Aneta Ščibrániová 
Minulý týden se zapsal do dějin pozorování v Antarktidě. Vědci naměřili teploty vyšší až o 46 stupňů, než jsou obvyklé hodnoty pro období před březnovou rovnodenností. Příčinou těchto vysokých teplot byl příliv teplého a vlhkého vzduchu ze severu, z mořských oblastí i u jižní Austrálie. K těmto vpádům do Antarktidy sice občas dochází, ale tentokrát teplý vzduch pronikl hluboko do nitra kontinentu, což bylo doprovázeno naprosto nepředvídatelným vzestupem teplot.
Na stanici Concordia (ležící v nadmořské výšce přes 3000 metrů) v pátek 18. března teplota dosáhla -11,5 stupně, zatímco na výše položené stanici Vostok naměřili -17,7 stupně Celsia. Vostok drží rekord absolutně nejnižší teploty za celý kontinent, -89,2 °C zaznamenané 21. července 1983. Na těchto místech přitom bývá v březnu běžně kolem minus 50 nebo minus 60 stupňů. Na stanici Vostok se navíc teplota mezi březnem a říjnem dříve nikdy nedostala nad -30 °C.
Horká vlna z minulého týdne však není jediným extrémem v oblasti Antarktidy. Kontinent zažil i největší tání mořského ledu v okolí pevniny. Poprvé od roku 1979, kdy se tam množství ledu pomocí družic měří, klesl jeho rozsah pod dva miliony kilometrů čtverečních.
Šelfový ledovec Conger se zhroutil okolo 15. března, uvedl s odkazem na zjištění vědců britský deník The Guardian.
„Přestože je Congerův ledový šelf relativně malý, je to jedna z nejvýznamnějších událostí kolapsu kdekoliv v Antarktidě od počátku 21. století, kdy se rozpadl ledový šelf Larsen B. S největší pravděpodobností to nebude mít obrovské následky, ale je to znamení toho, co by mohlo následovat,“ uvedla Catherine Colello Walkerová z NASA a Oceánografického institutu Woods Hole.
Congerův ledovcový šelf se od poloviny 21. století až do začátku roku 2020 postupně zmenšoval. Podle satelitních snímků z družice Sentinel-1 ukázaly, že pohyb ledového šelfu začal mezi 5. a 7. březnem. Podle vědců by tento rozpad ledovcového šelfu Conger neměl příliš ovlivnit hladinu moře.
Vědcům však dělá větší obavy Thwaitesův ledovec, který se svou rozlohou téměř rovná Velké Británii. Tento ledovec ztrácí miliardy tun ledu každý rok a přispívá tak ke zvyšování hladin moří. V roce 2020 vědci citovaní serverem Science Daily spočítali, že roztátý led pouze z tohoto ledovce činí čtyřprocentní podíl na celosvětovém zvýšení hladin moří a oceánů.
