st., 28. říjen 2015 13:04

170 km kolem Mont Blancu

Francie, Chamonix-Mont-Blanc - Pro většinu amatérských běžců je dobrým výsledkem uběhnout 170 km za 2 měsíce. Pro ty nejtrénovanější je však dobrým výsledkem uběhnout tuto trasu pod 24 hodin. Ultra-Trail du Mont-Blanc je nejslavnější a pro mnohé také nejtěžší ultra trail (neboli ultra maraton v horách) jednotlivců. Jak název napovídá, vede kolem nejvyšší hory Evropy - Mont Blanc. Měří 170 km a závodníci během něj projdou přes tři státy.

Závod, jímž vrcholí týdenní běžecký festival, se stal během 12 let své existence Mekkou všech ultra běžců. Platí zde stejná pravidla pro všechny bez rozdílu věku či pohlaví - 170 km, přes 10 000 výškových metrů a časový limit na zdolání 46 hodin. Tento rok se na závod kvalifikovalo 2563 běžců z 80 zemí světa, nechybělo ani české zastoupení 12 odvážlivců. Čeští běžci se mohli kvalifikovat na tento závod hned v několika tuzemských horských maratonech a ultra trailech po celé ČR. Například v Mistrovství ČR v horském maratonu dvojic (Beskydská sedmička) nebo v Pražské stovce. Mezi závodníky Ultra trail du Mont-Blanc můžeme najít jak amatérské nadšence, kteří si dokončením tohoto závodu splní svůj sen, tak ty nejlepší běžce světa. Někteří z nich tento závod absolvují každoročně.

Začíná se v Chamonix-Mont-Blanc, malém francouzském městečku, od kterého vede nejkratší trasa na nejvyšší horu Evropy. Závodníci však nemají za úkol vystoupat na Mont-Blanc, nýbrž tento masiv obejít při cestě do Itálie, odkud pokračují do Švýcarska a zpět do Francie, kde startovali.

Začátek a konec závodu je každoročně obrovská mediální show, která přiláká tisíce diváků. Jakmile ale zapadne slunce, závodníci zapínají své čelovky a na trati zůstávají osamoceni. Monotónní oddychování, změna z poklusu na chůzi, nekonečná noc a s ní spojené první krize, kdy si tak extrémní zátěž pro tělo vybírá svou daň. To je stereotyp, který potká každého závodníka rovnou několikrát, s výjimkou těch nejtrénovanějších na trati. Konec noci a rozednění však neznamená definitivní výhru nad krizemi. Ostré slunce a pohyb stále kolem 2000 metrů nad mořem vyvolávají krize další. Náplastmi na takové stavy jsou občerstvovací stanice postavené na každých 10-15 km tratě. Nabízejí možnost doplnění vody a lehkého odpočinku. Kromě toho čekají na trati 4 obrovské občerstvovací stanice, každá ve čtvrtině závodu, kde najde závodník vše, co potřebuje - teplé jídlo, postel, maséra... Samozřejmě ti nejlepší atakující celkový čas kolem 20 hodin si luxus v podobě maséra či lehnutí nemůžou dovolit a pokračují ve strojovém tempu.

Odpoledne druhého dne je v Chamonix vše připraveno na uvítání nejrychlejších běžců. Ačkoliv drtivá většina závodníků je v polovině trati, sedmadvacetiletý Xavier Thévenard si s časem 21:09:15 dobíhá pro své druhé vítěztví na tomto závodě, poprvé zde vyhrál v roce 2013. Na druhém místě s mankem 48 minut přibíhá Luis Alberto Hernando Alzaga. Mezi ženami byla bezkonkurenčně nejrychlejší pětačtyřicetiletá Nathalie Mauclair z Francie. Druhá pak skončila Uxue Fraile Azpeitia s 1 hodinou a 14 minutami navíc. Mezi Čechy nejlépe skončil Jaroslav Krameš v pořadí na 412. místě s časem 37:15:19. Pro většinu závodníků byl však cíl vůbec dokončil tento závod v časovém limitu 46 hodin. "Chtěl jsem to dát pod 38 hodin, mám 37, nemůžu být šťastnější," řekl Krameš hned po závodě. "Krize, zranění a bolesti, které člověka potkají, rozhodně stojí za úchvatné pohledy na Mt. Blanc - a nejen na něj. Hlavně to ale stojí za tak nádherný pocit po dokončení, jaký mám teď já," dodal. O náročnosti vypovídá také počet běžců kteří závod dokončili - 1630 z původních 2563. "Nejtěžší, ale také nejkrásnější závod, co existuje," shodují se ti, kteří závod dokončili.

Zobrazeno 1915 krát
Naposledy upraveno: čt., 1. únor 2024 22:21
Pro psaní komentářů se přihlaste