V praxi to znamená, že cestující jedoucí v rámci jednoho kraje si zakoupí jízdenku IDS, která je zároveň přestupní mezi dopravními prostředky. Může tak využít nejen vlakovou nebo autobusovou dopravu, ale jejich vzájemnou kombinaci. Zároveň však přestává platit jízdné Českých drah a jejich obchodní nabídky (nejrozšířenější jsou IN karty). Pokud aplikace IN 25, IN 50 nebo IN 100 nebudou moci nadále uplatňovat, České dráhy jim u pokladní přepážky umožní nevyužitou část vrátit. Nadále zůstanou uznávány celodenní a víkendové jízdenky.
Pro mezikrajské cesty platí stejná pravidla jako dodnes. Cestující si může u pokladny ČD koupit jízdenku pro celou trasu, v její ceně bude zohledněna jízdenka IDS. Tudíž není nutné si dělit jízdné na několik jízdenek (zvlášť jízdenku ČD nebo jiného dopravce a jízdenku IDS).
Kraje takto reagují na odložené zavedení takzvaných jednotných jízdenek. Původní termín zavedení byl plánován na letošní rok, kdy krajům končila smlouva s Českými drahami. Zavedení ale bylo přeloženo na příští rok, kraje tudíž chtějí získat větší kontrolu nad příjmy z regionálního jízdného. Proto s ČD podepsaly tzv. brutto smlouvy, kde objednavatel vlaků nese riziko tržeb, zároveň však poskytovatel musí dodržovat standarty zakotvené smlouvou, jinak jej čekají vysoké sankce za neplnění smluvních podmínek.
Tématem častých debat se také staly režijní výhody zaměstnanců ČD, kraje jejich uznávání chtěly zamezit. Podle posledních informací webové stránky zdopravy.cz by však měly výhody nadále platit na všech dotčených železničních linkách.