Kamila Žihlová Podle Marca Notarianniho, jednoho ze spoluautorů studií, by se elektromobily částečně poháněné tímto typem kondenzátorů mohly na silnicích objevit do pěti let. Na stránkách Queenslandské technické univerzity Notarianni dále tvrdí, že se superkondenzátory uplatní hlavně při zrychlování, kdy vůz potřebuje větší množství energie najednou. Toto zařízení má sice omezenou kapacitu, zato však může potřebnou energii dodat motoru ve velmi krátkém čase. Oproti klasickým bateriím, které se nabíjí několik hodin, se také dá znovu využít už po několika minutách.
„Superkondenzátory se nyní kombinují se standardními Li-Ion bateriemi,“ uvádí Notarianni na stránkách QUT a připomíná, že do budoucna se počítá s elektromobily poháněnými pouze zabudovanými bateriemi. „Po jednom úplném nabití by tento automobil měl být schopný ujet až 500 km – podobně jako benzínem poháněné auto,“ dodává. Využití superkondenzátorů se ovšem neomezuje jen na automobilový průmysl. V budoucnu by se jimi daly napájet i další přístroje, například chytré telefony, které by měly zásobníky energie umístěné po celém zadním krytu.
Výhodou vynálezu jsou podle dalšího účastníka výzkumu, profesora Nunzia Motty, i nízké náklady. Uhlíkové materiály používané k výrobě tohoto inovativního zařízení se dají koupit poměrně levně, takže výsledný výrobek by měl být oproti běžným lithiovým bateriím finančně dobře dostupný. „Cena Li-Ion baterií nemůže moc klesat, protože cena lithia zůstává vysoká,“ vysvětluje na webu QUT Motta zápory tradičních elektrických článků. Dodává, že nová technika není závislá na kovech ani na jiných toxických materiálech, takže je přátelská k životnímu prostředí.
Nejdelší dojezd současných elektromobilů se pohybuje kolem 390 km na jedno nabití, které trvá přibližně tři a půl hodiny při použití speciální 70 ampérové zásuvky.
Zdroj: qut.edu.au
Zdroj obrázku: geektechnica.com
