čt., 2. květen 2019 06:55

Záměr samostatného projektu: Mladé české spisovatelky

Samostatný projekt - psaná žurnalistika, kulturní specializace Vázev samostatného projektu: Mladé české spisovatelky Počet článků: Mladé české spisovetelky, ženy s ohromným tvůrčím potenciálem; Anna Cima: Psaní mě přitahovalo odnepaměti; Jak porazit černookou depresi?; Román Zelenější tráva kazí jen mladická touha vykřičet do švěta všechno trápení; Debutový román Anny Cimy sklízí další úspěch

1. Cíl práce  

Cílem tohoto samostatného projektu je poskytnout čtenáři náhled do tvorby mladých českých spisovatelek. Nastínit to, jak se mladé ženy k vydání vlastních textů dostanou a ukázat, že tyto autorky rozhodně mají čtenářům co nabídnout, přestože jejich díla nebývají tolik propagována jako knihy již známých autorů. Vytyčeného cíle bych chtěla dosáhnout pomocí série textů, která se bude skládat z úvodního textu poskytujícího základní nástin problematiky, rozhovoru, dvou recenzí a rozšířené zprávy.

 

2. Zdůvodnění volby tématu

V rámci specializací, které si jako studenti žurnalistiky volíme během studia, jsem se přiklonila ke specializaci kulturní, jelikož je mi tato oblast velice blízká. Při volbě tématu samostatného projektu tak bylo přihlíženo k několika kritériím, prvním, stěžejním byla již zmíněná specializace na kulturní oblast, druhým můj zájem o literaturu a třetím fakt, že je v českých médiích této tematice často věnován mnohem menší prostor, než jiným oblastem kultury. Existuje sice řada tištěných periodik nebo webů (měsíčník Host, čtvrtletntík Prostor, web iLiteratura.cz a další), které se literaturou zabývají, nicméně srovnáme-li jejich počet s tištěnými periodiky a weby zabývajícími se například filmem nebo hudbou, zjistíme, že se jich na českém mediálním poli vyskytuje výrazně méně. Jelikož je to právě literatura, co mě ve volném čase (vzhledem k mé kulturní specializaci) nejvíce zajímá, rozhodla jsem se ve své práci věnovat právě jí. Toto téma je však natolik široké, že by jej vzhledem k rozsahu práce, nebylo možné adekvátně zpracovat. Rozhodla jsem se proto zabývat se pouze literaturou českou, jelikož ta zpravidla bývá tuzemským čtenářům nejbližší. Avšak, zúžit téma na českou kotlinu stále ještě neposkytovalo dostatečně úzkou profilaci, v rámci níž by bylo možné problematiku obsáhnout alespoň povrchově. Svoji pozornost jsem se tak nakonec rozhodla věnovat pouze mladým českým spisovatelkám. A to především z toho důvodu, že je v médiích věnován prostor zejména erudovaným autorům, za nimiž už stojí určitá čtenářská základna, která tyto spisovatele podporuje. Považovala jsem proto za zajímavé prozkoumat tvorbu autorů mladých, doposud neznámých, jejichž literární počiny mohou být stejně (ne-li více) kvalitní jako díla jejich známějších kolegů.

3. Zdroje/ stav problematiky

Tvorbě mladých tvůrců, v našem případě spisovatelek, je v médiích obecně věnováno málo prostoru, jelikož se ve většině případů jedná o teprve začínající umělce, kteří si ještě nestihli získat své příznivce. Mladé české autorky bývají v médiích zmiňovány často v souvislosti s výhrou v nějaké, často regionální, soutěži. Literární tematice se věnují například tištěná periodika Host, Aargh!, H-aluze, Kontexty, Literární noviny, Labyrint, Prostor, Psí víno a další. Za nejvýraznější literární web lze označit iLiteraturu.cz. Nesetkáváme se zde sice pouze s tvorbou mladých autorů, nicméně čas od času zde bývají uváděny texty, které se věnují i námi zvolené problematice, nejčastěji se jedná o recenze. Větší pozornost je pak věnována takovým umělkyním, jejichž dílo zaznamenalo po vydání mimořádný úspěch. Příkladem může být Anna Cima, která v loňském roce prorazila s knihou Probudím se na Šibuji. Rozhovor s touto autorkou patří mezi pět textů, které jsem v rámci samostatného projektu vypracovala. Podobný rozhovor s ní vyšel také například na webu Mladé fronty DNES[1]. Recenze na knihu Černooká, která se stala rovněž předmětem mého zájmu, pak vyšly například na webu vaseliteratura.cz[2] nebo opět na internetovém portálu MF DNES [3]. Obecně platí, že knihám mladých autorek se mnohdy nevěnují ani tak žurnalisté, jako spíše blogeři či knižní youtubeři. Že by se však mnou zvolené problematice věnoval někdo komplexně, jsem nezaznamenala.

 

3. Ideový plán

Mým plánem je, aby vytvořené texty poskytly čtenáři alespoň zběžný náhled do sledované problematiky. Záměrně jsem si pro zpracování textů vybrala jak úspěšnější, tak méně známé autorky, jelikož jsem nechtěla věnovat pozornost výhradně tvůrkyním, které již v literárním světě prorazily. Výše zmíněný úvodní, žánrově nezařaditelný text, slouží jako tzv. otvírák. Ten umožňuje čtenáři zorientovat se ve zvolené problematice, díky čemuž si pak může vytvořit přibližný obrázek o tom, co v posledních letech mladé autorky vydaly a s jakými překážkami se musí potýkat. Rozhovor čtenáři umožňuje vytvořit si alespoň základní představu o tom, jak mladé autorky tvoří a jaký mají ony samy vztah k literatuře. Recenze zase ukazují, jakým tématům se autorky věnují, v čem je jejich tvorba zajímavá, a kde jsou naopak jejich limity. Rozšířená zpráva se věnuje ceně Jiřího Ortena, přičemž je zaměřena především na nominovanou knihu japanoložky Anny Cimy Probudím se na Šibuji, která se stala nejvýraznější publikací mladé autorky, jež byla v loňském roce vydána.

Snažila jsem se o to, aby byl samostatný projekt co možná nejvyváženější, avšak nakonec se v práci setkaly dva texty, které se věnují právě zmíněné Anně Cimě. Jedná se o rozhovor a o zpravodajský text zabývající se nominacemi na Cenu Jiřího Ortena. Tuto nevyváženost nevnímám negativně, jelikož kniha Probudím se na Šibuji byla (minimálně v předešlém roce) bezesporu nejoceňovanější publikací z pera mladé autorky. Považuji proto za vyhovující, že je v této práci věnován zmíněné spisovatelce větší prostor.

 

4. Postup práce

  1. 1.Získávání informací

Projekt vznikal zhruba od ledna do dubna 2019. Prvotním základem pro naplnění práce bylo získání povědomí o mladých českých autorkách a jejich tvorbě. Vzhledem k věkovému omezení jsem se zabývala především autorkami, které se publikováním vlastních knih začaly věnovat v předešlých zhruba pěti letech. Zároveň jsem si také dohledávala informace k současným českým populárním autorkám, přičemž jsem zjistila, že mnoho z nich vydalo svůj debut ve velice nízkém věku. O rozhovor jsem požádala několik mladých autorek, kterým jsem pokaždé položila tu stejnou sadu otázek. Obdržené odpovědi se staly podkladem především pro hlavní text tzv. otvírák, který se problematice věnuje široce.

Jelikož je mnou zvolené téma, i přes snahu co nejvíce ho zúžit, stále poměrně široké a neexistují žádné statistiky, které by tvorbu mladých spisovatelek mapovaly, byla jsem při shromažďování informací k samostatnému projektu odkázána především na webové stránky jednotlivých nakladatelství a jejich databázi vydaných knih. Užitečným pramenem, z něhož jsme čerpala, se stal archiv výherců Ceny Jiřího Ortena, která již od roku 1987 oceňuje nadějné mladé české tvůrce, přičemž se soustředí jak na poezii, tak na prózu.

Největším úskalím sběru materiálu bylo to, že z velké části vznikal elektronicky. Již zmíněné otázky pro tzv. otvírák jsem se rozhodla zaslat respondentkám s ohledem na jejich počet, přes e-mail. Celkem jsem totiž kontaktovala sedm autorek, přičemž pět z nich se k rozhovoru uvolilo. Jednalo se o Sáru Vybíralovou, Kateřinu Matuštíkovou, Zuzanu Kultánovou, Alžbětu Stančíkovou a Sabinu Votýpkovou. Rovněž přes internet jsem vedla rozhovor s Annou Cimou, která v současné době žije v Tokiu, a nebylo tak možné odpovědi na otázky získat osobně. Forma, kterou jsem poznatky získala, s sebou nesla určité komplikace. Především bylo problematické doptávat se na určité doplňující informace. Autorky si také mohly svoje odpovědi důkladně promyslet a je proto možné, že by jejich spontánní odpovědi vypadaly jinak.

  1. 1.Tvorba textů

Jak již bylo uvedeno výše, potýkala jsem se také se situací, kdy se mi v práci sešly dva texty týkající se té samé autorky, přičemž můj původní záměr byl obsáhnout téma mladých českých autorek vyváženě, tudíž bez jakéhokoliv důrazu na nějakého konkrétního tvůrce. Od samotného počátku, kdy jsem práci začala připravovat, jsem chtěla do Samostatného projektu zařadit text, který by se týkal Ceny Jiřího Ortena, jelikož se jedná o nejprestižnější ocenění pro mladé české autory, které je v české republice spisovatelům udělováno. Samotné vyhlášení užších nominací však mělo proběhnout až v dubnu. Vzhledem k náročnosti přípravy rozhovoru, jsem se tak rozhodla vytvořit tento text ještě před vyhlášením nominací. Vybrala jsem si pro rozhovor autorku Annu Cimu, která byla nakonec nominována jako jediná žena také na Cenu Jiřího Ortena. Ani jeden článek jsem se po důkladném zvážení nerozhodla ze samostatného projektu vyloučit, jelikož prvotina, díky které byla Cima na tuto prestižní ocenění nominována, patřila obecně mezi nejvýraznější česky napsané knihy, které v loňském roce vyšly. Svědčí o tom mimo jiné i fakt, že autorka za tuto knihu získala nejvýznamnější tuzemské literární ocenění Magnesia Litera, a to v kategorii Objev roku. Proto považuji za vhodné, že je i v naší práci věnován tomuto dílu (jakožto i samotné autorce) větší prostor než jiným publikacím.

Samostatný projekt jsem se rozhodla zpracovat tak, že obsahuje žánrově pestré texty, což považuji za vhodné, jelikož mi tento přístup pomohl lépe zvolé téma obsáhnout. Čtenář díky tomu může na danou problematiku nahlížet z více úhlů. Hlavní text, který v našem projektu plní funkci otvíráku, shrnuje celé téma a slouží tak jako úvod do problematiky. Recenze umožňují ukázat konkrétní tvorbu mladých autorek více do hloubky, zachycují to, jakým tématům se spisovatelky věnují, co jim přijde důležité, jak pracují s jazykem, i to, v jakých místech mají ještě mezery. Ukazují, jestli mají konkrétní autorky nějaký potenciál, a zda stojí za to sledovat, kam se bude jejich tvorba dále posouvat. Rozhovor zase poskytuje hlubší náhled do mysli konkrétní autorky, ukazuje, co mladé ženy na spisovatelství láká, jak vypadá vztah autorek k literatuře, i to, jestli může vztah ke knihám v rodině, v níž dítě vyrůstá, ovlivnit člověka natolik, že se jednou rozhodne vydat svoji vlastní práci. Zpravodajský text uvádíme z toho důvodu, že popisuje významnou událost, která se týká přímo námi zvoleného tématu. Ukazuje také, jak k publikacím mladých tvůrců přistupují uznávaní literární teoretici. Podrobnější pojednání o vzniku jednotlivých článků a důvodu jejich zařazení do Samostatného projektu uvádím u každé jednotlivé charakteristiky konkrétního textu:

  1. 1.1.Žánrově nezačlenitelný text

Hlavní článek, jež slouží jako uvedení do problematiky, upozorňuje na nejvýraznější mladé autorky, které v posledních letech zaujaly nejen čtenáře, ale i recenzenty. Alespoň zběžně se zabývá tím, jak mladé autorky tvoří, přičemž zohledněn je zde rozhovor se Sárou Vybíralovou. Text také poukazuje na to, jaké současné spisovatelky, které patří mezi špičku české literatury, začaly rovněž tvořit jako velice mladé. V textu mimo jiné vycházím také, jak již bylo uvedeno výše, z archivu Cen Jiřího Ortena a také ze série otázek, které jsem zaslala několika mladým českým spisovatelkám. Především jejich odpovědi se staly podkladem pro tento text.

  1. 1.1.Rozhovor

Rozhovor právě s Annou Cimou jsem se rozhodla v této práci uvést z toho důvodu, že se autorčina kniha stala v loňském roce velkou senzací. Nekladla jsem spisovatelce ani tak otázky ohledně její prvotiny, jako spíš ohledně jejího vztahu ke psaní a k literatuře obecně. Mým cílem bylo, aby text poskytl čtenáři informace o tom, jak tvůrčí psaní mladí autoři vnímají, co je k této činnosti vede, a zda může mít vliv na jejich touhu psát vlastní texty i to, jestli byli literaturou obklopováni již v dětství. Vzhledem k tomu, že momentálně žije Cima v Tokiu, kde studuje, musel celý rozhovor proběhnout přes e-mail. Protože autorka přede mnou již některým webům a blogům rozhovor poskytla, snažila jsem se klást jí takové otázky, které by byly zajímavé a nové i pro čtenáře, který již nějaký její rozhovor četl.

  1. 1.1.Recenze č. 1

Pro recenzi jsem si vybrala knihu Černooká autorky Anny Musilové, protože se jedná o publikaci, která je na českém literárním trhu ojedinělá. Jedná se totiž o young adult thriller, což je kombinace dvou momentálně velice populárních žánrů, kterým se ale mnoho českých spisovatelů nevěnuje. V recenzi se zabývám jak problematikou tématu, které si autorka pro zpracování příběhu vybrala, tak jazykovou stránkou knihy. Mým cílem bylo vytvořit co možná nejkomplexnější recenzi, která by čtenáře informovala o kvalitách všech rovin textu.

  1. 1.1.Recenze č. 2

Další knihou, kterou jsme si pro recenzi vybrali je román Zelenější tráva Františky Sylvy Vokurkové. Tuto publikaci jsem se rozhodla recenzovat především z toho důvodu, že její autorka patří ve svých šestnácti letech mezi nejmladší spisovatelky, kterým v loňském roce v České republice kniha vyšla. I v této recenzi jsem se snažila o komplexní zachycení kvality publikace.

  1. 1.1.Rozšířená zpráva

Poslední text se věnuje dalšímu úspěchu mladé české spisovatelky Anny Cimy, tentokrát v Ceně Jiřího Ortena. Tuto zprávu jsem se rozhodla do samostatného projektu zařadit, jelikož je Cena Jiřího Ortena nejprestižnějším českým oceněním zaměřeným na mladé autory. Vzhledem k tomu, že se do užší nominace dostalo dílo spisovatelky, rozhodla jsem se tuto událost v rámci samostatného projektu zohlednit. Při tvorbě textu jsem vycházela především z tiskové zprávy.

 

5. Sebehodnocení

Domnívám se, že se mi mého cíle poskytnout čtenáři náhled do tvorby mladých českých autorek, podařilo dosáhnout. Úvodním, nezařaditelným textem jsem celou problematiku uvedla. Rozšířená zpráva zase ukazuje, jaké v současné době vycházející knihy tuzemských mladých autorů jsou považovány jako to nejzdařilejší, co v poslední době vyšlo, přičemž důraz je kladen především na tvorbu jediné autorky, která byla na cenu nominována. Recenze zase ukazují konkrétní příklady děl mladých spisovatelek, popisují témata, kterým se autorky věnují a poukazují na silné i slabé stránky jejich děl. Přestože jsem se snažila téma co možná nejvíce zúžit, i tak je stále dosti široké. Ročně totiž vychází v různých nakladatelstvích desítky děl mladých spisovatelek a mnohdy je velice obtížné se k jejich tvorbě dostat. V rámci svého projektu jsem se proto snažila poskytnout čtenáři alespoň základní náhled na tvorbu těchto autorek a podnítit v něm o danou problematiku zájem.

 

6. Lieratura, zdroje

JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-1246-2.

JÍLEK, V. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc, 2009. ISBN 978-80-244-2218-3

SOUKUP, Jaroslav. Občas se mi povede jazykový trapas, říká japalonožka Anna Cima. In: iliteratura.cz [online]. 26. 9. 2018. [cit. 25. 4. 2019]. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/40479/cima-anna-probudim-se-na-sibuji

 


[1] ZAVŘELOVÁ, Martina. Občas se mi povede jazykový trapas, říká japalonožka Anna Cima. In: idnes.cz [online]. 2. 12. 2018. [cit. 25. 4. 2019]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/onadnes/lide/japanolozka-anna-cima.A181129_195819_spolecnost_jup

[2] KRAUSOVÁ, Lenka. Černé oči, jděte spát. In: vaseliteratura.cz [online]. 10. 8. 2018. [cit. 25. 4. 2019]. Dostupné z: https://www.vaseliteratura.cz/pro-dospele/7051-cernooka

[3] ZAVŘELOVÁ, Martina. Škatulka pro mladé Černooké uškodila. In: idnes.cz [online]. 9. 8. 2018. [cit. 25. 4. 2019]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/kultura/literatura/cernooka-recenze-anna-musilova-young-adult-literatura.A180809_131431_literatura_kiz

Zobrazeno 1644 krát
Naposledy upraveno: pá., 3. květen 2019 01:08
Pro psaní komentářů se přihlaste