Dominika Bittnerová Začátek akce byl ohlášen na 17:00 a k mému překvapení vše začalo včas a účast byla hojná. Dokonce i Romano byl mile překvapen. Sedl si ležérně na stůl, a s tímto sympatickým gestem se v místnosti rozhostila příjemná rodinná atmosféra. Plátno před námi ožilo fotkami z cest a do projekce začala decentně znít meditační hudba. Ta byla ovšem jen kulisou pro jeho povídání. Byli jsme podrobně seznámeni a prvním rokem jeho cesty. Se všemi útrapami, slastmi a náhodami které zažil, a v žádném případě jich nebylo málo. Fotky, zachycující krajinu i místní domorodce a jejich život, vše krásně ilustrovaly. Pomohli nám živě si představit atmosféru navštívených míst.
U některých zajímavějších se pozastavil, jiné jen okrajově zmínil. Na konec si schoval fotky z Thajského vegetariánského festivalu. Nejednalo se o výstavu zeleniny, nýbrž o poměrně krvavý rituál vzývání 9 císařů. Média, lidé do, kterých císaři na tento jeden den vstupují, si do obličeje bodají dlouhé jehlice, šavle apod. Velikost předmětu závisí na věku média, čím starší tím větší předmět. Tato média pak chodí po vesnici a žehnají dům po domu.
Poté nastal krátký čas dotazů. Stihlo se jich však zodpovědět jen pár. Roman byl totiž opět na cestách, a proto musel po besedě spěchat na vlak. Ale jsem přesvědčena, že kdyby nespěchal, rozproudila by se dlouhá diskuze.
Fotozdroj: http://i.idnes.cz/09/103/gal/TOM2ec424_vehovsky.jpg
Fotgrafie z cest: http://romanveho.shutterfly.com/
Detaily o knize Cestou osudu a náhody: http://www.cestouosuduanahody.wz.cz/
