Štěpánka Kotrbová 1.Cíl práce
Hlavním cílem tohoto samostatného projektu s názvem Epidemie spalniček v ČR je poukázat na jedno z nejdiskutovanějších a mediálně nejsledovanějších zdravotnických témat v současnosti nejen v České republice. Epidemie spalniček je v posledních dvou letech zdravotnickým problémem celosvětovým.
Dílčími cíli je přiblížit čtenáři problematiku současné epidemie spalniček, historii očkování, současnou situaci v České republice, v Evropě i ve světě, a přístupy a činnost orgánů ochrany veřejného zdraví, především hygienické služby, epidemiologů. Vytyčených cílů chci dosáhnout pomocí úvodního textu, kde čtenáře v rámci informativního článku uvádím do historie a souvislostí dané tématiky, Dále pak odborný rozhovorem s epidemioložkou Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, anketou s širokou veřejností a fejetonem, který se ironicky zabývá postoji odpíračů očkování a rolí nových médií, kterou v dezinformačních kampaních bohužel nechtěně hrají.
2.Zdůvodnění volby tématu
V prvním a druhém ročníku bakalářského studia jsem si jako tematickou profilaci vybrala zdravotně – sociální, ekonomickou a kulturní. Z technické specializace pak psanou, televizní a rozhlasovou. Ač mám ke každé specializaci velice blízko a dané přednášky a workshopy mě oslovovaly a zajímaly napříč tématy, v mém budoucím zaměstnání bych se nejraději věnovala především zdravotně – sociální a psané žurnalistice. Proto jsem si právě tato dvě zaměření vybrala pro realizaci svého Samostatného projektu. Rozhodování pro mě ale i tak bylo celkem náročné, protože jsem si ke každé specializaci vymyslela několik témat, které bych ráda zrealizovala.
Když jsem se zamýšlela nad tím, jakou konkrétní profilaci a téma si vyberu, byla klíčovým faktorem závažnost a aktuálnost tématu, dostupnost informací, relevantnost a jeho dobré uchopení.
Spalničky, vysoce nakažlivé onemocnění, a především jejich současná epidemie, jsou v poslední době jedním z hlavních zdravotnických témat. Českou republiku a další evropské země, zasáhla v roce 2018 epidemie tohoto infekčního onemocnění. Letošní výskyt, který na konci dubna překročil 420 evidovaných a potvrzených onemocnění, svědčí o dynamice onemocnění, které letos nejspíš zasáhne kolem tisícovky osob. Udává se, že na jednoho nemocného připadá osmnáct nakažených. Mohou znamenat závažné zdravotní komplikace a v některých evropských zemích jako je Rumunsko, Itálie nebo Francie jsou již zaznamenávána úmrtí. Toto onemocnění, jehož výskyt se u nás díky plošné vakcinaci v posledních třiceti letech blížil nule a počítal se na jednotlivce, nabralo i v Evropě v posledních dvou letech nebývalou dynamiku a orgány ochrany veřejného zdraví u nás registrují od začátku roku do dubna již více než 420 případů tohoto onemocnění, jehož průběh může být pro nemocné komplikovaný a pro pacienty v rozvojových zemích i fatální.
Pro mě dalším důležitým faktorem byl i ten fakt, že je moje maminka epidemioložkou a ředitelkou Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích a řada našich nejbližších přátel se epidemiologií a hygienou zabývá. Díky mojí mamince a jejímu zaměstnání jsem v prostředí hygieny a očkování celý život vyrůstala, tato témata jsou mi velice blízká a o studiu medicíny jsem rovněž uvažovala. Dalším faktorem je také to, že jsem i díky své profesi přišla do kontaktu s lidmi, kteří se medicínou zabývají a hovořila jsem opakovaně s manažery i zaměstnanci nemocnic, kterým epidemie spalniček velice ztížila jejich práci.
Přišlo mi také jako studentce žurnalistiky velice zajímavé, jak média a internet ovlivňují názory lidí, kteří očkování a infekčním chorobám nerozumí. A je také pozoruhodné, jak někteří lidé věří více internetu a neověřeným zdrojům než svému vlastnímu lékaři. Pro člověka, který v lékařském prostředí celý život žije, přijde automatické to, že by se lidé měli od útlého věku očkovat, protože tím ovlivňují nejen sami sebe, ale i celou společnost.
3.Zdroje a stav problematiky
Jak už jsem zmínila, epidemie spalniček je ve zdravotnictví aktuálním a klíčovým tématem číslo jedna. V posledních třiceti letech se výskyt tohoto infekčního onemocnění blížil k nule, ale dnešní údaje z konce dubna hlásí 420 případů.
Infekčními onemocněními a jejich epidemií se zabývají zdravotnické obory a řada odborníků. Na toto téma vyšla celá řada odborných publikací.
Vedle odborných publikací jsou nejrelevantnějšími zdroji webové stránky a tiskové zprávy Krajských hygienických stanic (KHS), Ministerstva zdravotnictví (MZ), Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).
V českých médiích se o spalničkách píše na spoustě zpravodajských webech. Já jsem čerpala především z webových stránek a vysílání ČT 24. Další články jsem také zaznamenala na iDnes.cz, novinky.cz a seznamzpravy.cz.
Vedle těchto ověřených zpravodajských webů je na internetu k dispozici celá řada neověřených zdrojů, kde si v diskuzích naprostí laici a odpírači očkování vyměňují své názory a poznatky. Kvůli těmto webům také někteří rodiče nechtějí dát své děti očkovat, a tím ohrožují nejenom své zdraví a zdraví jejich dětí, ale také zdraví celé společnosti.
4.Ideový plán
V mém samostatném projektu chci poukázat na jedno z nejvíce diskutovaných témat v českých a světových médiích v současnosti a upozornit tak na důležitost problematiky epidemiologie, hygieny, spalniček i dalších infekčních onemocnění, a očkování. V jednotlivých článcích se pomocí různých žánrů (žánrově nezačlenitelný text, rozhovor, anketa a fejeton) a pestrosti respondentů snažím o komplexní zachycení tohoto tématu. V samostatném projektu chci nejprve otevírajícím článkem čtenáře uvést do problematiky očkování, historie a infekčních onemocnění. Rozhovorem s epidemioložkou MUDr. Lenkou Weinerovou chci čtenářům přiblížit náplň práce hygienické služby, seznámit je s posledními čísly a informacemi o nemocných a poukázat na důležitou, a dle mého názoru negativní, roli rozvoje internetu a médií v této problematice, které ovlivňují postoje některých rodičů, a tím (ne)očkování jejich malých dětí. V anketě se čtenář dozví názory ostatních lidí, rodičů, a (ne)odborníků. Ve fejetonu, který pásmo článků uzavírá, svůj názor, možná lehce kriticky a ironicky, projeví sama autorka tohoto projektu.
5.Postup práce + zdůvodnění
Po výběru specializace a tématu, jsem se s problematikou očkování a epidemie spalniček začala postupně seznamovat. Se psaním a tvorbou textů jsem ale začala až začátkem dubna, protože je toto téma stále aktuální a dané výsledky a počet nakažených se stále aktualizuje.
Mým hlavním zdrojem informací byl výklad mé maminky, známých lékařů, a podklady (viz. Zdroje) ze speciálních přednášek Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), které se uskutečnily začátkem dubna. Dále jsem čerpala z databáze Státního zdravotního ústavu (SZÚ), týdenní hlášení Krajských hygienických stanic, webové stránky a tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví, webové stránky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, zpravodajský web ČT 24 a pravidelný nedělní diskuzní pořad Otázky Václava Moravce ze dne 24. března 2019, jehož hosty byli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO, poslanec a lékař Bohuslavem Sobotkou za ODS a stínová ministryně Soňa Marková za KSČM, webové stránky sdružení Rozalio a webové stránky Očkovacího centra.
Jako první jsem začátkem dubna začala připravovat anketu, protože jsem do ní nepotřebovala čekat na vývoj onemocnění v čase a aktuální data.
Anketní otázky byly:
- Mělo by očkování dětí záviset pouze na odpovědnosti rodičů?
- Necháte své dítě očkovat?
- Co si myslíte o neověřených internetových stránkách a diskuzích, kde se nejvíce projevují odpírači očkování?
Oslovila jsem své známé, u kterých jsem věděla, že se problematice očkování a zdravotnictví pohybují, a dále respondenty, kteří s očkováním určitým způsobem nesouhlasí. Hlavními dotazujícími byli MUDr. Ondřej Kotrba, který pracuje jako lékař v Německu a před pár měsíci se stal otcem, dále pak pediatrička MUDr. Klára Trnková, která se před nedávnem stala matkou a téma očkování je pro ni, nejenom jako lékařku, opravdu aktuální. Další respondentkou byla učitelka na základní škole Mgr. Radka Kmochová, která je s dětmi v každodenním kontaktu. A dále pak Jitka Klimešová, která v době našeho rozhovoru odmítla očkování svého syna, který byl, dle jejího názoru, ještě v nízkém věku.
Otvírací článek, fejeton i rozhovor jsem začala v polovině dubna psát najednou, protože jsem k těmto článkům potřebovala co nejaktuálnější data. Všechny tři texty jsem aktualizovala a finalizovala ke konci dubna.
Otvírací článek, jehož titulkem je Epidemie spalniček v České republice a v Evropě: Historie, fakta, příčiny, řešení, čtenáře uvede do dané problematiky. Jednotlivými podtitulky tohoto otvíráku jsou: Historie infekčních onemocnění, První očkování proti neštovicím, Louis Paster a vakcinace proti vzteklině, Problém číslo 1: Spalničky, Očkování proti spalničkám, Záškrt, Černý kašel, Zarděnky, MMR a hexavakcína, očkovací kalendář, Odložené očkování a klesající proočkovanost, Spalničky jako aktuální riziko veřejného zdraví, Spalničky v datech, Epidemický výskyt na Ukrajině a v dalších zemích, Světová ohniska, Spalničky u nás, Část dospělé populace nemá obranyschopnost, Je třeba okamžitě konat.
Odborný rozhovor jsem zrealizovala s epidemioložkou z Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje v Jindřichově Hradci MUDr. Lenkou Weinerovou.
Bavily jsem se především o současné epidemiologické situaci, proočkovanosti a odpíračích očkování, o rizicích a dopadech epidemie spalniček, projevech spalniček u reálných případů v regionu a o opatření a nařízeních hygienické služby při řešení epidemie spalniček.
Ve fejetonu s názvem „ …a Máňa říkala, že to není směroplatný!“ aneb Co způsobují spalničky?, jsem se zaměřila především na odpírače očkování a problém nových médií a sociálních sítí v šíření nepravd a zkreslených informací.
6.Sebehodnocení
Myslím si, že se mi mé cíle a plány, které jsem si vytyčila, podařilo splnit. Jediné, co jsem si na úplném začátku psaní tohoto samostatného projektu naplánovala, ale co se mi, bohužel, nepovedlo napsat, byl příběh - „storka“, kterou jsem chtěla zrealizovat s někým, kdo v minulosti či v dnešní době spalničky nebo jiné infekční onemocnění prodělal. Takových lidí bylo, nutno říci, v mém okolí celkem velké množství, ale naneštěstí, všichni spalničky prodělali v raném věku a dětství, a průběh onemocnění, ani jeho rizika, dopady a zdravotní následky, si nepamatovali. Proto jsem se chtěla obrátit na Krajskou hygienickou stanici Jihočeského kraje se sídle v Českých Budějovicích či Nemocnici České Budějovice, a.s., ale kvůli GDPR jsem od pracovníků a epidemiologů nemohla získat žádné osobní informace o nakažených. Musím říci, že mi tato skutečnost nezpůsobila velkou radost, protože jsem tento příběh chtěla využít na otvírák a úvod do celé problematiky. Taktéž se domnívám, že je osobní příběh v jakékoli látce jedním z nejsilnějších článků. Proto jsem se příběh snažila alespoň trochu nahradit anketou, kde k tématu spalničky a očkování u dětí vyjádřili svůj názor jak odborníci, kteří jsou současně rodiči, tak matky na mateřské dovolené či učitelka, která s dětmi, a tudíž s řadou onemocnění, přichází každodenně do kontaktu. Bohužel, zde jsem trochu narazila, jelikož někteří respondenti, které jsem vyjádření požádala, neměli problém anketní otázku zodpovědět, nýbrž poskytnout mi fotografii, která ale k anketě neodmyslitelně patří. Druhým problémem bylo paradoxně to, že jsme skoro nikde nemohla odpírače očkování objevit. I tak si ale myslím, že anketa svůj smysl v projektu splnila.
Když jsem se nad tímto sebehodnocením a vůbec realizací celého projektu zamyslela, říkala jsem si, že jsem na rozhovor, který jsem uskutečnila s MUDr. Lenkou Weinerovou z Krajské hygienické stanice v Jindřichově Hradci, mohla využít nějakého dalšího epidemiologa z jiného kraje, než jsou jižní Čechy. V rozhovoru jsme se dostaly také k celorepublikovému srovnání, takže si myslím, že toto rozhodnutí bylo správné. S MUDr. Lenkou Weinerovou nás také pojí přátelství, proto se mi celý rozhovor mnohem lépe realizoval. Epidemiologická a hygienická témata nejsou z těch nejlehčích, a proto jsem velmi ocenila její zevrubné vysvětlení tématiky.
Díky tomuto projektu jsem načerpala řadu zajímavých informací o očkování v České republice i ve světě, infekčních onemocněních (spalničky, záškrt, černý kašel, zarděnky), jejich historii, průkopnících v epidemiologii a zdravotnictví (Louis Pasteur, Robert Koch, Ignác Filip Semmelweis, Karel Raška), práci Státního zdravotnického ústavu, Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Ministerstva zdravotnictví, a především práci epidemiologů a hygieniků v Krajských hygienických stanic, které jsou, dle mého názoru i názoru odborníků, nedílnou a velmi podstatnou součástí celého zdravotnického systému v České republice i po celém světě. Naneštěstí, řada lidí ani netuší náplň práce a důležitost ve zdravotnictví těchto stanic. Proto také doufám, že se těmito texty možná také.
Svým způsobem jsem se vrátila zpátky do gymnaziálních let, kdy jsem se v hodinách biologie a chemie učila o Louisi Pasteurovi a jeho zázračném objevu penicilinu. Přiznám se, že když jsem se o něm učila, nebyly pro mě tyto poznatky až tak zajímavé, abych se je musela učit dopodrobna, ale dnes musím říct, že je opravdu neuvěřitelné, jak v Pasteurově době dokázali na tyto poznatky přijít, a jak je dokázali jeho pokračovatelé o další informace obohatit. Jako Češka jsem také ráda za stopu, kterou ve světové epidemiologii zanechal Karel Raška.
Jak už jsem zmínila v bodě číslo dva, tedy ve Zdůvodnění volby tématu, jako novinářka bych se ráda na oblast zdravotnictví v budoucnosti zaměřila, proto si myslím, že mi všechny poznatky, které jsem během sběru materiálu a samostatném psaní načerpala, mi jistě přijdou vhod i v následujících letech mé práce, protože se domnívám, že tato kritická doba klesající proočkovanosti a stoupajících rizik epidemií bude, bohužel, v dalších letech narůstat. Pokud nedojde k razantnějším zásahům státu, případně zdravotnických institucí jako je WHO. Velkým negativem a hybatelem je v tomto ohledu rozvoj internetu a určitá naivita a důvěřivost lidí, především tedy matek na mateřských dovolených. Dotyční čerpají informace z neověřených zdrojů a neuznávají názor odborných pracovníků a lékařů. Říká se, že co je psáno, to je dáno. Myslím si ale, že v tomto ohledu je tento latinský výrok spíše na škodu. Ale to, bohužel, neplatí pouze u problematiky hygieny, epidemiologie a očkování.
7.Literatura + zdroje
Prezentace s názvem Spalničky od MUDr. Zdeňky Jágrové, prezentováno 3. dubna 2019 na kurzu IPVZ
Prezentace s názvem Aktuální situace ve výskytu spalniček v ČR a v Evropě od MUDr. Jozefa Dlhého, prezentováno 3. dubna 2019 na kurzu IPVZ
Prezentace s názvem Spalničky, epidemiologická charakteristika od doc. MUDr. Dany Göpfertové, prezentováno 3. dubna 2019 na kurzu IPVZ
Prezentace s názvem Vakcíny proti spalničkám od MUDr. Jiřího Wallenfelse, prezentováno 3. dubna 2019 na kurzu IPVZ
Prezentace s názvem Klinický pohled na spalničky od MUDr. Hany Roháčové, Ph.D., prezentováno 6. dubna 2019 na kurzu IPVZ
Databáze Státního zdravotního ústavu, dostupné na:
http://www.szu.cz/tema/prevence/spalnicky
http://www.szu.cz/publikace/data/infekce-v-cr
Týdenní hlášení Krajských hygienických stanic, dostupné na: https://www.khscb.cz/
Web Ministerstva zdravotnictví, dostupné na:
Webové stránky Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, dostupné na: https://www.ipvz.cz/
Webové stránky České televize, web ČT 24, dostupné na:
http://www.ceskatelevize.cz/hledani/?q=spalni%C4%8Dky&cx=000499866030418304096%3Akbwsey4s4jw
Otázky Václava Moravce, Česká televize ze dne 24. března 2019 s hosty – ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem za hnutí ANO, poslance a lékařem Bohuslavem Sobotkou (ODS) a stínovou ministryní Soňou Markovou (KSČM), dostupné na: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/219411030500324/
Webové stránky sdružení Rozálio, dostupné na: http://rozalio.cz/
Webové stránky Očkovacího centra, dostupné na: https://www.ockovacicentrum.cz/cz
Webové stránky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, dostupné na: https://ecdc.europa.eu/en/home
