Kryštof Lášek 
Letos se předávaly Big Brother Awards za rok 2021. Cena se uděluje těm subjektům, které nejvíce narušují lidské soukromí. Tentokrát porota složená z expertů „ocenila“ čtyři organizace z veřejností navržených více než dvaceti- dodávkovou firmu Rohlík, český ústavní soud, polskou vládu a marketingovou společnost MetroZoom.
„Letos se nám už trochu překvapivě neobjevovaly nominace spojené s proticovidovými opatřeními. Objevovaly se ale nominace spojené s covidovým obdobím nepřímo, třeba šlo o využívání technologií při sledování zaměstnanců v rozvážkových službách, ať už šlo třeba o nominace Amazonu či Rohlík.cz,“ přibližuje soubor nominací advokát Jan Vobořil.
Jedinou pozitivní cenu si zasloužil dětský web Alik.cz za ochranu soukromí dat převážně dětských uživatelů a odmítání výnosů, které by plynuly z nabízení personalizované reklamy.
Souhlas operátorovi ovlivňuje, jakou reklamu uvidíte v metru
S personalizovanou reklamou ale nemá problém firma MetroZoom a operátor O2. „S využitím big dat mobilního operátora O2 Czech Republic známe toky všech typů cestujících kolem našich CLV ploch (prosvětlený nosič venkovní reklamy) v každé stanici metra, v každou denní dobu, každý den v týdnu. Plánovat a vyhodnocovat kampaně na CLV v metru tak mohou naši zákazníci na standardní cílové skupiny podle pohlaví, věku, zájmů i socioekonomické skupiny.“
Za tento výrok si jednatelka společnosti MetroZoom Dana Svobodová zasloužila cenu v kategorii Výrok Velkého bratra. „Že lidé z marketingu mají rádi data, není nic nového a na samotné ocenění by to nestačilo. Tento výrok je však výjimečný ze dvou důvodů: ukazuje otevřenou a přiznanou bezbřehost, se kterou se s daty v marketingu pracuje a zároveň nastiňuje blížící se budoucnost, ve které se obsah na míru bude každému zobrazovat i ve fyzickém veřejném prostoru,“ zdůvodňuje porota udělení.
Společnost MetroZoom, která patří pod skupinu BigMedia využívá data od operátora O2. V okamžiku, kdy klient O2 odklikne souhlas se zpracováním osobních údajů pro obchodní účely, tak zároveň souhlasí s vytvářením a uchováváním anonymizované analýzy chování. Reklamní společnost tato data poté kupuje od operátora a zná tak informace o poloze, mobilní komunikaci, aktivitě na internetu, nákupy v e-shopech, počínání při sledování TV nebo při běžné komunikaci s operátorem milionů lidí.
Klienti MetroZoom, zadavatelé reklamy, tak velmi dobře vědí, jaké je složení davu, který míjí jejich reklamy v každý okamžik. Vědí o jeho zájmech i socioekonomickém statusu a reklamy tak mohou každých 10 dní upravovat, aby dosáhli co nejlepších výsledků.
Rohlík kontroluje i teplotu v autě
Česká firma Rohlík nešpehuje celé davy, ale své zaměstnance. Za svůj přístup si zasloužila cenu v kategorii Firemní slídil.
„Chování Rohlíku je typickým příkladem algoritmického řízení pracovníků. To, jakým způsobem je uplatňované, navíc dost pravděpodobně porušuje GDPR,“ stojí ve zdůvodnění poroty. Podle ní Rohlík napodobuje jiné firmy jako například Amazon. Digitální technologie umožňuje kontrolu nad pracovníkem i jeho hodnocení v reálném čase. Tento způsob řízení je velmi efektivní, ale může vystavovat zaměstnance tlaku, ten je navíc naprosto závislý na svém mobilním telefonu.
„Rohlík měří rychlost každého úkonu přípravy zakázky ve skladu i během jejího doručování. Způsob řízení kurýrů a jejich polohu kontroluje pomocí gyroskopů a GPS, kontroluje i teplotu v autě, nahrává jejich rozhovory s dispečinkem, sleduje jejich zákaznické hodnocení. Systém kontroly není k pracovníkům dostatečně transparentní, někteří z nich například nevěděli, že se jejich hovory nahrávají,“ stojí dále ve zdůvodnění.
Pegasus nasazený na stovky lidí i v blízkém Polsku
Nejen kvůli nahrávání hovorů zvítězila v kategorii Úřední slídil polská vláda. V posledních měsících se totiž ukázalo, že využívala špionážní program Pegasus od společnosti NSO Group. Ten umí kromě odposlouchávání hovorů využívat kameru i mikrofon, stejně tak má přístup k úložišti telefonu, heslům a poloze uživatele. Polsko a Maďarsko jsou jediné dva evropské státy, o kterých se ví, že si systém pořídily.
Kanadská organizace Citizen Lab odhalila, že polské tajné služby takto sledovaly například kritičku soudní reformy prokurátorku Ewu Wrzosekovou, šéfa poslední opoziční volební kampaně senátora Krzysztofa Brejzu a autora knihy o polském ministrovi vnitra Tomasze Szwejgierta.
Jenže počet špehovaných bude nejspíš mnohem větší. „Mluvit o nějakém masovém špehování by bylo scestné, byly to nevelké počty, nepřekračující několik set lidí během roku,“ řekl vládní poslanec Marek Suski v reakci na aféru. Největší počet sledovaných byl ve volebním roce 2019 a existuje tak podezření, že takto rozsáhlé sledování mohlo ovlivnit volby.
Ústavní soud ignoruje rozsáhlý sběr DNA policií
Kategorie Dlouhodobý slídil byla letos přejmenována na Dlouhodobý spoluviník, aby jí mohl být vyznamenán Ústavní soud ČR. Ten má čtyři roky na stole návrh zrušit policii oprávnění sbírat DNA širokému spektru lidí. V policejní databázi se objevují genetické vzorky i těch lidí, kteří žádný zločin nespáchali, ale například se k němu jen nachomýtli, nebo byl spáchán u nich doma. Databáze je také rutinně plněna DNA profily všech pachatelů bez zohlednění závažnosti zločinu.
Navíc pravidla pro fungování policejní DNA databáze ani nejsou veřejnosti známa, protože je upravují z velké části tajné vnitřní předpisy policejního prezidia. Občané tak nemají šanci se bránit proti porušování pravidel, jelikož je nemají šanci znát.
Úřad pro ochranu osobních údajů při kontrole databáze v roce 2012 u náhodného vzorku 20 osob zjistil, že 5 z nich v databázi vůbec být nemělo. Nynější zákon ani podrobně nereguluje, jaké informace může policie z genetických vzorků získávat. Chybí i pravidla likvidace vzorků i profilů DNA.
V roce 2018 při předkládání návrhu Ústavnímu soudu ČR to vypadalo, že se situace změní, jenže ten stále nerozhodl. Už čtyři roky vede čekání na rozhodnutí Ústavního soudu k tomu, že obecné soudy stále přerušují řízení týkající se nakládání s genetickými vzorky a profily ze strany policie, jako jsou žaloby žádající výmaz údajů o konkrétním člověku. Ty se odkazují se na to, že musí vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu. Neúměrná délka ale vede v konečném důsledku k omezování možnosti občanů domoci se efektivně svých práv v této konkrétní věci napříč celou justicí.
Alíka nezajímají dětská data
Ale kromě anticen porota předává i ocenění za chvályhodný přístup v ochraně soukromí, Pozitivní cenu Edwarda Snowdena. Letos si ji převzal dětský web Alik.cz za důraz na ochranu soukromí dětí.
„Ve světě, kde skoro každý web říká, že si cení vašeho soukromí, my říkáme, že vaše soukromí nás nezajímá,“ stojí v reakci Alik.cz na výhru. Web odmítá personalizovanou reklamu a kromě emailu, přezdívky a hesla nesbírá data o uživatelích, dobrovolně tak přichází o výdělek, který by nejspíš přesáhl milion korun ročně. Web navíc provádí osvětu o internetové bezpečnosti a funkci cookies.
„Alík.cz ukazuje, že to jde i jinak, a že naše soukromí na internetu je stále do značné míry v našich rukou a záleží na nás a našich volbách, které každý den činíme,“ zdůvodňuje porota.
