Vilém Válek Ještě před tím, než na řadu přijde řeč o kurzu, rád bych napsal pár řádků o studijním oboru samotném. Sociální a humanitární práce je obor realizovaný Vyšší odbornou školou sociální Caritas ve spolupráci s Cyrilometodějskou teologickou fakultou univerzity Palackého v Olomouci. Navštěvují jej studenti, kteří se chtějí stát sociálními pracovníky v různých oblastech společnosti od dětských domovů, přes domy azylové, domovy důchodců, center prevence, až k organizacím pečujícím o mentálně, či fyzicky postižené občany. Raritou Olomouce je však právě možnost uplatnění absolventů ve sféře humanitární pomoci.
Krom nespočtu hodin teorie probíhající ve škole, mají ,,sohupáci´´ své studium doprovázené bohatou praxí. Jedním z příkladů je zátěžový kurz, který probíhá každoročně ve vojenském prostoru města Vyškova a má za úkol co nejvěrněji simulovat situace, do kterých se humanitární pracovník může dostat. Ať už je to přežití ve volné přírodě bez vody a potravin, záchrana raněných, či únos a výslechy teroristů spojené s četnými kopanci a mlácením.
Protože jsem se osobně ( a jsem za to rád ) výcviku neúčatnil, vyzpovídal jsem jednoho z aktérů. Studentku humanitární práce, neohroženou Alžbětu (Betty) Pečeňovou.
Betty, společně se svými kolegy ze studijního oboru sociální politika a humanitární práce ses účastnila zátěžového kurzu. Můžeš alespoň ve zkratce nastínit, co tento kurz obnášel?
Tenhle kurz dělají i žurnalisti, co se chystají vyjet do válečných, konfliktních oblastí, pracovníci OSN a diplomati. Má tři úrovně a my jsme absolvovali tu střední.
Co považuješ za cíl kurzu?
To vím naprosto přesně. Šlo o to, abych si uvědomila, jestli mám na to pracovat v krizových podmínkách. Zda jsem schopna přežít v konfliktní oblasti bez jídla, pití a dalších vymožeností společnosti. Naučili nás také spoustu užitečných dovedností, které jsme ve skautu nebrali. Třeba jak vyhledávat miny nebo zásady chování v zajetí a při výslechu.
Pro mě, jakožto člověka a budoucího humanitárního pracovníka je tato zkušenost k nezaplacení.
Který okamžik byl v tom týdnu, kdy kurz probíhal, pro Tebe nejtěžší?
Ke konci týdne, kdy se únava stupňovala a jídla ubývalo jsem cítila, že začínám mít dost. Poslední noc jsem oka nezamhouřila. A tehdy se to stalo. Strach, zima, bolest, nátlak, řev, beznaděj. Bylo to opravdu silné a nezapomenutelné. Zato s odstupem času velmi prospěšné. Ale tohle bych si měla raději nechat pro sebe. V některých věcech jsem vázána mlčenlivostí.
To zní až děsivě...Objevila jsi na sobě díky kurzu nějaké nové vlastnosti, či stránky o kterých jsi dřív nevěděla?
Hmm, tento dotaz vybízí k zamyšlení.
Třeba…Netušila jsem, že mě dokáže vylekat obyčejná krůta. Vystrčila na mě hlavu a já se lekla tak, že jsem vyjekla na celý les. Ale to je spíš k pobavení.
Lidský pud sebezáchovy je natolik silný, že mě to až samotnou překvapilo. Aby si jedinec zachránil život, tak udělá cokoli. Klidně i upustí od svých zásad. Hlavně, že přežije.
Důležitá je komunikace ve skupině, vzájemná podpora a tolerance! Nevěřila jsem, že umím být až tak tolerantní.
Co následovalo po kurzu? Prošli jste nějakou reflexí?
V páteční dopoledne byl kurz speciální přípravy pro krizové situace slavnostně ukončen. Ti, kteří vydrželi až do samého konce, byli odměněni certifikátem. Pan kapitán a vedoucí kurzu se s námi rozloučili a popřáli nám mnoho zdaru do života. Od té doby jsme je neviděli.
Ale to nebylo vše. Přesunuli jsme se do naší školy v Olomouci, kde na nás čekala supervize. Zhodnotili jsme tak celý týden. Snažili se uspořádat myšlenky i emoce. V případě potřeby měl každý možnost individuálních konzultací a další následné pomoci od psychologa. To, aby se mohl lépe poprat a vyrovnat s tím co prožil.
Jaké jsou Tvé plány na blížící se letní semetr?
V prvé řadě musím udělat zkoušky v zimním semestru a pak se můžu těšit na zahraniční praxi. Se spolužáky se rozprskneme téměř po celém světě. Já strávím tři měsíce v Řecku. V Athénské Charitě budu moci pracovat s uprchlíky. Alespoň částečně můžu přispět ke zlepšení jejich nelehké situace. Jsem zvědavá jak se staví muslimská země k fungování křesťanské organizace. Je toho další spousta. Bylo by to povídání na dlouho....
V tom případě Ti poděkuji za zajímavý rozhovor a popřeju Ti úspěšné studium a žádné psychické, či fyzické újmy v průběhu praxe.
