Theo Mariánek 
Hnutí za práva LGBTQ+ lidí na Slovensku je nyní kvůli výhře konzervativního hnutí SMER SD Roberta Fica značně ztížen, nicméně aktivisté a liberální část společnosti boj za tato práva nevzdávají, a to ani v České republice. V Praze, Mostu, Plzni, Příbrami, Brně i Ostravě se v těchto dnech konají vzpomínkové akce a demonstrace zaštítěné lokálními lidskoprávními organizacemi. Olomoucký spolek OLLOVE, z.s. k události výročí uspořádal v pátek 13.10. smuteční pochod od Žižkova náměstí, přes ulici 1. máje až ke sloupu Nejsvětější Trojice.
Na Žižkově náměstí pod sochou Tomáše Garriguea Masaryka se v pátek v podvečer schází účastnici průvodu, který v 18 hodin vyráží směrem do centra. Za organizátory promluvil Ondřej Kožušník, koordinátor spolku Ollove. Desítky účastníků nesou duhové vlaječky a zapálené svíčky. Ty na Horním náměstí kolem sloupu Nejsvětější Trojice vytváří specifickou atmosféru a osvětlují právě dominantnu hlavního olomouckého náměstí. Před sloupem se už připravují první řečníci.
„Dva mrtví po střelbě v Bratislavě,“ začíná svůj proslov Ondřej Kožušník, „takové byly názvy internetových článků, které nás před rokem ochromily.“ „Juraj a Matúš, to jsou dvě jména, které si navždy budeme muset pamatovat a každý rok připomínat. A víte, co se stalo za ten rok a jeden den? Nic!“ pokračuje Kožušník a připomíná špatnou situaci LGBTQ+ lidí zejména na Slovensku. „Vláda na Slovensku ani v Česku neudělala nic pro to, aby zlepšila ochranu queer lidí v České a Slovenské republice,“ pokračuje ještě Kožušníka adodává, že „Několik týdnů poté, co se tento tragický čin v Teplárně odehrál jsme mohli vidět i vlnu solidarity ze strany politiků, ale potom přišlo ticho. Pouze hořká pachuť na jazyku z toho, že jsme pouze další kulturní válkou a tématem pro naše politiky. Ničím jiným než tématem, které nevede k ničemu jinému než politickým válkám.“
Na konci své řeči vyzve Kožušník k minutě ticha za zemřelé a uvolní místo dalším řečníkům, mezi nimiž se objevil také zástupce nakladatelství Adolescent Aleš Kauer, které po loňském útoku zkompilovalo šedesát básní do sbírky Toto je môj coming out. Zástupce nakladatelství vysvětluje, že kniha vznikla jako reakce na nenávistný manifest Bratislavského střelce. Každá stránka plná nenávisti je nahrazená jednou básní plné lásky a bolesti. Zástupce dále dodává, že veškerý výtěžek z prvních 300 výtisků věnovalo nakladatelství iniciativě Jsme fér bojující o zrovnoprávnění stejnopohlavních svazků s heterosexuálními. Nakonec přečte i několik úryvků. Konečně je dav vyzván k tomu, aby na schody monumentu položil svíčky, případně další mementa, mezi kterými se objevily květiny a kaštany. Město Olomouc poskytlo prostor pro vytvoření pietního místa na celý týden, takžekaždý, kdo má zájem, má možnost vyjádřit svou sounáležitost.
12.10.2022 Slovenskem otřásla zpráva o střelbě na Zámocké ulici v centru Bratislavy. Zasaženi byli tři lidé, Radka Trokšiaková, Matúš Horváth a Juraj Vankulič. Brutální útok přežila pouze Radka, další dvě oběti následkům střelných zranění podlehli. Investigativní centrum Jana Kuciaka ve spolupráci se zahraničními novináři brzy odhalilo, že pachatel, 19letý Juraj Krajčík, který těsně před útokem vydal 60stránkový nenávistný manifest vyjadřující rasistické, antisemitské, homofobní a transfobní postoje, byl aktivním členem fóra Terrorgram, kde o svém činu živě informoval ostatní uživatele. Tragická událost před barem Tepláreň, kde jedna z obětí pracovala jako barman, vyvolala na Slovensku vlnu protestů lobující za ochranu a rozšíření práv LGBTQ+ lidí. Památku zemřelých uctila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, ale také česká hlava státu Petr Pavel, stejně jako předseda senátu Miloš Vystrčil. Samotný podnik si letos smutné výročí připomene pietním koncertem Matúš a Juraj, nezabudneme, odehrávajícím se přímo na místě, kde k útoku došlo s navazující demonstrací Zostavame v uliciach 14.10.
Ani obrovská vlna solidarity nejen mezi Slováky, ale také ze zahraničí, ovšem zatím nevedla ke zlepšení právního postavení komunity. Slovensko na rozdíl od České republiky nemá ani zákon o registrovaném partnerství, který u nás platí od roku 2006. Situaci v zemi také pravidelně kritizuje eurokomisařka za lidská práva Dunja Mijatovičová, která například v dubnu roku 2023 odeslala na Slovenský parlament dopis, v němž žádala o zastavení novely zákona č. 301/1995 Z.z. o rodném čísle, který by znemožnil úřední změnu pohlaví transgender osob. Zákon do druhého čtení nakonec neprošel.
