Dušan Šiška 
Pokud by Britové dostáli svému slibu, kterým se zavázali jak voličům, tak zbytku Unie, k brexitu by došlo 2í. března. O tom, jak bude vystoupení z osmadvacítky probíhat, se britští poslanci nedokázali dohodnout celé dva roky. Dohoda, kterou s Bruselem Mayová vyjednala, britští poslanci třikrát odmítli kvůli takzvané irské pojistce, která by měla zachovat současný režim na hranicích s Irskou republikou. To je podle poslanců Konzervativní strany pouze krok k tomu, aby Británie zůstala připoutaná k unijním strukturám, aniž by měla nadále možnost ovlivňovat jejich rozhodnutí.
Evropská komise v reakci na možný odklad brexitu sdělila, že v případě, že by Británie v unii setrvala do června, nebo i déle, musela by se účastnit i voleb do Evropského parlamentu. Protože volební období europoslanců je pět let, Británie by v tomto případě mohla brexit odložit až do roku 2024.
Mayová bude s evropskými lídry vyjednávat i během čtvrtečního summitu v Bruselu. Všechny tři strany – tedy Británie, Unie a členské státy se shodují, že neřízený brexit bez dohody by v důsledku uškodil všem. Lídři sedmadvacítky volají po tom, aby Mayová předložila jasný plán. Na britské politické scéně panuje chaos. Ten pravděpodobně rozetne právě čtvrteční summit.
