Kateřina Dobešová 
Hawking na Cambridgeské univerzitě studoval mezi lety 1962 – 1966. Svoji dizertační práci zaměřenou na počátky vzniku vesmíru obhájil v pouhých 24 letech. Je jednou z publikací, ze kterých vychází současné myšlení o vesmíru a jeho fyzikálních vlastnostech. Práce byla až donedávna k dispozici ve školní knihovně, ale buď pouze prezenčně, nebo si studenti mohli za 85 dolarů zakoupit její digitální kopii. Jelikož však patřila mezi nejžádanější v jejím online depozitáři, univerzita se rozhodla ji zveřejnit pro všechny, a to zde. „Doufám, že zveřejnění mojí doktorské práce inspiruje lidi po celém světě k tomu, aby se dívali vzhůru na hvězdy, ne dolů do země. Aby přemýšleli o našem místě ve vesmíru,“ svěřil se čtyřiasedmdesátiletý vědec britskému deníku The Guardian.
Stephen Hawking se celý život zabývá teoretickou fyzikou a předměty zájmu jeho bádání jsou černé díry a teorie relativity. Aktivně se věnuje popularizaci vědy. V jednadvaceti letech, kdy začínal studovat v Cambridge, mu lékaři diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla. Nemoc ho v roce 1968 upoutala na speciální vozík, za jehož pomoci se dodnes pohybuje. Při tracheotomii v roce 1985 dokonce ztratil hlas, díky speciálnímu počítači, který převádí pohyby jeho tváře do mluvené podoby, však může normálně komunikovat s okolím. Jeho vyjímečný život mapuje oscarový film Teorie všeho. I přes svou nemoc vydal na dvě stovky vědeckých publikací, pro které je charakteristické, že i když jsou velmi odborně napsané, jsou částečně i populárně-naučné. Ne zcela zasvěcený čtenář by jim tedy také měl bez větších obtíží porozumět. Mezi jeho nejznámější díla patří Stručná historie času nebo Ilustrovaná teorie všeho, která patří k nejčtenějším knihám na světě vůbec.
