st., 25. duben 2018 23:27

Olomoučtí bezdomovci

Olomoučtí bezdomovci Samostatný projekt poukazuje na sociální problémy v Olomouci. Zaměřila jsem se v něm na fenomén bezdomovectví.

 I.Záměr

1.Cíle projektu

Cílem mého projektu je zachytit na sérii fotografií problémy lidí bez domova, jejich sociální vyloučení, samotu a izolovanost od okolního světa. Na fotkách by mělo být vidět, jak tráví na ulici svůj všední den a pomoci tak lidem, zamyslet se nad touto sociální problematikou. Záměrně jsem se rozhodla zachycovat na fotografiích momenty, které se dějí na ulicích každý den, ale my lidé jsme se je naučili ignorovat.

2.Téma projektu

2.1.Zdůvodnění volby tématu

Katedra Žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci nabízí studentům výběr předmětů s různým jak tematickým, tak profesním zaměřením. Výběrem studenti profilují své budoucí zaměření. Důkazem toho, že během studia student získal potřebné dovednosti a znalosti z vybrané profilace, dokáže ve svém výsledném projektu.

Tematickou profilaci zdravotně-sociální jsem si vybrala, protože mě zajímají sociální témata, ačkoli některá z nich jsou v médiích spíše tabuizovaná nebo je zvyklost poukazovat na ně v médiích určitým způsobem. Mám pocit, že mám možnost se v této oblasti seberealizovat. Profesní fotožurnalistická specializace mi zase poskytla prostor ke kreativitě. Toto téma jsem si vybrala, protože v něm mohu velmi dobře zúročit získané dovednosti.

Téma zabývající se lidmi bez domova jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem chtěla poukázat na tento sociální fenomén. V každé společnosti existují lidé, kteří z různých důvodů nemají dovednosti nebo prostředky k tomu, aby si bydlení zajistili nebo udrželi ale i o lidech na okraji společnosti by mělo být slyšet.

2.2.Zajímavost tématu a jeho využití v médiích

Problematika bezdomovectví představuje závažný humanitární problém, který je však mnohdy opomíjen a podceňován. Všeobecně se ví o tomto jevu málo, informace veřejnosti jsou často zkreslené a neúplné. Bezdomovci jsou vnímáni jako sociální skupina, která žije na pokraji společnosti dobrovolně a tento způsob života jí zcela vyhovuje. Takové názory jsou ideální k ospravedlnění vlastní nečinnosti. Bohužel takto uměle vytvořená iluze problém nevyřeší.

Žiji na vesnici poblíž Moravských Budějovic, kde samozřejmě není bezdomovectví tak rozsáhlý problém jako na větších městech, ale zaregistrovala jsem velký rozdíl mezi tím, jak lidé u Moravských Budějovic a lidé v Olomouci bezdomovce vnímají. Lidé bez domova v Olomouci se zdají být mnohem více vyloučeni ze společnosti, lidé se jim vyhýbají obloukem, někdy se na ně ani nepodívají. Na malém městě se zdá, že jsou lidmi vnímáni jinak, o něco lépe. Především nejsou lidmi tolik ignorováni, to může být částečně zapříčiněno tím, že je většina lidí z města zná.

Jak jsem uvedla již v kapitole Zdůvodnění volby tématu, i problematice bezdomovectví by mělo být v médiích věnován dostatek prostoru. To by mohlo pomoci společnosti této problematice lépe porozumět a mnohdy alespoň projevit více empatie, než se tomu běžně děje.

2.3.Zobrazování tématu v médiích

Problematika bezdomovectví není v českých médiích úplně standardním tématem, ačkoli se práce s ním za poslední roky zlepšila. Avšak i dnes dochází k medializaci této oblasti většinou v negativním smyslu. Téma lidí bez domova se v médiích objevuje jednoznačně nejčastěji ve spojení s krutými mrazy, které bezdomovce vyhání z ulic, popřípadě se jedná o zprávy týkající se výdajů měst za opatření pro bezdomovce. Často se také v rámci černé kroniky dočteme o napadení bezdomovce nebo naopak, napadení bezdomovcem, bohužel se i přes stále zvyšující se počet nocleháren objevují také články o úmrtích bezdomovců zapříčiněných krutými mrazy. Často si můžeme přečíst články o lidech obtěžovaných žebráním nebo například o plánovaném odsunu bezdomovců na periferii města. Příkladem mohou být články Olomouckého deníku z roku 2013 a 2014, které byly zaměřeny na to, jak lidé bez domova v centru Olomouce „kazí obraz města“. Všeříkající jsou novinové titulky z tohoto období: „Olomoučanům došla trpělivost. Přesuňte Charitu z centra, žádají v petici“, „Na náměstí Republiky rozkvétá žebrání. Radnice mluví o přesunu charity“ nebo například titulek „Nejsme žádný Bronx, brání se charita stížnostem na klienty v centru“. Roku 2017 bezdomovci vadili obyvatelům domů v okolí parčíku u vozovny a v letošním roce (2018) se řeší stížnosti lidí na bezdomovce na olomouckém hlavním nádraží.

Naštěstí ale vzrůstá počet článků věnujících se tomuto tématu v jiném světle. Píše se o různých akcích pomáhajících bezdomovcům, objevují se zprávy o jednotlivcích bez domova, kteří vypráví svůj příběh, popřípadě kterým lidé pomohli znovu „na nohy“.

Tato práce ale neusiluje o kritiku ústavní péče, charit, ani o kritiku zobrazování bezdomovectví v médiích. Tato práce se dokonce ani nesnaží o střízlivý pohled na tuto problematiku, ale spíše o osobní zamyšlení nad životem a životními podmínkami lidí bez domova a v reakci na to také o zamyšlení nad vlastním životem.

3.Zdroje

Existuje celá řada publikací zabývající se tématikou bezdomovectví. Hlavním zdrojem informací se pro mě stala kniha Marie Vágnerové, Ladislava Csémyho a Jakuba Marka Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Kniha popisuje bezdomovectví jako zajímavý fenomén současné doby.

Dalším zásadním zdrojem pro mě byl rozhovor s panem Jaroslavem Zapletalem, který je již rok ubytovaný na Charitě v Olomouci. Ten mi odvyprávěl svůj životní příběh. Dozvěděla jsem od něj také to, jak vypadá jeho všední den, jak tráví svůj čas ostatní bezdomovci a jak funguje olomoucká Charita.

II.Teoretická část

1.Stav problematiky

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo v březnu roku 2016 výzkum, z něhož vyplynulo, že se celkový počet bezdomovců v České republice pohybuje kolem 68, 5 tisíce osob.

Podle Národního informačního centra pro mládež u nás ženy tvoří 10 – 15% z celkového počtu bezdomovců. A nejvíce lidí bez domova se pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti lety, ti tvoří až 28%.

2.Vymezení základních termínů

Bezdomovectví

Doposud se nepodařilo vytvořit přesnou, objektivně měřitelnou definici bezdomovectví, na jejímž základě by bylo možno zjišťovat rozsah bezdomovectví, stanovit příčiny, vyvodit důsledky a v neposlední řadě také cíleně navrhovat řešení dané problematiky.

Pro tuto práce jsem zvolila tuto definici: Pojem bezdomovec označuje osobu nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší. Termín bezdomovectví znamená způsob života této osoby a existenci tohoto jevu. Bezdomovectví je patrné především v bohatých velkých městech a většinou je doprovázeno sociální izolovaností a psychickým i fyzickým strádáním. (Bezdomovectví jako sociální fenomén naší doby, Lucie Langerová, 2007)

Formy bezdomovectví

       Zjevní (viditelní) bezdomovci

Především tuto skupinu osob bez domova jsem sledovala ve svém projektu. Jsou to ti, které vídáme ve městech, jak sedí na nádraží, v parcích atp. Jsou to ti, kteří využívají zimní noclehárny, azylové domy, noclehárny zřizované městy nebo charitativními organizacemi.

Skrytí (latentní) bezdomovci

Jsou lidé bez přístřeší, kteří se z nějakého důvodu neobracejí na veřejné či charitativní služby, aby nalezli nocleh. Počet těchto osob může být značný hlavně v regionech, kde nabídka služeb je nedostačující. Tito lidé bydlí ve squatech, přespávají ve sklepích, domech určených k demolici, ve starých automobilech, kontejnerech atp.

Potenciální bezdomovci

Do skupiny potenciálních bezdomovců patří ty osoby, které jsou bezdomovectvím ohroženy. Hovoříme o občanech, kteří žijí v těžkých životních podmínkách, na hranici životního minima, a tudíž náklady na uspokojení základních životních potřeb a udržení standardního bydlení jsou v nepoměru k jejich nedostačujícím příjmům.

III.Praktická část

1.Ideový plán

Celý výstup mého samostatného projektu by měl tvořit sérií fotografií, na kterých se snažím zachytit již zmíněnou společenskou izolaci. Snažila jsem se vyfotit, jak lidé bez domova tráví své dny a jak je k nim společnost lhostejná. Prostřednictvím svých fotografií chci přimět lidi k hlubšímu zamyšlení se nad tímto tématem. Chtěla bych, abychom jako společnost nebyli k těmto problémům slepí a věnovali jim dostatečnou pozornost.

Setkání v rámci fotografování pro mě byla většinou velmi emotivní. Uvědomila jsem si, jak omezeně se společnost na bezdomovce dívá. Proto doufám, že se mi na fotografiích emoci podařilo zachytit a pomůže k zamyšlení i ostatním.

2.Postup práce a realizace v terénu

Před zahájením samostatného projektu bylo nutné stanovit si seznam věcí, který je nutný splnit. Nejprve jsem se pustila do čtení článků týkajících se bezdomovectví v Olomouci. Dále jsem si vyhledala literaturu zabývající tímto sociálním problémem. Tímto tématem se zabývá mnoho autorů a také mnoho diplomových prací.

Dále se mi podařilo oslovit již zmíněného pana Jaroslava Zapletala. Ten si se mnou sednul a uvedl mě do aktuální situace člověka na ulici. Rozhovor s ním mi pomohl k lepšímu pochopení bezdomovců v Olomouci. Vše, co mi řekl, včetně svého životního a mimochodem tragického příběhu mi pomohlo je lépe chápat. Také mi dal pár rad, například na které bezdomovce můžu klidně promluvit a kterých by se držel raději stranou. To všechno bylo velmi přínosné, při další realizaci projektu.

Průběh focení pro mě zprvu nevypadal příliš optimisticky. S realizací praktické části projektu jsem začala již na podzim roku 2017, ale z prvních dvou focení nevznikly žádné přijatelné fotografie. Nejlepší snímky ale vznikly až na jaře s příchodem lepšího počasí, když bezdomovci začali trávit více času v ulicích a na očích veřejnosti. Záměrně jsem se snažila, když to šlo, neptat se dopředu, zda můžu fotku pořídit, rychle jsem nachystala fotoaparát a snímala aktuální, bezprostřední dění. Tuto taktiku jsem využila především proto, abych mohla zachytit všední realitu, kterou společnost ignoruje, ale na očích ji má den co den.

3.Průběh a časová náročnost

K fotografování jsem použila fotoaparát Canon EOS 550 D. Jedná se digitální zrcadlovku se základním vyměnitelným objektivem EFS 18 – 55mm. K některým fotografiím jsem ale využila objektiv EFS 55 – 250mm. Vzhledem k předpokládané malé úpravě v postprodukci jsem zvolila na fotoaparátu ukládání snímků v JPEG formátu, zvolila jsem tento formát především kvůli jeho úsporné velikosti, protože jsem měla k dispozici pouze malé přenosné úložiště. Formát čipu je, jak je v této třídě fotoaparátů obvyklé, 22,3×14,9 mili­metru, jinak označovaný jako APS-C. Maximální rozměr snímku je tak 5184×3456 obrazových bodů. Snímky se ukládají na paměťovou kartu typu SD. Rozsah citlivosti ISO, který snímací čip umožňuje je v tomto případě 100 až 6400. Nastavení fotoaparátu jsem během fotografování velmi často střídala, každá fotografie tak může mít jiné parametry.

Časově pro mě byla realizace v terénu poměrně náročná. Neboť v prvních fotografiích se mi nedařilo zachycovat bezdomovce, tak jak bych chtěla. Fotila jsem převážně z dálky a fotografie postrádaly emoci. Proto jsem musela vyrazit na focení o dost víckrát, než jsem původně zamýšlela.

4.Realizace v postprodukci

Pořízené fotografie byly upravovány v grafickém softwaru Zonner Photo Studio 16. Jistě by se daly najít i vhodnější a profesionálnější grafické programy pro úpravu fotografií, nicméně s tímto programem pracuji již několik let, jsem na něj zvyklá a vyhovuje mým potřebám.

Všechny fotografie jsem se rozhodla prezentovat v černobílé podobě, a to proto, aby barvy neodváděly pozornost od snímaných lidí. Černobílá fotografie také dovoluje na fotografiích použít vyšší kontrast a pracovat lépe se světlem. Fotografie tedy byly nejprve převedeny do černobílé podoby a až poté byly dále upravovány. Upravovala jsem expozici, kontrast, dynamiku barev (v černobílém snímku prostřednictvím úpravy barev některé objekty z obrazu vystupovaly, zatímco jiné jsem mohla nechat splývat s okolím).

Jednotlivé fotografie

1) Jeden z lidí bez domova zdržující se v oblasti kolem Tržnice. Nejprve se věnoval žebrání. Tato fotografie ovšem zobrazuje, jak přechází ulici, aby se připojil ke svým známým na druhé straně.

01

2) Bezdomovec spící u Knihovny Univerzity Palackého Zbrojnice.

02

3) Před Charitou na Wurmově ulici se bezdomovci srocují často.

03

4) Jeden z bezdomovců zdržující se na Dolním náměstí.

04

5) Dolní náměstí je oblíbeným místem, kde se spolu bezdomovci setkávají.

05

6) Takto si umýval ruce muž bez domova na zastávce Náměstí republiky.

06

7) Odpočívající bezdomovec v parku u Zbrojnice

07

8) Mnoho bezdomovců i bezdomovkyň se mi podařilo zachytit u Hlavního nádraží.

08

9) Tyto bezdomovce jsem vyfotila kolem desáté hodiny dopolední u Hlavního nádraží. Během následujících pěti minut byli z areálu vyvedeni městskou policií.

09

10) Bezdomovec s obvázanou hlavou sedící na zemi měl velké problémy s chůzí kvůli třesu celého těla. S každým pohybem mu museli pomáhat jeho přátelé.

10

11) Tento muž bez domova nakoupil pečivo ve večerce a poté se u ní usadil, aby si mohl odpočinout a zakouřit si.

11

12) Tento pár bezdomovců popíjel víno v trávě a živě si při tom povídal.

12

13) Poslední z mé série fotografií zachycuje opilého bezdomovce na tramvajové zastávce u Hlavního nádraží.

13

 

Sebehodnocení

Hned v úvodu sebehodnocení bych chtěla zmínit, že výběr fotografovaných situací i následný výběr konkrétních snímků je do značné míry ovlivněn mým subjektivním přístupem. Projekt tedy nelze považovat za objektivní dokumentaci, podrobně mapující problematiku bezdomovectví. Zachycuje můj subjektivní postoj k lidem bez domova. Na svých fotografiích jsem se snažila zachytit dojmy, které jsem z lidí, co jsem potkala na ulici dostávala.

Nakonec se mi podařilo splnit můj vytyčený cíl a se svým projektem jsem spokojená. I přes nemalé problémy, které mi zpočátku práci ztěžovaly jsem se nakonec ve focení v terénu zdokonalila a překonala strach bezdomovce oslovit.

V souboru třinácti fotografií zobrazuji všední život na ulici. Přestože fotografie nejsou technicky zcela dokonalé, doufám, že fotografie, které v projektu Den s bezdomovcem předkládám, donutí k zamyšlení a vyvolají ve čtenáři emoce.

Použitá literatura a zdroje

Literatura

VÁGNEROVÁ, Marie, Ladislav CSÉMY a Jakub MAREK. Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2209-5.

Langerová Lucie. Bezdomovectví jako sociální fenomén naší doby. České Budějovice: 2007. (dostupné na https://theses.cz/id/maer0o/downloadPraceContent_adipIdno_4437)

Skoumalová Michaela. Bezdomovectví. Zlín: 2009. ( dostupné na http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/9888/skoumalov%E1_2009_bp.pdf?sequence=1)

Internetové zdroje

https://www.fotoaparat.cz/clanek/882/test-digitalni-zrcadlovky-canon-eos-550d-10923/

https://www.jaknafoceni.cz/05/jak-fotit-venku/

http://www.nicm.cz/bezdomovectvi-charakteristika

Internetové články

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2459026-bezdomovci-obsadili-hlavni-nadrazi-v-olomouci-lide-si-na-ne-stezuji

https://olomoucky.denik.cz/tema/bezdomovci-v-centru-olomouce.html

https://www.denik.cz/tema/bezdomovci.html

https://zpravy.idnes.cz/bezdomovec-cw9-/domaci.aspx?klic=481054

 

 

 

 

Zobrazeno 4220 krát
Naposledy upraveno: čt., 26. duben 2018 13:02
Pro psaní komentářů se přihlaste