„Pokud byl Hradem opravdu vyškrtnut ze seznamu oceněných 28. října z uvedených malicherných příčin, bude Univerzita Palackého v Olomouci poctěna, pokud pan Jiří Brady přijme akademické ocenění z mých rukou,“ vzkázal Miller na svém facebookovém profilu, na který reagovaly stovky lidí, hlavně studentů a bývalých absolventů univerzity. Právě ti v komentářích Millerovi děkují a jsou hrdí na svou alma mater. „Cením si přístupu univerzity. Zneužívání státních vyznamenání k politickým účelům je jedna z věcí, které podrývají důstojnost symbolů a ceremoniálů, které jakýmsi způsobem odrážejí naši státnost,“ zní jeden z komentářů.
Na Česko nikdy nezapomněl
Jiří Brady v roce 1951 emigroval do Kanady, kde přednášel na Torontské univerzitě o holokaustu. Na Česko však nikdy nezapomněl, v roce 1990 například podporoval Lidové noviny. „Uspořádal sbírku, aby mohli koupit nové stroje a svobodná média mohla po revoluci fungovat. To tehdy byla priorita, aby lidé věděli, co se děje,“ řekla v rozhovoru pro aktuálně.cz Bradyho dcera Lara. Pro Jiřího Bradyho, který je vyznamenaný po celém světě, by ocenění univerzity bylo prvním, jaké by v České republice dostal. Toho přitom vyznamenali už v Německu nebo Kanadě. Podle Lary Bradyové by její otec vyznamenání z rukou prezidenta Zemana neměl dostat proto, že se jeho synovec, ministr kultury Daniel Herman, sešel s Dalajlámou.
Jiří Brady se narodil 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě do židovské rodiny. V roce 1941 jeho rodiče gestapo zatklo a deportovalo do koncentračních táborů. Bradyho a jeho o tři roky mladší sestru Hanu pak deportovali do Terezína. Jiří Brady jako jediný z celé rodiny přežil Osvětim a Gliwici, kde se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout. V roce 1951 emigroval do Kanady, kde přednášel o holokaustu a i nadále podporoval Českou republiku. V Kanadě také napsal knihu popisující tragický osud jeho sestry Hany, která zahynula v plynové komoře, s názvem Hanin kufřík.