Tereza Ocetková Aby mohla organizace Lékaři bez hranic pomáhat všem potřebným, neobejde se bez přesných a kvalitních map. V rozvojových zemích nezmapovaná místa zdravotníkům velmi komplikují práci a do některých zasažených oblastí se tak pomoc vůbec nedostane. Snaží se proto do své činnosti zapojit i širokou veřejnost. Zatím nejvíce se tento projekt osvědčil při zemětřesení na Haiti. "Tehdy se bleskově mobilizovala komunita lidí, kteří mapovali po katastrofě. Během asi dvou týdnů byla k dispozici perfektní mapa," řekl v rozhovoru pro Českou televizi digitální stratég Lékařů bez hranic Jan Böhm.
V roce 2014 vznikl projekt Missing Maps ve spolupráci Lékařů bez hranic, Červeného kříže a OpenStreetMap na popud humanitárních pracovníků. Základem je zúčastnit se právě mapathonu, který probíhá každý měsíc v Praze, od listopadu se připojuje i Brno a Olomouc. Zde mají dobrovolníci možnost se naučit, jak správně pracovat s mapovacím editorem. Poté už mohou mapovat z pohodlí domova.
Lékaři bez hranic pomáhají už od roku 1978, a to ve více než 60 zemích světa. Zasahují v oblastech napadených epidemiemi, přírodními katastrofami nebo válečnými konflikty. V roce 1999 dokonce obdrželi Nobelovu cenu za mír. Momentálně nejvytíženější jsou pravděpodobně v Sýrii ve městě Aleppo, které je ovšem stále bombardováno a není tedy možné zde naplno pracovat. Na začátku měsíce října si připomínali nejtemnější událost, a to zničení traumacentra Lékařů bez hranic v afghánském Kundúzu.
