Martin Pojžárek
Kvůli problémům s osvětlením, se začátek posunul o téměř čtvrt hodiny, ale tuhle čtvrthodinu nám řečník během výkladu bohatě vynahradil. Zkraje jsme byli upozorněni na různé nepříjemnosti, které by nás v Číně neměli zaskočit. Střevní problémy v souvislosti se stravou, asi nikoho nepřekvapili, ale další zákeřnost čínského jídla by mohla být, že člověk neví co vlastně jí. To může být problém minimálně pro alergiky. Bát se podstrčeného psího, nebo třeba žabího masa není údajně na místě - tyto suroviny jsou specialitou i pro samotné Číňany a jako takové jsou daleko dražší, než třeba obyčejné vepřové maso. Úplně beze skvrnky není ani ubytování. Čínské čtyři hvězdičky nemusejí odpovídat, a zpravidla ani neodpovídají, francouzským čtyřem hvězdičkám. Poměrně časté je i upadnutí některé části vybavení, nebo rovnou jeho nefunkčnost, která se obvykle řeší bez průtahů výměnou pokoje. Našince by mohla také zaskočit situace na toaletách - podobně jako v některých středomořských státech, se použitý toaletní papír hází do koše vedle záchodové mísy, a ne přímo do ní.
Po předpokladech průvodce po Číně, jakože by měl umět čínsky, být komunikativní, vyjímečně trpělivý a v neposlední řadě obeznámený dobře, nebo alespoň lépe, než zbytek skupiny s místními poměry, jsme byli seznámeni s řečníkovou typologií turistů. Do Číny tak podle něj, krom obyčejných turistů jezdí i dobrodruzi-experimentátoři; všetečkové; individuálně smýšlející, ztrácející se a opožďující se; informovaní a "rejpalové." Největším problémem evropských turistů, je pak skloubit svá očekávání s čínskou realitou.
Ve druhém bloku jsme viděli fotografie, převážně míst, která člověk při návštěvě Číny "nesmí" opomenout. Historické centrum Pekingu, zdejší olympijský stadion "Ptačí hnízdo," Velkou čínskou zeď, oblast Sečuanu - místa kde žijí volně pandy, a Tibetu, respektive Tibetské autonomní oblasti - ta je menší než historická říše Tibetu. Tibetu byl poté ke konci věnován poměrně velký prostor - fotografie typických vlajících modlitebních praporků, ozdobených jaků, Lhasy a i diskuze nad tibetskou kuchyní. Jedno z typických jídel je například ovčí střívka plněná nasekanými vnitřnostmi a specifický je i tibetský čaj - lístky černého čaje louhované v osolené vodě se sodou a posléze dochucené žluklým jačím máslem.
Fotozdroj: http://img.radio.cz/pictures/krajani-web/cina_peking__3.jpg
