Lucie Tlustošová 
1) cíl práce
Cílem samostatného projektu je popsat vybrané ekologické problémy. Ty jsou znázorněny na příkladech z České republiky, ačkoliv většina z nich lze vztáhnout i za hranice naší země. Některé formy znečištění jsou situovány na konkrétní místa (kamenolom u Chobyně), jiné jsou ukázány prostřednictvím akcí (Ukliďme Česko) a v neposlední řadě jsou také představeny fotodokumentací chování oslovených lidí (plasty).
2) zdůvodnění volby tématu
Téma jsem zvolila převážně z důvodu aktuálnosti a společenské důležitosti. V polovině března proběhly středoškolské stávky za klima. Ty byly inspirovány šestnáctiletou aktivistkou Gretou Thunbergovou. Místo do školy chodila mladá Švédka každý pátek před budovu parlamentu, aby tak dávala najevo politikům, že se podle jejího názoru málo zajímají o životní prostředí, a tudíž i o budoucnost planety. Thunbergová byla následně propírána v médiích, pozvána na Světové ekonomické fórum v Davosu a na Světovou konferenci o klimatu v polských Katovicích a nominována na Nobelovu cenu za mír. Chování Thunbergové může být chápáno jako odvážné a prozřelé, ale i jako nedomyšlené a zkratkovité. Faktem ale zůstává, že se dívce podařilo oživit diskuse a snad i přimět nejen několik svých vrstevníků zajímat se o to, jakým způsobem se s naší planetou nakládá.
Greta Thunbergová ale není jediná, kdo v otázce ekologie vzbuzuje emoce a vyvolává diskuse. Ekoaktivisty pravidelně pobuřuje jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se staví poměrně laxně k otázce globálního oteplování. Velkým tématem je v posledních letech také znečištění oceánů plasty. I z toho důvodu na konci března Evropský parlament podpořil návrh o zákazu jednorázových plastů jako jsou například brčka do pití či vatové tyčinky do uší. Zákon ještě musí schválit jednotlivé státy EU. Pozornost si jistě zaslouží také jedna domácí kauza. Ministerstvo životního prostředí čelí žalobě od obyvatelky ostravských Radvanic, tedy části města nacházející se v blízkosti průmyslové Nové huti. Žena prodělala rakovinu plic a její manžel na následky této nemoci dokonce zemřel. Žalobkyně za svůj stav viní právě znečištěný vzduch ve svém bydlišti.
Téma jsem si vybrala také z vlastního přesvědčení. Otázku klimatické změny a šetrnějšího přístupu k planetě pokládám za důležitou. Moje práce by ale neměla být chápána jako apel bijící na poplach a vyžadující okamžité změny. Uvědomuji si, že řešení ekologických problému není možné přinášet ze dne na den. Změny začínají platit až v jakési setrvačnosti a ne jedna ekologicky pozitivní proměna mnohdy bohužel přináší i negativní dopad v jiné oblasti, zejména tedy v té ekonomické. I přestože si myslím, že každodenní činnosti vedoucí ke snížení naší osobní uhlíkové stopy nejsou zbytečné, dívám se na ně i poněkud skeptickým pohledem. Osobně vidím největší přínos ve vynálezech typu šetrnější materiály a výrobky, nebo i v sestavení alternativního postupu získávání surovin a energií. Samostatný projekt by tak mohl mimo jiné sloužit i jako inspirace studentům přírodních věd, kteří by svůj výzkum chtěli zaměřit právě tímto směrem.
3) zdroje/stav problematiky
Při hledání vhodných lokací a objektů k focení jsem vycházela z několika zdrojů. Prvním z nich byla databáze SEKM neboli Systém evidence kontaminovaných míst. Tento systém je řízen Ministerstvem životního prostředí ČR a je z části přístupný také široké veřejnosti. Po registraci umožňuje uživateli prozkoumávat seznam problematických oblastí a získávat informace o druhu znečištění. Jako druhý zdroj jsem využila webové stránky zmapuj.to. Tento projekt založený v roce 2012 původně sloužil jako virtuální mapa, do které mohli lidé označovat nelegální skládky. Projekt rozšířil svoji působnost, když v roce 2014 umožnil zaznamenávat i jiné problémy jako je například nefunkční veřejné osvětlení, poškozený povrch vozovky a chodníku. Webové stránky České astronomické společnosti mi byly zase nápomocny v problematice světelného znečištění. Využila jsem také stránku uklidmecesko.cz, na které se nachází kalendář dobrovolných úklidů veřejných prostranství. Aplikace Strategické hlukové mapy od Ministerstva zdravotnictví mi zase pomohla najít místa s kritickou hlukovou situací. Využívala sem také měření Českého hydrometeorologického ústavu.
Pokud opominu databáze a zaměřím se na mediální výstupy, mohu najít celou řadu článků věnujících se ekologii. Protože jich je opravdu velké množství, rozhodla jsem se v samostatném projektu představit jen pár vybraných článků, které obdobně jako můj projekt, sdružují pod jeden titulek několik znečištěných míst na území ČR. Problematické smogové situaci se pravidelně věnují média, která předkládají statistiky Českého hydrometeorologického ústavu. Takovýto článek vyšel v roce 2011 na serveru ihned.cz a nesl název „Žebříček smogu: Toto je patnáct míst s nejšpinavějším ovzduším ČR“. Šířeji znečištění uchopil blesk.cz. Ten vydal v roce 2017 článek „Mizerný vzduch, hluk i špinavá voda. Velký přehled znečištěná kraj po kraji“. Text rozebíral největší ekologické problematiky v jednotlivých krajích. Článek vycházel ze zjištění ministerstva životního prostředí a státní agentury CENIA. Hlukovému smogu se věnoval například článek na serveru České Televize, který mimo jiné představil také již zmíněnou aplikaci Strategické hlukové mapy. Výše jmenované mediální výstupy jsou kombinací textu, fotografií, grafů a interaktivních map. Žádný z nich není vytvořen pouze obrazovým materiálem.
4) ideový plán
Jak již bylo napsáno, hlavním úkolem samostatného projektu bylo zdokumentovat vybrané ekologické problémy na území ČR. Rozhodla jsem se věnovat více oblastem naráz (ovzduší, hluk, světelný smog, odpad). Do projektu jsem také chtěla zapojit více technických postupů jako je například focení za různých světelných podmínek. Cílem bylo vytvořit sérií snímků, které mohou sloužit jako ilustrační fotografie.
5) postup práce
Můj samostatný projekt počala rešerše uvedených internetových databází znečištěných míst. Určila jsem si konkrétní oblasti (ovzduší, světelné apod.), do nichž jsem zasazovala vybrané lokace a problémy. Z nich jsem poté na základě svého vlastního úsudku vybrala jen část, kterou jsem se rozhodla nafotit.
K některým lokacím jsem se dostala jednoduchou cestou a nepotýkala se s žádnými většími obtížemi, snad jen s hledáním vhodného úhlu k fotografování (nákupní centrum v Olomouci). Jiná místa byla ale ovšem usazená v nepřístupném terénu (kamenolom Chobyně). V těchto případech mi byla nenahraditelnou pomocnicí aplikace Google Maps, která obsahuje poměrně aktuální letecké snímky. Díky tomu jsem byla schopná si předem určit vhodné stanoviště. Jiné snímky mohly vzniknout jen v předem určený čas (Hodina Země), nebo po oslovení určitých lidí (plasty). V neposlední řadě byly ale některé fotografie pořízeny také náhodou (nelegální skládka).
Snímky vznikaly od konce března do poloviny dubna roku 2019. Využívala jsem zapůjčený školní fotoaparát Nikon D3200 s objektivem AF-S VR DX NIKKOR (18-55 mm). Pracovala jsem v manuálním režimu, jednotlivě nastavené parametry jako ISO, clona a expoziční čas jsou uvedeny u každé fotografie zvlášť.
U každého objektu jsem zhotovila vícero snímků, výsledná data pak obsahovala bezmála 70 souborů. Často byly tyto fotografie pořízeny z různých úhlů, a i s rozdílným nastavením parametrů. Snímky jsem ukládala na SD kartě a poté je přenesla do počítače, ve kterém jsem vybrala finální soubory vhodné k použití v konečné verzi samostatného projektu. Některé fotografie jsem také upravovala v postprodukci. K tomu jsme využila program Zoner Photo Studio, se kterým mám již zkušenosti a jehož funkce pro mé potřeby stačily. Postprodukce spočívala v doostření a ořezání některých obrázků.
6) „sebehodnocení“ + okomentování/vyhodnocení vlastní praktické části
Domnívám se, že primární cíl zdokumentovat prostřednictvím fotografií vybrané ekologické problémy se mi podařilo naplnit. V budoucnu bych ale samostatný projekt uchopila tak, aby se věnoval pouze jedné konkrétní oblasti znečištění (např. jen světelnému smogu). Takto moje práce totiž pouze klouže po povrchu a není schopna uchopit problémy komplexněji. Na druhou stranu pro mne osobně bylo přínosné fotografovat rozmanitý obsah. Znamenalo to totiž pořizovat snímky za různých podmínek (světlo a tma, exteriér a interiér, aranžovaná fotografie a momentka atd.) Jistou výzvou bylo také hledání vhodných míst k focení některých objektů (Nová huť), oslovování lidí (plasty), plánování účasti na událostech (Ukliďme Česko) a prohledávání databází.
Fotografie
OVZDUŠÍ
V našem mediálním prostoru se recipient může poměrně často setkat s předkládáním výsledků měření Českého hydrometeorologického ústavu neboli ČHMÚ. Měření prováděná tímto státním orgánem přinášejí informace o výskytu škodlivin v ovzduší. Opakovaně se objevují zprávy, že se ve vzduchu vyskytují karcinogeny, oxid siřičitý způsobující záněty průdušek a astma, polétavý prach usazující se v plicích a přinášející řadu dýchacích obtíží nebo také oxid uhelnatý negativně působící na srdce a cévy. Zdrojem takovýchto nebezpečných látek může být hned několik. Prvním je průmysl, převážně tedy tepelné elektrárny a jiné spalovny. Tento problém bývá diskutován převážně na Ostravsku, neméně kritickou oblastí je ale také Ústecký kraj. Zde probíhá těžba hnědého uhlí a jeho následné spalování v několika tepelných elektrárnách (Prunéřov, Počerady, Komořan, Ledvice, Tušimice). Svůj podíl na znečištění ovzduší spalováním uhlí nesou také jednotlivé domácnosti. V neposlední řadě je nutné zmínit také dopravu.
Foto 1 Nová huť
Zdůvodnění: Na fotografii je zachycena Nová huť v Ostravě. Ta se často dostává do hledáčku ekologů. Největším problémem této průmyslové oblasti je překračování imisního limitu benzo(a)pyrenu. Ten je klasifikován jako karcinogenní, mutagenní a škodlivý pro životní prostředí. Fotografování Nové huti nepovažuji za čin přinášející něco nového či neobvyklého. Obdobných snímků je možné najít více. Zobrazit tento komplex v závislosti na tématu mi spíše přišlo jako povinností a něčím, co nemohu ve výsledném projektu opominout.
Vznik a téma snímku: Pořízení fotografie předcházelo online zkoumání okolí a hledání vhodného stanoviště, kterým se nakonec stala halda Ema. Tento uměle vytvořený kopec umožňuje přehledný výhled na celé panorama města. V popředí obrázku se nachází zeleně zbarvený les, který kontrastuje s továrnou zahalenou ve smogu.
Technické parametry: clona f/11, expozice 1/200, ISO 100, ohnisková vzdálenost 55 mm; vhodnější by bylo použití teleobjektivu
Foto 2 Uhlí
Zdůvodnění: Snímek by měl odkazovat na problematiku spalování uhlí v domácnostech a v tepelných elektrárnách. I přestože lze u uhlí nalézt určité výhody (relativně nízká cena, efektivní palivo), stále se jedná o surovinu, jejíž zpracování vypouští do ovzduší řadu škodlivých látek.
Vznik a téma snímku: K docílení této fotografie bylo využito principu hloubky ostrosti. Tak je detail uhlí ostrý, zatímco pozadí a popředí je rozmazané. Tímto dávám najevo, co je na obrázku důležité a na co by měla směřovat pozornost.
Technické parametry: clona f/5.6, expozice 1/400, ISO 1100, ohnisková vzdálenost 55 mm
Foto 3 Kotelna
Zdůvodnění: Ke znečištění ovzduší spalováním uhlí se váží kotlíkové dotace. Ty finančně podporují domácnosti v pořízení tepelných čerpadel či nových kotlů spalující ekologicky méně nevhodné materiály.
Vznik a téma snímku: Na obrázku je zachycena kotelna, ve které se několik desítek let topí uhlím a dřevem. Saze usazené na stěnách mají znázorňovat nebezpečný prach, který se uvolňuje při spalování. Největší překážkou v pořízení tohoto snímku bylo sehnání vhodně „špinavé“ místnosti.
Technické parametry: clona f/3.5, expozice 1/250, ISO 6400, ohnisková vzdálenost 18 mm
SVĚTELNÉ ZNEČIŠTĚNÍ
Informace o světelném znečištění jsem čerpala z webu svetelneznecisteni.cz. Internetové stránky vycházejí ze zjištění odborných institucí jako je Astronomický ústav AV ČR nebo zahraniční International Dark-Sky Assocciaton. Dále také odkazují na odborné publikace. Problémů spojených se světelným znečištěním, tedy s nadmírou umělého venkovního osvětlení, je hned několik. Mluví se o plýtvání energiemi, narušování přirozeného střídání tmy a světla, což je pro většinu rostlin a živočichů nezbytný cyklus k přežití. Příkladem mohou být stromy, které v blízkosti intenzivních světel neshodí své listí včas, nevydrží nápor mrazů a zmrznou. Nevhodná umístění pouličního osvětlení mohou mít za následek silně kontrastní přechody mezi tmou a osvětlením, a tak vytvářet potenciálně nebezpečná místa. Nešikovná urbanistická řešení také tvoří zbytečně přesvícená prostranství. V poslední době se také často setkáváme se články upozorňující na nebezpečí rozzářených displejů, jejichž svit v pozdních hodinách může negativně ovlivnit produkci melatoninu, tedy tzv. hormonu spánku. Na mapě sdílené Českou astronomickou společností vidíme epicentra světelného znečištění. Nejspíš není nijak překvapivé, že jsou jimi velká města jako Praha, Brno, Ostrava a i třeba Olomouc. Zajímavé ale je, že světlo z těchto míst září i několik kilometrů do krajiny, a proto jsou i lidmi neobydlená místa postižena.
Foto 4 + 5 Hodina Země
Zdůvodnění: Od roku 2007 se každoročně na konci března na jednu celou hodinu vypnou vybraná osvětlení veřejných prostranství a budov. Do akce zvané Hodina Země se mohou zapojit také domácnosti. I přestože událost upozorňuje na klimatickou změnu ve své komplexnosti, právě v tento den si můžeme snadno porovnat kontrast mezi tmou a umělým osvětlením a uvědomit si, kolik světelného smogu nás obklopuje.
Vznik a téma snímků: Fotografie byly pořízeny na stejném místě, tedy na Horním náměstí v Olomouci. Jedna během Hodiny Země a druhá během jiného dne za běžného nasvícení. Cílem bylo zachytit kontrast mezi různými světelnými podmínkami.
Technické parametry: nastavení bylo u obou dvou fotografií záměrně stejné, clona f/4.5, expozice 1/60 s, ISO 6400, ohnisková vzdálenost 18 mm
Foto 6 Nákupní centrum
Zdůvodnění: Podle svetelnehoznecisteni.cz jsou mimo jiné zdrojem světelného smogu veřejné prostory jako nákupní centra, která jsou i po zavírací době zcela nasvícena.
Vznik a téma snímku: Na fotografii je zachyceno nákupní centrum po zavírací době, jakožto zbytečně přesvícený objekt. Znázorněn je kontrast mezi tmavou oblohou, temnou plochou, ze které je foceno, a nasvíceným parkovištěm s budovou.
Technické parametry: clona f/13, expozice 1/13, ISO 3200, ohnisková vzdálenost 35 mm, fotografie byla doostřena v Zoneru, přesto se bohužel jeví poměrně rozmazaně
ZNEČIŠTĚNÍ HLUKEM
Strategické hlukové mapy ČR ukazují, kde je situace se zvukovým smogem nejhorší. Negativně označeny jsou hlavně oblasti s četnější dopravou a průmyslovými zónami. Hluk může narušovat spánek, způsobovat poruchy sluchu i vyvolávat stres.
Foto 7 Chobyně
Zdůvodnění: V blízkosti obce Chobyně (okres Prostějov) se nachází Nectavský kamenolom. Obyvatelé vesnice již několikrát protestovali proti rozšiřující se těžbě způsobující hluk a otřesy. Informoval o tom například server idnes.cz. Lom je navíc umístěn v Nectavském údolí, což je součást přírodního parku Kladecko. Může tak mít negativní dopad i na volně žijící zvířata.
Vznik a téma snímku: Přístup k těžební oblasti je omezený, platí zde zákaz vstupu. Z toho důvodu jsem k fotografování zvolila stanoviště na nedaleké vyvýšenině. Výhled na samotný lom je bohužel zakryt stromy, nicméně se mi podařilo zachytit příslušné budovy v jejich blízkosti k okolní přírodě.
Technické parametry: clona f/5.6, expozice 1/400, ISO 100, ohnisková vzdálenost 55 mm, vhodnější by bylo použití teleobjektivu
Foto 8 Doprava
Zdůvodnění: Podle webových stránek Evropské komise je až 50 milionu lidí každou noc vystaveno vysoké úrovni hluku. Až 20 milionu lidí má kvůli tomuto nevhodnému prostředí zdravotní potíže.
Vznik a téma snímku: Na fotografii je vytížená silnice v době dopravní špičky. Tato komunikace se nachází v blízkosti obytných domů, které stojí v pozadí. Důležitým parametrem fotky je expoziční čas, který bylo nutné nastavit tak, aby byly jedoucí dopravní prostředky zachyceny ostře.
Technické parametry: clona f/16, expozice 1/1000, ISO 1600, ohnisková vzdálenost 55 mm
ODPAD – NELEGÁLNÍ SKLÁDKY A PLASTY
Téma odpadu je poměrně široké. Rozhodla jsem se ho proto zúžit pouze na dvě oblasti. Prvním problémem, který jsem zvolila převážně z důvodu aktuálnosti, jsou plasty. Zejména v Evropské Unii se jedná o často skloňované téma. Evropský parlament totiž na konci března tohoto roku podpořil návrh o zákazu používání jednorázových plastů. To se týká například brček do pití, plastového nádobí nebo kelímků. Zatímco někteří vidí tento zákaz jako nezbytný krok, jiný se k němu staví poněkud pesimisticky. Hlasy kritiky se opírají především o studii Export of Plastic Debris by Rivers into the Sea. Ta totiž uvádí, že více než 90 procent odpadu v oceánech a mořích pochází z osmi asijských a dvou afrických řek. Je tedy otázkou, zdali zákaz jednorázových plastů v Evropské Unii bude v celosvětovém měřítku vůbec patrný.
Foto 9 + 10 Plasty
Zdůvodnění: Tyto fotografie byly pořízeny na základě aktuálnosti tématu jednorázových plastů.
Vznik a téma snímku: K získání těchto snímků byli osloveni dva studenti Univerzity Palackého v Olomouci. Fotografie 9 patří studentovi, kterému bylo sděleno, aby po jeden celý den shromažďoval veškeré plasty, které by jinak hodil do koše/tříděného odpadu. Tento student uvedl, že za normálních okolností plasty třídí, ale nijak zvláště se neomezuje v jejich kupování či používání. Obrázek 10 patří studentce, která do svého každodenního života zavedla jistá opatření, díky kterým předchází už jen samotnému kupování plastů. I ona byla vyzvána, aby po jeden den sbírala všechny plasty, které by jinak vyhodila. Její denní sbírka je menší. Sama říká, že je to mimo jiné i díky tomu, že nekupuje balenou vodu, kávu si připravuje každé ráno doma do termosky, obědy si vaří a pokud ne, nechává si je balit do vlastních krabiček. Studentka doporučuje všem zájemcům sledovat na sociálních sítích hashtag #dostbyloplastu, který ji prý přinesl zajímavé tipy, jak jednorázové plasty nahrazovat. Fotografování probíhalo v interiéru. Fotky jsou aranžované. Černá barva pozadí byla zvolena záměrně.
Technické parametry: clona f/4.5, expozice 1/400, ISO 6400, hloubka ostrosti 32 a 26 mm
Druhou vybranou problematikou jsou černé skládky. Toto podtéma jsem zvolila po seznámení se ze stránkou zmapuj.to, do které uživatelé nelegální skládky mapují. Takto nesprávně vyhozený odpad může mít za následky unikání některých nebezpečných látek do půdy, vody, vzduchu.
Foto 11 Nebezpečný odpad
Zdůvodnění: Odhozená léčiva mohou způsobit unikání nebezpečných látek do půdy.
Vznik a téma snímku: Dala jsem si za úkol vyfotit pohozený nebezpečný odpad typu léčiva, chemikálie apod. Nakonec se mi podařilo získat „pouze“ snímek odhozené lahvičky Chlorophyllu. Fotografie byla pořízena tak, aby objekt ležel ve zlatém řezu.
Technické parametry: clona f/5.6, expozice 1/400, ISO 100, hloubka ostrosti 55 mm
Foto 12 + 13 Cedule a židle
Zdůvodnění: Nelegální skládky vytváří problém potenciální kontaminace. Zároveň na takovýchto skládkách často vznikají požáry, kterých si nikdo nemusí zavčas všimnout.
Vznik a téma snímků: Původním záměrem bylo znázornit libovolnou černou skládku. Při procházce jsem ale náhodou narazila na ceduli a o pár kroků dál jsem viděla ležet staré plastové židle. Ironie tohoto výjevu mě natolik zaujala, že jsem se rozhodla snímky přidat do samostatného projektu. Cedule byla od židlí bohužel mírně vzdálena, a proto nebylo možné vměstnat oba předměty na jeden snímek. U fotografie s cedulí byla využita clona, aby byla docílena taková hloubka ostrosti, při které je cedule ostrá a pozadí rozmazané.
Technické zpracování: cedule – clona f/5.6, expozice 1/1000, ISO 280, ohnisková vzdálenost 55 mm; židle – clona f/3.5, expozice 1/1000, ISO 360, ohnisková vzdálenost 18 mm
Foto 14 Ukliďme Česko
Zdůvodnění: Každoročně se koná akce Ukliďme Česko, během které dobrovolníci uklízejí nelegální skládky. Právě během této události byla pořízena fotografie zobrazující dvě slečny sbírající odpadky z břehu řeky Moravy.
Vznik a téma fotografie: Z akce Ukliďme Česko jsem pořídila více fotografií. Tuto vybranou jsem zařadila do svého finální projektu ze dvou důvodů. Jednak zobrazuje momentu, což je druh fotky, kterou v práci nemám. Jednak ukazuje jisté odhodlání sesbírat i drobný odpad z těžce přístupných míst.
Technické parametry: clona f/5.6, expozice 1/1000, ISO 2500, ohnisková vzdálenost 55 mm, fotografii by bylo vhodnější pořídit z větší blízkosti
7) literatura, zdroje
ČHMÚ: Český hydrometeorologický ústav [online databáze]. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky [cit. 2019-04-15]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/
Hluk. Evropská komise [online]. Evropská komise [cit. 2019-04-25]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/environment/basics/health-wellbeing/noise/index_cs.htm
Hlukové mapy [online databáze]. Ministerstvo zdravotnictví České republiky [cit. 2019-04-25]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/hlukovemapy/
Ministerstvo životního prostředí [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2019 [cit. 2019-04-20]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/
SEKM: Systém evidence kontaminovaných míst [online databáze]. Praha: Ministerstvo životního prostředí odbor enviromentálních rizik a ekologických škod, 2009- [cit. 2019-03-14]. Dostupné z: http://help.sekm.cz/
Světelné znečištění. Astronomický ústav AV ČR [online]. Astronomický ústav Akademie věd České republiky [cit. 2019-04-18]. Dostupné z: http://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/svetelne-znecisteni
Světelné znečištění [online]. Odborná skupina pro tmavé nebe [cit. 2019-04-18]. Dostupné z: http://svetelneznecisteni.cz/
Ukliďme Česko [online]. Český svaz ochránců přírody [cit. 2019-04-04]. Dostupné z: https://www.uklidmecesko.cz/
ZmapujTo [online databáze]. Miroslav Kubásek [cit. 2019-04-01]. Dostupné z: https://www.zmapujto.cz/
