sto košíků, a jelikož byl povolen vstup pouze s košem, tak se počet lidí pohyboval kolem sta.
Ani zde jsem se nevyhnula kritice a otázkám jako například: „To fotíte slečno pro ministerstvo?“. Jako u předchozího obchodu, tak ani tady nepomohlo žádné vysvětlení, k čemu fotografie použiji.
Fotka u dalšího hobby marketu vznikla jako momentka při přípravě fotoaparátu, kdy jsem si všimla jednoho ze zaměstnanců zahaleného do roušky a s rukavicemi, který vezl po chodníků před obchodem vozík. Přišlo mi jako skvělá příležitost ukázat člověka, který pracuje v kontaktu s lidmi a jak se tomu musel přizpůsobit.
Třetí zastávkou byla jihlavská nemocnice, kde jsem se chtěla vyhnout vstupu přímo do nemocnice a zaměřit spíše na focení exteriéru. Hlavním důvodem pro mě bylo, že nemocnice se v posledních týdnech objevovaly v médiích stále. Ve svém projektu jsem chtěla nemocnici ukázat v méně vytíženém stavu a spíše zdůraznit pozůstatky po té největší krizi. Proto jsem tuto lokalitu fotila jako předposlední. Je možné, že v jiných městech jsou nemocnice stále frekventované, ovšem v Jihlavě tomu tak už nebylo.
Jako poslední lokalitu jsem si vybrala obchodní centrum, a to hned z několika důvodů. Prvním z nich bylo, že jsem si osobně nedokázala představit, jak takové nákupy oblečení budou probíhat a jak bude obchodní centrum připravené. Především, jestli bude v centru připravená desinfekce pro zákazníky, zda budou rozmístěná upozornění, jak se v obchodním domě chovat a jakým způsobem budou připravené obchody. Také mě zajímalo, jestli si jednotlivé obchody musí opatření (desinfekce, rukavice, polepy) ohlídat samy nebo to zajistí hromadně správa obchodního domu. Dalším důvodem bylo nafotit celkový chod obchodního centra, tak aby každý, kdo se na fotky podívá, poznal viditelný rozdíl mezi současným stavem a stavem před korona krizí. Vše jsem chtěla zdokumentovat ve svém projektu.
Poslední lokalita byla nejvíce komplikovaná. Po zkušenostech z předchozích vybraných míst, jsem nejdříve zkontaktovala správu centra a chtěla jsem si domluvit povolení/svolení, že mohu v centru fotit. Bohužel mi fotografování v obchodním centru nebylo dovoleno. Zrušení této lokality by hodně zasáhlo do mého plánovaného konceptu. Do obchodního centra jsem i bez povolení šla a od toho se odvíjelo moje fotografování. Nejprve jsem si prošla celý prostor, abych zjistila, co se do mého projektu bude hodit a aby focení bylo co nejvíce promyšlené předem. Vzhledem k tomu, že se tam nesmí pořizovat fotografie bez povolení, byla jsem časově limitovaná. Zajímavé mi přišly polepy a dávkovače desinfekce, které byly rozmístěné po celé pasáži. Na ty jsem se zaměřila jako první. Dalším bodem, který jsem výše zmínila a kterému jsem se chtěla věnovat byly jednotlivé obchody. I zde jsem se však setkala s odmítnutím a vnitřní prostory obchodů jsem nefotila. Jedinou výjimkou byl obchod se sportovním oblečením, kde jsem dříve měla brigádu a domluvila jsem se s vedoucí prodejny, že mohu něco nafotit. I tady jsem se věnovala především desinfekčním opatřením a polepům. Zákazníci, kteří v obchodě nakupovali nesouhlasili s fotografováním.
Všechny fotografie byly pořízené na fotoaparát Nikon D3200 s objektivem AF-S NIKKOR 18-55 mm. Následná postprodukce vznikla v programu pro úpravu fotografií Polarr, který je dostupný na internetu.
6. Sebehodnocení
Dle mého názoru projekt naplnil cíl, který jsem si na začátku stanovila, a to běžné aktivity lidí, které v této době nejsou samozřejmostí.
Hned první komplikací byla pozdní změna tématu, která způsobila časový skluz oproti původně stanovenému plánu. Druhým problémem bylo, že mi ve většině prodejen nebylo umožněno fotografovat. Osobně si myslím, že to bylo ze strachu, kde by se fotografie mohly následně objevit. I s tímto problémem jsem se dle mého vyrovnala a našla jsem jinou cestu pro dosažení cíle, a to v podobě focení objektů, které nebyly nijak střežené, namísto lidí, jak jsem původně zamýšlela. Díky tomu, že jsem ve dvou konkrétních obchodech pracovala/pracuji jsem byla schopná alespoň z čísti ukázat, jak se prodejny přizpůsobily nařízení vlády.
Focení takto rozsáhlé fotoreportáže pro mě bylo nové. Zatím jsem pouze fotila fotografie k článkům, a to v rozsahu jedné až tří fotografií. Také práce s fotoeditorem Polarr pro mě byla novinkou, kterou jsem si ovšem ráda vyzkoušela a v úpravě fotek v tomto editoru budu určitě pokračovat.
7. Zdroje
Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 2020 [cit. 2020-06-01]. Dostupné z: https://koronavirus.mzcr.cz/vyvoj-udalosti-v-case/
Vláda České republiky: Mimořádná opatření – co aktuálně platí [online]. 2020 [cit. 2020-06-01]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/epidemie-koronaviru/dulezite-informace/mimoradna-opatreni-_-co-aktualne-plati-180234/
KUBÁTOVÁ, Eliška a Jan CIBULKA. Známá fakta o koronaviru přehledně: mapa, příznaky i léčba nákazy, která se šíří za hranicemi Číny. IROZHLAS [online]. 2020, 28. 2. 2020 [cit. 2020-06-01]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/koronavirus-cina-priznaky-lecba-mapa-wu-chan-vakcina-umrtnost-italie-prevence_2002280600_eku
KRATOCHVÍL, Luboš. Hygienici zavřeli Litovel, Uničov a 19 obcí. V izolaci je 24 tisíc lidí. IDNES [online]. 2020 [cit. 2020-06-02]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/koronavirus-unicov-litovel-cervenka.A200316_062222_olomouc-zpravy_jadv
Onemocnění aktuálně. Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 2020 [cit. 2020-06-02]. Dostupné z: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19
Online photoeditor: https://photoeditor.polarr.co
[1] KUBÁTOVÁ, Eliška a Jan CIBULKA. Známá fakta o koronaviru přehledně: mapa, příznaky i léčba nákazy, která se šíří za hranicemi Číny. IROZHLAS [online]. 2020, 28. 2. 2020 [cit. 2020-06-01]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/koronavirus-cina-priznaky-lecba-mapa-wu-chan-vakcina-umrtnost-italie-prevence_2002280600_eku
[2] Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 2020 [cit. 2020-06-01]. Dostupné z: https://koronavirus.mzcr.cz/vyvoj-udalosti-v-case/
[3] Vláda České republiky: Mimořádná opatření – co aktuálně platí [online]. 2020 [cit. 2020-06-01]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/epidemie-koronaviru/dulezite-informace/mimoradna-opatreni-_-co-aktualne-plati-180234/
[4] KRATOCHVÍL, Luboš. Hygienici zavřeli Litovel, Uničov a 19 obcí. V izolaci je 24 tisíc lidí. IDNES [online]. 2020 [cit. 2020-06-02]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/koronavirus-unicov-litovel-cervenka.A200316_062222_olomouc-zpravy_jadv
[5] Onemocnění aktuálně. Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 2020 [cit. 2020-06-02]. Dostupné z: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19
