„Zpráva o Nobelově ceně mi vyrazila dech. Velmi si té pocty cením,“ reagoval podle prohlášení akademie Dylan v telefonátu se stálou tajemnicí Sarou Daniusovou. V rozhovoru pro deník The Telegraph také potvrdil, že se rozhodně hodlá zúčastnit předávání cen ve Švédsku. Předání této pocty tedy nejspíš už nic nebrání.
Udělení ceny Dylanovi se zprvu jevilo jako lehce kontroverzní. Jeho jméno se sice na seznamu kandidátů objevovalo už delší dobu, nikdo s jeho výběrem však moc nepočítal. Řada lidí si navíc není jistá, čím si tento bezpochyby geniální písničkář ono vyznamenání za literaturu zaslouží. A není se co divit, při pohledu na jména předchůdců jako Winston Churchill či Ernest Hemingway se podobnost hledá opravdu stěží.
„Udělení Nobelovy ceny teď legitimizuje Dylanovy písňové texty jako velkou literaturu a v širším slova smyslu oslavuje poezii, která nezůstává na stránce, nýbrž má melodii, oslovuje lidi, nutí je k zamyšlení a k tomu, aby měnili svět − neboť tak je Dylan, autor například písně Časy se mění, už od 60. let vnímán,“ uvedl ve svém komentáři vedoucí kulturní rubriky Hospodářských novin Daniel Konrád. Dylan tedy cenu získal především za zásluhy v době své dlouhé kariéry. Málokterý umělec kdy oslovil tolik lidí jako on.