Vanda Adlerová
Projekt zpracovává proces výroby, distribuce a spotřeby inzertního bezplatného periodika Hit magazín ve čtrnáctidenním cyklu.
Cíle
Cílem projektu je zachytit na souboru fotografií s dokumentárním charakterem práci v regionální redakci inzertního časopisu. Fotografie by měly zachycovat pracovní postup v různých fázích produkce Hit magazínu. Konečný projekt by pak měl ukázat, jak vypadá práce v časopise, který je poměrně specificky financován a vsadil na to, že se nebude živit z peněz čtenářů, ale z peněz těch, kteří v magazínu chtějí inzerovat, a je tedy distribuován zdarma. Soubor fotografií jako celek by měl poodhalit fungování této malé redakce regionálního tištěného periodika ve čtrnáctidenním cyklu, během něhož jedno vydání vzniká. Fotografie by měly zachycovat především samostatnost a atmosféru této malé redakce a demonstrovat fakt, že za produkcí tohoto typu tištěného média stojí jen poměrně málo lidí.
Zdůvodnění volby tématu
Mojí tematickou specializací v rámci jednooborového studia Žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci je ekonomie. V případě samostatného projektu jsem tedy volila téma, které by mě bavilo fotografovat a zároveň splňovalo toto tematické zaměření. Katedra žurnalistiky umožňuje studentům vybrat si nejen z odborné tematické specializace, jakou je v mém případě právě ekonomie, ale zvolit si mohou také studium různých druhů médií. Projekt je tak vlastně výsledkem vzdělávání studentů s různými specializacemi. Já jsem si vybrala téma, které spojuje všechny mnou zvolené specializace, tedy fotografickou, ekonomickou a psanou. Zaměření na psanou žurnalistiku reprezentuje předmět projektu a to tištěný inzertní magazín, který nese název Hit magazín. Fotografickou specializaci pak reprezentuje provedení projektu, tedy soubor fotografií zachycujících výrobu tohoto specifického média. Ekonomická specializace se projevuje ve výběru média, které není zcela běžně financováno, protože je čtenářům poskytováno zdarma a majitelům tak vydělává pouze prodej inzerce.
Pro zpracování právě tohoto tématu mě inspirovala také přednáška pana Tomáše Skřivánka, organizovaná v rámci předmětu Mediální teorie a praxe. Tato přednáška se týkala právě bezplatných novin a jejich fungování. Tomáš Skřivánek na ní prezentoval především bezplatné noviny E15, u jejichž vzniku v roce 2007 byl. Problematice periodik poskytovaných zdarma se ale věnoval, se zaměřením na český mediální trh, i obecně. Po této přednášce jsem se rozhodla zpracovávat právě toto téma, protože je to odvětví mediální sféry, které se očividně vyvíjí. Projekt zaměřený na inzertní čtrnáctideník a proces jeho vytváření jsem si vybrala také proto, že tento typ novinářské práce není úplně rozšířen a ještě neexistuje práce, která by fungování takového mediálního pracoviště mapovala. Periodika distribuovaná zdarma jsou v současné době jednou z mála oblastí tištěných médií, kterým roste čtenost. Ukazují to výsledky pravidelných výzkumů Media Projekt, z 2. pololetí roku 2013. Tento trend se projevil i v případě Hit magazínu, když v průběhu realizace projektu vzrostl tomuto čtrnáctideníku náklad z 16 000 na celých 20 000 kusů. Tato informace je důležitá především pro zadavatele reklamy, protože čím víc výtisků, tím více lidí má šanci se k Hit magazínu, a tedy případně k jejich reklamě, dostat. Na souboru fotografií jsem chtěla ukázat, jak probíhá výroba a následná distribuce tištěného bezplatného média a zachytit některé určující momenty, které mohou Hit magazín od ostatních tištěných médií odlišovat.
Zdroje a stav problematiky
Jak jsem již uvedla v kapitole Zdůvodnění volby tématu, dosud jsem se nesetkala s tím, že by někdo tímto způsobem vybrané téma zpracovával. Obecně jsem se při realizaci teoretické části projektu setkala spíše s tím, že o médiích poskytovaných zdarma neexistuje mnoho souhrnných informací. Publikace, které se mi podařilo k této problematice najít, se zabývají převážně financováním médií, kde jsou bezplatná periodika zařazena jako okrajový produkt mediální sféry. Dále vznikají texty, které zkoumají způsob organizování práce v redakcích a různé vlivy, které produkci mediálních obsahů formují. Nicméně se mi nepodařilo najít publikaci, která by se zabývala zachycením práce v tištěném periodiku poskytovaném zdarma. Přestože první bezplatný deník na území České republiky vyšel již v roce 1997, dodnes není tomuto odvětví věnována přílišná pozornost. Tímto historicky prvním periodikem, které se rozhodlo prorazit na trh, aniž by si cokoliv za své služby od čtenáře účtovalo, byl původně švédský deník Metro, který u nás působí dodnes.
Hlavním zdrojem pro zpracování teoretické části věnované bezplatným periodikům se pro mne stala magisterská diplomová práce s názvem Bezplatné noviny jako nový segment tiskového trhu obhájená na Masarykově Univerzitě v Brně v roce 2011. Tato práce nejen přehledně dané téma zpracovává, ale přivedla mě i na některé další primární zdroje týkající se problematiky tištěných periodik distribuovaných zdarma. Tato magisterská práce se sice zabývá především bezplatnými periodiky, které se svým obsahem i funkcí podobají tradičně financovaným deníkům, nicméně informace, které práce přináší, se dají využít stejně tak v charakteristice inzertního magazínu, jehož úkolem není informovat o aktualitách, ale zaujmout a zprostředkovat zadavatelům reklamy pozornost čtenářů.
Teoretická část
Bezplatná periodika
Počátky vzniku tohoto segmentu na českém trhu tištěných médií lze samozřejmě pozorovat na území Prahy, nicméně z hlavního města postupně bezplatná periodika expandovala a v současné době vznikají tištěná média, která jsou distribuovaná čtenářům zdarma, také na regionální úrovni. Česká republika dokonce patří mezi první tři země, kde se tento segment mediálního trhu objevil.
Jak fungují bezplatná periodika
Tištěná média v tradičním slova smyslu jsou financována z několika zdrojů, přičemž první, který většinu lidí napadne je samotný prodej výtisků, hned za tímto zdrojem však následuje inzerce, která je častokrát mnohem významnějším zdrojem příjmů. Jak tedy funguje práce v médiu, kde příjmy pochází pouze z prodaného reklamního prostoru? Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace definuje deníky zdarma takto: „Redakce bývá menší, zpravodajské materiály přebírá často z agentur. Nesmí chybět program televize, někdy mívají i specializované přílohy (bydlení, motorismus, cestování, zdraví). Deníky distribuují buď kameloti, nebo jsou volně nabízeny na zastávkách metra, tramvají, ve vybraných prodejnách, vrátnicích úřadů.“ (Osvaldová, 2007: 49) Prvním v Česku vycházejícím tištěným médiem zdarma byl deník Metro a časem na něj navázaly další redakce, jako například již zmíněný deník E15 nebo Sedmička. Tištěná bezplatná periodika jsou distribuovaná obvykle ve větších městech, kde také žije více potenciálních čtenářů, nicméně vznikají i regionální média, jakým je například právě společensko-inzertní Hit magazín.
Autorka diplomové práce Bezplatné noviny jako nový segment tiskového trhu se vyrovnává s nepřesností definice pojmu - bezplatné noviny, protože v tomto odvětví tištěné žurnalistiky vznikají periodika, která se spíše než jako noviny charakterizují jako časopisy. Tento problém autorka řeší uvedením definice World Association of Newspapers, která dělí tištěná média na deníky, ne-deníky a bezplatné noviny. Do skupiny bezplatné noviny pak spadají veškerá zdarma poskytovaná média (Luštická, 2010: 46).
Rozdíl mezi placenými a bezplatnými periodiky můžeme vidět nejen v tom, že v jednom případě čtenáři za obsahy platí a v druhém ne, ale také v přístupu k inzerci. Přestože i placená periodika z velké části závisí na příjmech z prodeje inzertního prostoru, v případě bezplatných periodik je tato závislost absolutní (Luštická, 2010: 46). Jistou odlišnost lze vidět také v charakteristice publika jednotlivých odvětví tištěných médií. Velká část bezplatných novin má publikum, které je spíše příležitostné, než že by četlo dané médium pravidelně. Placená média si však lidé kupují obvykle s nějakou pravidelností nebo je mají dokonce předplacená (Picard, 2001: 169).
Hlavní pozitivní vlastností, která má pravděpodobně vliv na to, že bezplatným periodikům, jako jednomu z mála odvětví mediální sféry, stoupá čtenost, je jejich snadná dostupnost a distribuce zdarma. Lidé, kteří chtějí dané vydání číst, si ho mohou zdarma vzít na distribučních místech, která bývají strategicky rozmístěna. Určitá část z vytištěného nákladu bývá také distribuována přímo do domovních schránek. Na druhou stranu ale tento způsob distribuce znamená, že daný typ média najdeme pouze na omezeném počtu konkrétních míst, kde se nachází stojany. Jako výhodu bezplatného tisku uvádí Picard fakt, že tento tisk může lákat i příležitostné čtenáře a takové, kteří nejsou zvyklí noviny číst vůbec, tím se rozšiřuje inzertní trh, protože konkrétní reklama má šanci dostat se i k lidem, ke kterým by se v placeném periodiku pravděpodobně nedostala (Picard, 2001: 170).
Inzerce bývá definována jako nezbytný zdroj příjmů pro média a to jak soukromá, tak veřejnoprávní. „V tisku se inzerce objevuje jak v podobě řádkové, dříve označované jako malý oznamovatel, která nemá komerční charakter, tak článkové či plošné.“ (Osvaldová, a kol., 2007: 94). Inzerce bývá v tištěných médiích jasně oddělena, toto pravidlo dodržuje i Hit magazín, v tiráži v každém vydání popisuje práci na grafickém oddělení reklamního obsahu takto: „Materiály označené jako (pi) a (pr) jsou placenou reklamou. Neoznačené články jsou redakční.“ (Hit magazín, 2014
O Hit magazínu
Hit magazín je časopis, který je svým čtenářům nabízen zdarma. Na svém webu se prezentuje jako „společensky-inzertní čtrnáctideník z regionu.“ (Hit magazín, 2014) Právě inzerce je hlavním důvodem, proč projekt vznikl a udržuje se naživu. Magazín vychází ve formátu 21 x 29,3 cm a má buď šestnáct, nebo třicet dva barevných stran. Počet stran je přímo ovlivněn tím, kolik inzertního prostoru se jeho majitelům podaří prodat. Náklad tohoto tištěného magazínu činí 20 000 kusů a inzerenty může zajímat především fakt, že celý tento náklad bývá beze zbytku rozebrán. Majiteli a zároveň také jedinými zaměstnanci redakce Hit magazínu jsou šéfredaktor Libor Homolka a obchodní ředitel Aleš Koželuh, oba měli již z dřívějška zkušenosti s prací v médiích a v roce 2011 se tedy rozhodli rozjet vlastní projekt.
Pro zajímavost Libor Homolka je absolventem Katedry žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci. Náplní jejich práce je především snaha prodat inzerci vyhrazený prostor. Dále pak plánování grafického rozložení jednotlivých stran a vymýšlení vhodných společenských a vesměs odpočinkových témat. Na obsahu se podílí řada externích pracovníků, novinářů, kteří pro Hit magazín píší články v podstatě na míru. Témata se obvykle týkají společenských akcí z regionu, sportovních událostí a zajímavostí z měst, ve kterých je magazín distribuován. Externě s redakcí Hit magazínu spolupracuje také jeden grafik, který je ale časově vytížen a práci pro magazín vykonává z domova. Bohužel se s ním nepodařilo během realizace projektu spojit a domluvit návštěvu, protože jeho pracovní doba je velmi flexibilní a také nabitá. Financování vychází již z charakteru tohoto tištěného média jako inzertního magazínu. V podstatě jediným zdrojem příjmů je tedy prodej inzertní plochy, ta také tvoří 40-70 % celkového obsahu. Hit magazín také nabízí grafické zpracování a poradenství v oblasti reklamy, tyto služby jsou však započteny v ceně prodaného inzertního prostoru.
Magazín si neklade za cíl přinášet aktuální zpravodajské texty, ale soustředí se především na inzertní plochu, podle níž se pak také řídí grafická podoba konkrétních stran. V jednotlivých vydáních se dají vysledovat typické žánry, které se v každém čísle opakují. Jde především o rozhovor, hlavní téma, křížovku, horoskop, sportovní téma a také řádkovou inzerci. Podle mého názoru se redakce čtrnáctideníku Hit magazín snaží tímto zařazováním oblíbených žánrů, čtenáře do jisté míry naučit časopis pravidelně odebírat. Nicméně hlavní obsahovou náplní je právě inzertní plocha.
Praktická část
Ideový plán a postup práce
První schůzka s obchodním ředitelem a zároveň s jedním ze dvou majitelů Hit magazínu, Alešem Koželuhem, se uskutečnila s časovou rezervou a sloužila k prezentaci mých představ. Na této schůzce jsme také řešili možnost redakci navštěvovat a zúčastnit se některých specifických činností, které s výrobou a produkcí magazínu souvisí. Takovou činností je například tisk, předávání výtisků kamelotům a rozvoz do stojanů. Dále jsem měla možnost si schůzky domlouvat tak, aby se to dalo skloubit s mojí povinností chodit do školy a s přirozeným průběhem výroby jednoho vydání.
Na tuto první schůzku jsem přišla se sepsaným plánem, které oblasti produkce Hit magazínu bych chtěla zachytit a s členem redakce jsem tyto body konzultovala. Nejprve však bylo nutné podrobněji se seznámit s chodem redakce a podle toho projekt naplánovat a předem určené body přizpůsobit. Periodicita Hit magazínu je čtrnáct dní, což bylo důležité především při plánování fotografování tisku v tiskárně v Brně a následné distribuci. V průběhu realizace projektu a focení jednotlivých snímků samozřejmě docházelo ke změnám a focení se muselo přizpůsobit aktuální situaci a podmínkám. Roli hrála především domluva s lidmi, kteří se na výrobě nebo distribuci Hit magazínu sice podílejí, ale nejsou zaměstnanci redakce. Své ovlivnilo také například počasí. Vyrovnat jsem se musela s neochotou některých účastníků se fotografovat, ale také s tím, že samotná moje přítomnost přirozené chování fotografovaných určitým způsobem ovlivňovala.
Nejprve tedy bylo v plánu zachytit práci v kanceláři, která spočívá především ve shánění inzerentů a snaze prodat co největší inzertní prostor, dále se v redakci vymýšlejí témata ke zpracování a plánuje se grafické rozložení jednotlivých stran. Konkrétní články jsou pak zadávány externě spolupracujícím novinářům, kteří zadané téma zpracovávají, dalším externě spolupracujícím člověkem je grafik, který se stará o konečnou podobu magazínu, která jde následně do tisku. Neméně důležitou stránkou produkce tištěného média je právě samotný tisk, dále jsem tedy projekt chtěla zaměřit na tuto techničtější stránku výroby. V tiskárně mi nešlo pouze o to zachytit prostředí, ve kterém k tisku dochází, ale také zaměstnance tiskárny, při jejich každodenní práci. Další kategorii v souboru fotografií tvoří snímky zachycující distribuci, která se v případě inzertního magazínu podstatně liší od tradičních tištěných médií, protože je poskytován zdarma a tomu je jeho distribuce přizpůsobena. Hit magazín tak čtenáři najdou ve stojanech na ustálených a poměrně frekventovaných místech ve Žďáře nad Sázavou, Novém Městě na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem, část z celkové produkce je pak roznášena do schránek. Poslední sekce zachycuje samotnou spotřebu, tedy konkrétního čtenáře a jeho přístup ke konzumaci bezplatného magazínu.
Soubor fotografií je tedy rozdělen do několika skupin, daných právě výše zmíněným rozdělením. Jde o skupiny – práce v redakci, tisk, distribuce a nakonec konzumace.
Průběh a časová náročnost
K fotografování jsem použila fotoaparát Nikon D60 s objektivem NIKKOR 16-85 mm DX a fotoaparát Nikon D70s s objektivem NIKKOR 18-105 mm DX. Snímky jsem fotografovala ve formátu RAW, abych s nimi mohla dále pracovat. U některých ze vzniklých fotografií totiž bylo potřeba zvýšit expozici. Dalšími úpravami bylo pouze případné zvýšení kontrastu, ořez a lehká úprava barev, aby soubor fotografií působil realisticky, přirozeně a aby spolu fotografie souvisely nejen tematicky, ale také zpracováním. Všechny úpravy jsem prováděla v programu Adobe Photoshop CS6.
Soubor fotografií zachycuje vznik jednoho vydání čtrnáctideníku, na fotografiích však z časových i technických důvodů není pouze jedno konkrétní vydání, ale fotografie vznikaly průběžně při práci na několika různých vydáních během ledna až dubna 2014. Aby došlo ke komplexnímu zobrazení fungování i výroby Hit magazínu fotografie vznikaly nejen v redakci, ale kde bylo potřeba.
Fotografie zachycující práci v kanceláři vznikaly postupně v několika fázích, především pak proto, že jeden z redaktorů na poslední chvíli v den focení odmítl a nepřál si na fotografiích být. Nicméně jinak problém s návštěvou redakce nebyl, protože se nachází v místě mého bydliště, právě ve Žďáře nad Sázavou.
Tisk je zadáván brněnské společnosti Samab, proto bylo nutné domluvit se na přesném čase, kdy budou tisknout tuto konkrétní zakázku, což se v poslední chvíli stalo poměrně problematické, protože tiskárna pravděpodobně má na vytisknutí zakázky určité rozmezí času, ale kdy dojde k tisku konkrétního periodika, nedokáží její zaměstnanci říct s přílišným předstihem. Nakonec však vše dobře dopadlo a mohla jsem být svědkem celého procesu, tedy příprav k tisku i rozjíždění tiskařského stroje. Musím říct, že jsem viděla tisk na rotačce poprvé a zaujalo mě, že je to poměrně rychlá záležitost, která však vyžaduje pečlivé přípravy. Prostředí tiskárny je také velmi zajímavé, pásy množících se novin a rychlé reakce tamních zaměstnanců jsou obdivuhodné, ale pracovní podmínky nezáviděníhodné, protože práce u tiskařského stroje je poměrně špinavou prací.
O rozvoz nových výtisků se každých čtrnáct dní stará otec jednoho z majitelů, redakce Hit magazínu je tedy tak trochu rodinný podnik. Domluva s panem Koželuhem starším byla příjemná a rozvoz se díky jeho vstřícnosti do jisté míry přizpůsobil i mým časovým možnostem.
Pro Hit magazín pracuje několik kamelotů, na snímcích, které jsem do souboru vybrala, jsou dvě ženy, jedna z nich je zachycena na fotografii při předávání balíků s výtisky. Tato paní roznáší Hit magazín jako přivýdělek ke své práci a v době, kdy projekt vznikal, se musela starat o své malé dítě a časopis tedy roznášela po večerech. Na snímku přímo při roznášení je proto druhá žena, studentka, která byla ochotná čas roznášení přizpůsobit nejen mým časovým možnostem, ale také vhodnému počasí a světelným podmínkám.
Poslední kategorií fotografií je magazín se svým čtenářem. Tyto snímky demonstrují podle mého názoru nejen obsahovou strukturu periodika, ale také naznačují nejpravděpodobnější cílovou skupinu, tedy starší generaci, a způsob konzumace tohoto bezplatného média.
Cyklus fotografií je propojen nejen společnou tématikou vztaženou k fungování Hit magazínu, ale samotné fotografie jsou řazeny podle toho, jak k jednotlivým fázím docházelo. Cílem tedy bylo na těchto fotografiích rekonstruovat celý průběh výroby jednoho vydání Hit magazínu.
Sebehodnocení
Za důležité považuji hned v úvodu sebehodnocení poznamenat, že výběr nejen fotografovaných situací, ale také následný výběr konkrétních snímků, je do jisté míry ovlivněn mým subjektivním přístupem, a proto projekt nelze považovat za objektivní dokumentaci práce v inzertním magazínu, ale v podstatě zachycení dojmů, které ve mně při fotografování magazín vyvolával.
Za nedostatek považuji nemožnost stát se svědkem opravdu celého procesu příprav a výroby a to nejen z časových důvodů, ale také protože samotná moje přítomnost chod média poněkud ovlivňovala. Některé situace tak vznikaly za ne zcela přirozených podmínek a některé situace se naopak v době, kdy jsem se vytváření projektu věnovala, ani nestaly. V tomto konkrétním případě mám na mysli například jednání s inzerenty přímo v prostorách kanceláře. Původním záměrem série fotografií bylo zachytit pouze výrobu tištěného média, ale pro úplnost jsem zařadila do souboru také pozdější fáze, jakými jsou právě distribuce a následná konzumace média čtenářem. Domnívám se, že tak soubor tvoří ucelený projekt, který zobrazuje tento specifický segment žurnalistiky poměrně komplexně.
Komentář k praktické části
První část – Práce v redakci:
První fotografie zachycuje člena redakce při práci v kanceláři. Vzhledem k charakteru zvoleného média jsou tyto prostory přizpůsobeny tak, aby bylo možné zde jednat s případnými inzerenty, to naznačuje nejen zvolený nábytek, ale také výrazné logo prezentující zaměření bezplatného média. Právě z tohoto důvodu jsem se rozhodla tuto místnost do souboru fotografií zařadit. Celková atmosféra ve mně vyvolala pocit, že se majitelé snaží navodit příjemnou až domácí atmosféru.
Druhou fotografii jsem do souboru zařadila, protože znázorňuje klidnou atmosféru, kterou ve mně, jako v pozorovateli, práce v Hit magazínu vzbuzovala. Členové redakce čtrnáctideníku nejsou vázáni každodenní uzávěrkou, jako je tomu v případě médií s každodenní periodicitou, obvykle také nezpracovávají témata, která by bylo nutné příliš aktualizovat. Zpracovávání článků navíc zadávají externistům a jejich práce tak spočívá především v plánování a obchodním jednání s inzerenty. Zachytit jsem chtěla především, až nepřirozeně působící, uklizený stůl, který může naznačovat, že práce, kterou obchodní ředitel vykonává, není vázána pouze na toto místo, ale pracovat může v podstatě kdekoli.
Na třetím snímku je zachycen jeden z členů redakce při plánování obsahové struktury dalšího vydání. Tato fotografie má demonstrovat fakt, že obsah inzertního média je do jisté míry dán a ovlivňován právě inzercí, podle níž se řídí nejen grafické zpracování jednotlivých stran, ale také počet stran, které následující vydání bude mít. Obchodní ředitel se na této fotografii snaží vymyslet strukturu dalšího čísla. Zpracováním, tedy jakýmsi pohledem přes rameno, jsem chtěla vtáhnout případného pozorovatele přímo do tohoto pracovního procesu.
Poslední fotografie v sekci Práce v redakci zachycuje chodbu před redakcí. Tato fotografie vznikla naprosto neplánovaně až při odchodu z redakce. Dveře s cedulí s otevírací dobou a logem Hit magazínu na mě působily spíše jako dveře od obchodu, než redakce tištěného média a protože inzertní magazín svým charakterem může připomínat spíše místo, kde se obchoduje s prostorem v tisku, rozhodla jsem se tuto fotografii do souboru zařadit.
Druhá část – Tisk
První fotografie v části věnované tisku zachycuje vedoucího tiskárny při plánování a přípravě tisku. Na rozdíl od zbytku budovy, kde se tiskárna nachází a která připomínala spíše sklad, působí toto místo čistě. Považovala jsem za důležité zobrazit nejen špinavější část procesu tisku, ale také tu, která znázorňuje proces, na kterém se výraznou měrou podílí člověk. Další fáze je totiž naprosto řízená stojem, který tiskoviny vytváří.
Následující tři fotografie zachycují typický pás množících se novin, tedy výsledný produkt tiskařské práce a zaměstnance tiskárny při jejich práci. Poslední fotografií v této části projektu jsem chtěla ukázat, že práce v tiskárně opravdu znamená poměrně špinavou a rutinní práci.
Třetí část – Distribuce
První fotografie v kategorii distribuce znázorňuje auto, které je určené pro dovoz hotových výtisků z tiskárny. Tento trochu netypický pohled skrz přední okno auta jsem zvolila proto, že mi oddělení čelním sklem poskytovalo, alespoň pocitově, jakousi bariéru, která mi umožnila událost pozorovat jakoby zvenčí.
Na druhé fotografii v této sekci jsem se snažila zachytit práci, která probíhá po tisku, tedy právě zajištění distribuce magazínu. Ve chvíli, kdy se vytištěný čtrnáctideník přiveze z tiskárny je potřeba, podle přesného plánu, výtisky rozvést. Fotografie zachycuje proces předání výtisků kamelotce. Z celkového počtu fotografií, které zachycují tento okamžik, jsem vybrala právě tuto, protože zachycuje nejen plánovitost dané činnosti, ale z výrazů ve tvářích je zřetelné, že atmosféra není tak obchodní, jak by se mohlo zdát.
Další snímek zachycuje druhou z kamelotek při roznášení výtisků do schránek. Zvolenou kompozicí jsem chtěla vyvolat dojem charakteru práce jako brigády, kdy studentka spojila práci s užitečným a spolu s roznášením výtisků Hit magazínu se rozhodla také vyvenčit svého psa.
Následující dvě fotografie zachycují distribuci do stojanů. Na jedné z nich pan Koželuh pečlivě výtisky nového vydání rovná do stojanu, aby vše bylo připraveno. Druhou fotografii se samotným stojanem jsem se rozhodla zařadit proto, že znázorňuje cíl, ke kterému periodická rutinní práce každých čtrnáct dní směřuje. Obě fotografie zachycují stejný stojan, ale z jiných stran. První zachycuje umístění stojanu komplexněji, přičemž vedle stojanu určeného pro Hit magazín stojí další pro periodikum 5plus2. V případě druhé fotografie jsem volila opačnou stranu, abych znázornila očekávání druhého dne, kdy se na poliklinice ve Žďáře nad Sázavou objeví první lidé a možná si Hit magazín vezmou s sebou, aby si zkrátili dlouhé chvíle v čekárně u lékaře.
Čtvrtá část – Konzumace
Poslední dvě fotografie tohoto cyklu završují čtrnáctidenní koloběh, který je zakončen doma u spotřebitele. Těmito fotografiemi jsem chtěla poodhalit nejen obsahovou strukturu, například křížovku a reklamní plochu, ale také způsob, kterým mohou být tato média konzumována. V případě regionálního inzertního magazínu jde, jak jsem již poznamenala, především o odpočinková témata. Poslední fotografie pak zakončuje celý proces, a proto jsem se v její kompozici vrátila opět k inzerci a příjemné, domácí atmosféře.
Zdroje
Hit magazín, 2014. Dostupné z: http://www.hitmagazin.cz/
Luštická, M. 2010. Bezplatné noviny jako nový segment tiskového trhu. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/342873/fss_m/Diplomova_prace_Lusticka.pdf
Median, 2014. Dostupné z: www.median.cz
Mladá fronta Dnes, 2007-2014. Dostupné z: http://www.mf.cz/pro-media/100-sefredaktor-deniku-mlada-fronta-e15-reditelem-divize-e15
Osvaldová, B., Halada, J. 2007. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. Praha: Libri
Picard, Robert G. 2001. Strategic Responses to Free Distribution Daily Newspapers. Pp. 167 – 172 in JJM, Journal on Media Management 2001, r. 3, č. 3. Dostupné z: http://www.robertpicard.net/PDFFiles/strategicfreedailies.pdf
World Association of Newspapers, 2014. Dostupné z: http://www.wan-ifra.org/
