Anna-Marie Sochorová 
„S Václavem Havlem jsem začal spolupracovat v roce 2003. Naše vztahy charakterizovala naprostá otevřenost a důvěra z jeho strany a moje absolutní zodpovědnost vůči němu,“ popisuje režisér Petr Jančárek zahajovací snímek filmového festivalu Ji.hlava, ve kterém se promítne přes unikátních 200 hodin dosud nikde nepublikovatelných materiálů o bývalém českém prezidentu Václavu Havlovi. Celkem se však diváci mohou těšit na 357 filmů, v rámci kterých zde mnohé z nich budou mít svoji světovou premiéru.
Každoroční součástí je i předávání ceny za přínos světové kinematografii. Letos jí filmová porota udělí maďarskému režisérovi a scénaristovi Béllovi Tarrovi. „Jeho filmy jsou známy divákům doslova na celém světě. Často jsou také uváděny v přehledech nejvýznamnějších natočených filmů, pro mnohé filmaře je inspirací a mistrem,“ uvádí ředitel festivalu Marek Hovorka pro iRozhlas.
Sám Tarro bude s návštěvníky hovořit i v rámci uvedení svého snímku Werckmeisterovy harmonie z roku 2000. Dále s diváky promluví polská režisérka Agnieszka Holland v rámci svého černobílého snímku Hranice. Ten vyvolal velkou vlnu reakcí jak v domácím Polsku od návštěvníků kina, tak i před samotnou premiérou od politických představitelů, kteří se nebáli nenávistné rétoriky vůči samotné režisérce. Snímek reflektuje migrační krizi na běloruských hranicích s Polskem a tím i tamní nepříjemnou realitu. Surovou stále trvající skutečnost nelidsky umírajících a živořících uprchlíků, kteří se stali obětí Lukašenkovi zahraniční politiky a zajatci v manipulaci s EU. Snímek tak podává obžalobu nad státními politiky v Polsku, EU a všem kdo k této situaci dopomáhají či nad ní zavírají vědomě oči. Výpověď o nehumánním zacházení jen kvůli rase, národnosti, víře o tom všem je hraný dokument. „Kaczyński věří, že obrazy mají takovou sílu, musím věřit i já. A když udělal všechno pro to, aby se tyto konkrétní obrazy nedostaly k světu, tak je prostě sama natočím, protože to umím. Scénář k filmu v podstatě psali Putin, Lukašenko a Kaczyński.“ uvedla pro server iRozhlas Agnieszka Holland.
V rámci dokumentu Olympijský mezičas od Naomi Kawase se budou klást otázky, jak se z dříve honosných a funkčních stadionů a center pro olympiády může stávat pomalá historie, se kterou města neumí nakládat a zvyšuje tak i například ekologické dopady.
„Každý z filmů, které uvádíme, má své důvody k tomu, proč ho hrajeme,” shrnuje Hovorka. Vyzdvihnout jeden snímek by bylo nemožné, každý totiž je stejně důležitý a je třeba jej vyslechnout jako výpověď toho před čím buď úmyslně nebo nechtěné zavíráme oči.
