Ondřej Malíšek
Hvězda je asi 4200 světelných let daleko od Země a obklopuje ji hustý oblak prachu, z něhož se v budoucnu zrodí její planety. Zatím po nich není ani vidu, ani slechu, ale astronomové zato odhalili ionizované částice, které hvězda vyvrhuje do prostoru. „Porovnání výsledků je pozoruhodné. Za pouhých 18 let se ze slabého výtrysku částic, zaznamenaného v roce 1996, stal velký silně protáhlý proud,“ sdělil BBC jeden z vedoucích mezinárodního vědeckého týmu Carlos Corrasco-Gonzalez. Tento proud „hvězdného větru“ tvaruje prachový mrak do podoby širokého prstence díky silnému magnetickému poli, které kolem sebe vytváří. Podobný průběh předpokládaly už dřívější teorie, ale pro vědce je novinkou právě zásadní význam magnetické síly při formování hvězdy.
Jak řekl profesor Huib von Langevelde, další z vědců podepsaných pod výzkumem rodící se hvězdy, jedná se o jedinečnou příležitost, „Tento objekt nám dává vzrušující možnost pozorovat postupný vývoj v průběhu několika následujících let,“komentuje. Snímky i další údaje o hvězdě zachytil radioteleskop Very Large Array umístěný v poušti v Novém Mexiku. Zprávu zveřejnili členové výzkumného týmu v prestižním časopise Science a informovala o ní i BBC.
Zdroj obrázku:http://www.bbc.com/news/science-environment-32168507
