Lucie Tlustošová Sany zachycuje tvorbu pouličních umělkyň z patnácti světových měst. Ve filmu vystupují legendy jako Martha Cooper z New Yorku nebo Nika Kramer z Berlína. Hlavním tématem filmu ale není jen jejich umění. Sany se zabývá i emancipací žen v graffiti subkultuře, kterou tvoří převážně muži. Ti podle ní ve většině zastávají názor, že ilegální graffiti je pro ženy moc nebezpečné a náročné. Girl Power se také snaží pouliční fenomén představit jako způsob sebevyjádření a ne jako vandalismus.
„Teprve film Girl Power mi ukázal, jakou silou některé ženy disponují. Jako pro člověka, který nemá s graffiti scénou nic společného, bylo fascinující podívat se pod pokličku této problematiky. Náš film není jen dokumentem mapujícím jednu lidskou posedlost, ale především příběhem, kam až lze zajít při naplňování svého osobního snu,” říká producent filmu Martin Hůlovec.
Sany se graffiti věnuje skoro 15 let. Sama přiznává, že pro ni jako ženu bylo těžké vydobýt si v komunitě respekt a uznání. Často její výtvory překrývaly nápisy jako „Vrať se do kuchyně!“. Dnes se prý situace výrazně zlepšila. Žen tvořících graffiti je stále jen hrstka, ale jejich díla jsou hodnocená stejným metrem jako díla mužských writerů. Zásluhu na tom má i sama Sany, která ženské graffiti popularizuje i prostřednictvím výstav a diskuzí.
„Na Sany mi bylo sympatické odhodlání stát si za svým přesvědčením i přes následky, které jí to přineslo. V tom je její příběh univerzální. Konkrétní situaci, včetně toho, že je žena uprostřed graffiti světa mužů, vnímám tedy jen jako výchozí a modelovou. V leporelu metropolí mě také překvapilo, jak graffiti funguje jako indikátor míry svobody v dané společnosti. Mojí osobní motivací ke spolupráci pak byla i potřeba si téma graffiti jednou pro vždy uzavřít, což se mi nepodařilo. Toto období pro mě jako pro writera zůstává nadále inspiračním zdrojem a základní školou života," říká režisér dokončení Jan Zajíček a dodává, že pomoc s filmem Girl Power považoval za svou stavovskou povinnost.
