Jihlavský azyl digitalního disidenta

Již dlouho před začátkem 19. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmu v Jihlavě vyvolali organizátoři vlnu kontroverze plánovaným angažováním Juliena Assange do programu festivalu v rámci diskuzní sekce Inspirační fórum. Disident australského původu, který se už přes tři roky skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně promlouval k lidem v sále netradiční diskuzi moderované velkými postavami českého dokumentu - ředitelem festivalu Markem Hovorkou a režisérem Filipem Remundou.
Julien Assange se proslavil především jako spoluzakladatel a tvář internetového portálu Wikileaks. Ten již od roku 2006 zveřejňuje důvěrné informace, které rozkrývají utajené počínání některých vlád, zejména té americké. Největší rozruch způsobili dokumenty ohledně války v Afghánistánu a Iráku nebo odhaleni celé sítě agentů CIA, včetně jejich pravých jmen, poškodili tak celosvětovou image USA. Od roku 2010 je stíhán za menší přečiny švédskou policií, na kterou později navázal Scotland Yard. Po zadržení byl propuštěn, ale byl i nadále sledován až do roku 2012, kdy získal ekvádorský azyl.
Po několika úvodních otázkách moderátorů se dostalo i na dotazy z publika, které na dálku směřovaly do Londýna. Assange byl nucen čelit několika otázkám zpochybňujících transparentnost Wikileaks a jeho tendenčnosti vůči Rusku nebo Číně. Těmto dotazům oponoval slovy: „Struktura je naprosto transparentní. Lidé, kteří stojí za Wikileaks, nejsou anonymní, stejně tak financování serveru, které stojí na podpoře našich čtenářů a široké veřejnosti,“ obhajoval se Assange. V reakcí na obvinění ze stranění východu uvedl, že se jedná o nesmysl, neboť o Rusku na Wikileaks vyšlo přes 120 tisíc dokumentů. Což sice zdaleka nedosahuje množství dokumentů uveřejněných z pozadí Spojených států, ale to je z důvodu, že Wikileaks je vesměs anglofonní médium, proto je pro jeho pracovníky obtížnější uskutečňovat překlady z ruštiny či čínštiny.
Svůj prostor dostala během diskuze i největší hvězda fyzicky přítomna v Jihlavě Marija Aljochina, bývalá členka ruské punkové skupiny Pussy Riot. „Měl byste být svobodný,“ vyslovila svoje přání na pódiu kulturního domů Aljochina. Na závěr vyjádřil Julien Assange svůj vděk za možnost virtuálního výstupu na festivalu a přání se v budoucnu účastnit MFDF v Jihlavě fyzicky.
Mezinárodní festival dokumentárních filmu v Jihlavě je největší akcí svého druhu ve střední Evropě a v jeho průběhu mohli návštěvníci zahlédnout na 250 produktů domácí i zahraniční dokumentární tvorby. Festival skončil v neděli 1. listopadu s výsledky soutěžních sekcí vyhlášených odbornou porotou v průběhu sobotního slavnostního zakončení v prostorách jihlavského Domu kultury. Nejvýznamnější cenu v kategorii Opus Bonum vyhrál snímek španělského režiséra Maura Herce Kupředu smrtelně pomalu, který je pietou na osamělost člověka a stroje. Kategorie české dokumentární tvorby Česká radost nenašla svého vítěze, protože žádný ze soutěžních filmů nesplnil kritéria poroty na udělení ocenění.