Karolína Manová 1. Cíl práce
Cílem tohoto samostatného projektu je zprostředkovat čtenářům náhled na plýtvání potravinami v České republice a nastínit také situaci v rámci Evropské unie. Za tímto účelem jsem vytvořila ucelený soubor textů, který nahlíží na danou problematiku z více úhlů pohledu. Téma plýtvání potravinami je celospolečenský problém, ale přijde mi lidmi přehlížený, proto jsem se rozhodla problematiku více otevřít. Pro zachycení problematiky jsem zvolila analýzu a poté dva rozhovory.
2. Zdůvodnění volby tématu
Psanou žurnalistiku jsem si vybrala, protože mi během studia nejvíce vyhovovala, zároveň jsem si zvolila politickou specializaci, protože politiky je všude stále plno a tato oblast je plná nových a zajímavých témat. Téma práce jsem zvolila, protože jsem vždy v obchodech narážela na dobrovolníky vybírající sortiment pro potravinové sbírky a zajímalo mě, jak je s takovými produkty zacházeno a jestli právě v této oblasti také dochází k nějakému plýtvání. Plýtvání potravinami mi přijde jako velice důležitý problém dnešní společnosti, dalo by se říct, že i já sama jsem tak trochu „plýtvač“, a právě proto jsem chtěla do problematiky také proniknout, abych věděla, jak zlepšit své chování k potravinám a produktům celkově. Za celým výběrem tématu tak vlastně stála má zvědavost dozvědět se nové informace a poznatky z této oblasti.
3. Zdroje infromací, stav problematiky
Prvním zdrojem, který mě k celému tématu napadl byla novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích z roku 2016. Ta pojednává právě o tom, že obchody nad 400 m2 musí darovat neprodané potraviny či produkty s porušeným obalem do potravinových bank, popřípadě charitám. Dále jsem také čerpala z různých materiálů Ministerstva zemědělství České republiky, Ministerstva životního prostředí České republiky a Evropské komise. Popřípadě jsem hledala i zpravodajské a publicistické texty, které se této problematiky týkaly, abych si rozšířila obzory a věděla, co všechno mohu v rámci tématu zahrnout.
Při procházení materiálů právě na Ministerstvu životního prostředí mi došlo, že problém plývání potravinami je mnohem větší, než jsem si sama do té doby uvědomovala. Materiály poukazovaly například na to, že s potravinami plýtváme zároveň i energií, půdou nebo vodou, což se může zdát jako minimální ztráty jenomže při několika tisících tun odpadu už jde například o celá jezera.
Touto problematikou se v posledních letech začalo zabývat velké množství organizací kam patří například Neplýtvej, Zachraň jídlo nebo aplikace Nesnězeno. I z jejich stránek jsem čerpala užitečné informace do projektu a dozvěděla se mnoho dalších nových faktů.
Do problematiky mě však nakonec nejlépe zasvětily ženy, se kterými jsem v rámci projektu dělala rozhovory, a které se v této oblasti zájmu pohybují. Tedy ředitelka organizace Zachraň jídlo Anna Strejcová a zaměstnankyně olomoucké potravinové banky Martina Koutná.
4. Ideový plán
Mým záměrem bylo vytvořit cyklus textů, který by seznámil čtenáře s problematikou ohledně plýtvání potravinami a ukázal jim ji z více úhlů pohledu. Ke splnění těchto cílů jsem se rozhodla vytvořit tři texty. Analýzu jsem použila jako základ pro uvedení do problematiky a rozhovory jako pohledy z více úrovní cesty potravin.
Hlavním textem je tedy článek, ve kterém jsem chtěla ukázat komplexně celou problematiku, z pohledu zákonů v České republice, konkrétně novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Dále jsem chtěla představit cíle Evropské unie do roku 2030. A také celý proces plýtvání a jeho vedlejší ztráty. Chtěla jsem také uvést nějaká konkrétní čísla, aby si čtenáři sami dokázali opravdový dopad plýtvání potravinami představit. Nakonec jsem pak chtěla uvést organizace, které se tématem plýtvání zabývají a chtějí v rámci něj udělat nějaké změny.
Druhým textem je rozhovor se zakladatelkou neziskové organizace Zachraň jídlo. Tu jsem si vybrala, protože organizace Zachraň jídlo je právě jedna z nejvýraznějších v problematice plýtvání potravinami a rozhovor by tak mohl oslovit větší množství lidí a případně je ponouknout k nějaké akci. Spolek Zachraň jídlo pořádá happeningy, workshopy a přednášky a mimo jiné má i svou kuchařku s tématem vaření do posledního kousku. Také radí lidem, jak skladovat potraviny nebo co s nimi dělat.
Třetím textem je opět rozhovor ale tentokrát se zaměstnankyní olomoucké potravinové banky. Z potravinové banky jsem chtěla hlavně zjistit informace ohledně toho, jak se do ní dostávají potraviny a jak se distribuují, popřípadě jak člověk může do potravinové banky sám produkty dostat nebo co může donést. V souvislosti s potravinovými bankami mě zajímala stejně jako u prvního textu otázka novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích z roku 2016, které vešla v platnost v roce 2018 a výrazně fungování potravinových bank ovlivnila.
5. Postup práce a zdůvodnění způsobu vypracování
5.1. Získání informací
Projekt byl stanoven na podzim 2020, kdy jsem začala přemýšlet o volbě tématu a možných variantách textů, které by se případně daly v projektu využít. Poté jsem provedla rešeršní činnost a sesbírala k tématu co největší množství materiálů, abych měla přehled o co přesně se jedná. Pročetla jsem si například spoustu článků právě o novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích, a také o žalobě na ni. Poté následovalo prostudování odborných textů či brožur ministerstev. Rešeršní činnost jsem také tvořila k samotným rozhovorům, kdy jsem si našla, na co přesně se zaměřují různé organizace, které se zabývají tématem plýtvání potravinami a vybrala jsem si spolek Zachraň jídlo, o jejich činnosti jsem si pak vytvořila větší přehled. Stejně tak probíhal proces přípravy rozhovoru s potravinovou bankou, tam mi k přípravě pomohly jak webové stránky organizace, tak také žurnalistické texty. Projekt jsem poté postupně realizovala od února do dubna 2021.
Po schůzce s konzultantem jsme stanovili počet článků, který měl vzniknout, a to tedy pět. Původně měla místo jednoho rozhovoru vzniknout reportáž, což se však kvůli epidemii koronaviru nepodařilo, stejně tak se nepodařilo zrealizovat anketu kvůli přísnějším podmínkám pro volný pohyb osob. Kvůli komplikacím, které se během tvoření projektu vyskytly a kvůli epidemické situaci vznikly texty nakonec tedy pouze tři.
Jako první jsem vytvářela přehledový text, protože bylo nejvýhodnější začít právě jím z důvodů množství materiálu, které bylo k jeho realizaci potřeba a jeho podrobného nastudování. O tématu jako takovém jsem už něco málo věděla předtím a dokázala bych na základě svých informací určitě také sestavit nějaký text, ale zdaleka by nebyl tak plný informací, faktů a dat. Do problematiky jsem se opravdu ponořila a snažila jsem se z tématu dostat, co nejvíce podrobností. Z toho důvodu jsem využila jako zdroje i například přímo znění zákonů nebo přepisy z jednání Poslanecké sněmovny České republiky či výroční zprávy potravinové banky.
Dalším textem měla být původně reportáž z olomoucké potravinové banky, její realizace se však kvůli epidemické situaci nedala uskutečnit, a tak vznikl pouze rozhovor se zaměstnankyní potravinové banky, který probíhal kvůli situaci online korespondenčním způsobem. Tento způsob jsme zvolily také proto, že potravinové banky jsou aktuálně velice zahlcené prací a paní by neměla na samotnou komunikaci příliš mnoho času. Otázky jsem se tady v tomto případě snažila klást co nejkonkrétněji, aby později nebyl problém s jejich případným doplňováním či nějakými většími nesrovnalostmi. Rozhovor však nakonec dopadl nad moje očekávání, i přesto, že probíhal takto speciální formou.
Třetím textem je opět rozhovor, tentokrát s ředitelkou organizace Zachraň jídlo, na tento rozhovor jsem se připravovala velice pečlivě, protože organizace už má za svou existenci na svém kontě mnoho akcí a například také knihu. Bylo proto důležité, abych si informace o ní zjistila do nejmenších detailů a během rozhovoru pak neztrácela nit. I tento rozhovor vznikal online formou, konkrétně online hovorem přes Google Meet, a proto se od prvního mírně svým provedením lišil. Odlišnost byla především v tom, že jsem se snažila na korespondentku více reagovat a například jsem přidávala nové otázky nebo upravovala jejich pořadí, podle toho, na co jsme zrovna během hovoru narazily.
Ani s jedním z těchto textů jsem neměla žádný větší problém, komunikace s oběma ženami probíhala skrze e-mail, a moc mi pomohlo, že mi i v této nelehké době vyšly vstříc. Nejtěžší na celém projektu byly nejspíš právě rešerše a hledání informací, což zabralo i několik dní.
5.2. Tvorba textů
V rámci svého projektu jsem zpracovala celkem tři texty, jednu analýzu a dva rozhovory. Nejobsáhlejší, co se informací týče a zároveň nejtěžší byl právě první text, který ke své tvorbě vyžadoval znalost velkého množství informací. Rozhovory už poté byly náročné o dost méně, nejdelší čas zabralo přepisování z mluvené formy a tvorba otázek. Tvorbu všech těchto textů nastiňuji blíže níže.
5.2.1. Analýza – Sníží se v následujících letech plýtvání potravinami?
Když jsem přemýšlela o úvodním textu pro svůj projekt, bylo mi hned jasné, že to bude muset být článek, který čtenáře uvede do celkové problematiky plýtvání potravinami. Zpracovaný text tak vysvětluje cíle Evropské unie na snížení potravin do roku 2030 a přináší také pohled pouze co se týče České republiky, kde je daný důraz hlavně na novelu zákona z roku 2016 o potravinách a tabákových výrobcích, která vešla v platnost v roce 2018. Text také mírně nastiňuje žalobu, které byla proti zákonu podána a také reakci potravinových bank, kterým se díky zákonu výrazně zvýšil příjem produktů. Další část textu se poté věnuje vedlejším ztrátám při plýtvání potravinami, jde například o vodu, půdu a lidskou práci, a také množství potravin, které lidé průměrně vyplýtvají. Na konci článku je poté krátký odstavec odkazující na vybrané organizace a aplikace, které se problematikou plýtvání potravin zabývají.
5.2.2. Rozhovor – Vybrali jsme o dvacet tun více produktů, říká o loňském roce Martina Koutná z olomoucké potravinové banky
Pro svůj druhý text jsem zvolila rozhovor se zaměstnankyní olomoucké potravinové banky, protože právě potravinové banky jsou s tímto tématem velice úzce spjaté. A ukázalo se, že jsem pro informace šla na správné místo. Tento rozhovor měl být původně reportáží, kdy jsem se měla projít po potravinové bance a sama zhodnotit, jak taková banka funguje, kvůli pandemii koronaviru však vznikl právě rozhovor, který i přes prvotní komplikace obsahuje všechny důležité a zajímavé informace. Otázky na rozhovor jsem měla připravené několik dní dopředu a postupně jsem je doplňovala, abych nevynechala žádnou důležitou položku. Hned v úvodu rozhovoru jsem se zaměřila na již jmenovanou novelu zákona z roku 2016. A poté už jsem pokračovala otázkami, které se týkaly jak množství potravin, které se do bank dostává, tak také jejich druhy, a jak je možné je do bank darovat. Nevynechala jsem ani otázky na dnes již populární potravinové sbírky a například také na to jakým způsobem probíhá distribuce produktů do bank.
5.2.3. Rozhovor – Lidé by se měli zaměřit na to, co nejčastěji kupují, a co nejčastěji vyhazují, říká Anna Strejcová ze Zachraň jídlo
Mým třetím textem je stejně jako v přechozím případě rozhovor, tentokrát však s ředitelkou, myslím si, již známé organizace Zachraň jídlo, která se podílí na mnoha projektech týkajících se osvěty v oblasti plýtvání potravinami a dalo by se říct, že byla v tomto ohledu v Česku v této oblasti zájmu průkopníkem. I na tento rozhovor jsem otázky vytvářela týdny dopředu a postupně je doplňovala. Celkový rozhovor byl poté vzhledem k situaci uskutečněný formou online hovoru. V úvodu tohoto rozhovoru jsem se zaměřila na to, jak celá organizace vznikla a jaký má její ředitelka názor na to, jak lidé plýtvání potravinami vnímají. Poté jsme se také bavily o důležité problematice, a to o neporozumění pojmům spotřebujte do a minimální trvanlivost, se kterými má hodně lidí stále problém. V dalších částech jsme se pak věnovaly samotným projektům spolku a jeho plány do budoucna. Věnovaly jsme se například Paběrkování, které spolek jako první zanesl do české společnosti nebo také jejich kuchařce, která nabádá k tomu, aby lidé spotřebovávali potraviny do posledního kousku. Nakonec jsem se zeptala na to, co by ředitelka Zachraň jídlo doporučila lidem, kteří chtějí snížit svou spotřebu potravinových odpadů.
6. Sebehodnocení
Hlavním cílem mého závěrečného projektu bylo vytvořit komplex textů zprostředkovávající náhled na problematiku plýtvání potravinami, která se v poslední době stává stále více probíraným tématem. Myslím si, že se mi podařilo stanovené cíle splnit. V projektu jsem představila jak základní koncepty týkající se plýtvání potravinami, tak také plýtvání z různých úhlů pohledu. Část projektu mi bohužel narušila pandemie koronaviru a jeden text musel být vynechán vzhledem k přísným vládním opatřením.
Když se ohlédnu za zpracováním mého projektu určitě jsem mohla zajít více do detailů, ale v rámci srozumitelnosti jsem se snažila zachovat text co nejstručnější a pochopitelný i pro obyčejného čtenáře. Jak jsem psala výše mohla jsem do projektu přidat více textů, což mi však často komplikovala pandemická situace. Určitě by bylo zajímavé spojit se ještě třeba s někým přímo z Ministerstva životního prostředí a zeptat se na jeho pohled na věc, jak na zákon o potravinách z roku 2016, tak i na evropské a celorepublikové cíle. S projektem jako takovým jsem však v této podobě poměrně spokojená a myslím, že dobře vystihuje téma, které jsem si nastavila.
Zpracování projektu mě moc bavilo. Bylo skvělé dozvědět se nové a zajímavé informace z této oblasti zájmu a třeba je implementovat do svého života. V rámci rešeršní činnosti, kterou jsem prováděla jsem byla také velice překvapená, jak obsáhlé téma jsem si vlastně vybrala a určitě se víc do hloubky budu problematikou zabývat i do budoucna.
7. Literatura a zdroje, konkurenční projekty
Žádné konkurenční projekty jsem nenašla.
7.1. Literatura
JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-1246-2.
JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc, 2009. ISBN 978-80-244-2218-3.
7.2. Internetové zdroje
Ministerstvo životního prostředí [online]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/
Ministerstvo zemědělství [online]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/
Novela zákona omezí plýtvání potravin [online]. Dostupné z: https://qualitysl.cz/novela-zakona-omezi-plytvani-potravin
Novela zákona o potravinách [online]. Dostupné z: https://narodnipotravinovasbirka.cz/novela-zakona-o-potravinach/
Potravinová banka Olomouckého kraje [online]. Dostupné z: http://www.pbolomouc.cz/
Průvodce předcházením vzniku odpadů z potravin v soukromém sektoru pohostinství a stravování [online]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/program_predchazeni_vzniku_odpadu/$FILE/OODP-pruvodce_gastro-20170201.pdf
Řetězce musí dál dávat nevyužité zboží do potravinových bank, rozhodl Ústavní soud [online]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/retezce-musi-dal-davat-nevyuzite-zbozi-do-potravinovych-bank/r~7f5c1f3a0e8611e9b9390cc47ab5f122/
Spotřeba potravin byla nejvyšší od vzniku Česka [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/spotreba-potravin-byla-nejvyssi-od-vzniku-ceska
Zákon o potravinách a tabákových výrobcích [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-110/zneni-20190520#cast1
Zachraň jídlo [online]. Dostupné z: https://zachranjidlo.cz/
