Hned úvodním slovem potěšil Marián Jurečka všechny studenty potravinářských a zemědělských oborů svým vyjádřením o budoucí perspektivě těchto oborů. Podle jeho slov se v následujících sto letech neobjeví perspektivnější obor. Jako hlavní důvod pro toto tvrzení uvedl populační růst obyvatelů naší planety. V roce 2100 celkový počet lidí nejspíš přesáhne deset miliard. To způsobí potravinou nesoběstačnost v některých oblastech a někdo bude muset tyto lidi nakrmit. Někdo s výhodnou polohou a příznivými klimatickými podmínkami. Například Česká republika se svým mírným klimatem a zkušenostmi ve zpracování základních komodit pro globální trh.
Vzápětí pan ministr udělal odbočku ke krizi na Ukrajině. "Jakou mám záruku a garanci, že to co se tam dnes děje, nebude se dít třeba za deset let o 1500 kilometrů více na Západ? Jakou mám záruku, že vtip, který se říká o Rusku, že sousedí, s kým chce, se nezačne v praxi uplatňovat v daleko větší míře? Kdyby ve třicátých letech velké státy v Evropě nemlčely k tomu, co se v tu dobu dělo v Německu, možná by na druhou světovou válku nemuselo nikdy dojít." Dále pak mluvil o pomoci pro postižené oblasti i o nutnosti sankcí, případně možné vojenské intervenci.
Po jeho vyjádření dal prostor studentům, aby se ho ptali na dotazy, které si pro něj připravili předem. První na řadu přišla řeč o geneticky modifikovaných organismech (zkráceně GMO) Otázka směřovala na zapojení do zemědělství České republiky. Podle ministra chybí přesné stanovisko vlády i odborníků k této problematice. "Můj osobní názor je: Geneticky modifikované organismy, pokud možno naplno využívat. Byť jsem konzervativní politik, v tomto směru jsem poměrně dost liberální, pokud se bavíme o rostlinách." A na to navázal úvahou: "Lidem vůbec nedochází, kolik dnes konzumují produktů z geneticky modifikovaných rostlin. Devadesát procent prasat v České republice je vykrmeno sójou, která se doveze z Ameriky. A nikomu to nevadí,“ trochu se tomu podivoval. Potvrdil svojí zkušeností, když se ptal odpůrců na GMO, jestli konzumují sójové maso vyrobené z geneticky upravené rostliny, což pro spoustu lidí jak zjistil, je velikým tajemstvím. K jeho postoji se připojil i děkan Přírodovědecké fakulty Ivo Frébor.
Další tazatel otevřel téma podpory biopaliv a zemědělců, kteří pěstuji plodiny právě za tímto účelem. Někteří účastnici napadli rostoucí množství "žlutých polí" v naší krajině. "Kdyby obilí – pšenice a ječmen – kvetlo žlutě, budu dostávat stovky e-mailů, proč pěstujeme v České republice tolik obilí," odvětil Jurečka. Hlavní problém řepky představuje její barva a agresivní pyl, ale podle statistik na které odkazoval, počet řepných polí od roku 2013 klesá, sice mírně ale klesá. Vzápětí dostal prostor dotaz týkající se podpory malých zemědělců. Jurečka na to reagoval. ,, Zavedli jsme například opatření pro mladé a začínající zemědělce do 41 let. V rámci přímé platby na hektar dostanou o 25 procent víc než ostatní na prvních 90 hektarů. ”. Tato podpora by měla být dostatečná.. ,, Nechci proti malým zemědělcům nastavit agresivní politiku," dodal Marián Jurečka.
V samotném závěru přednášky se ještě našel kousek času pro otevření problematiky Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi USA a Evropou. Hlavně se probírala konkurence schopnost našich zemědělců. "Nejsem schopný vám dnes říct, že smlouva bude mít jednoznačně pozitivní dopady na naše výrobce, ať už v zemědělství, potravinářství nebo v jiných sektorech.” řekl ministr lehce smutným tónem hlasu. Ale informoval o tom, že to znovu probírali na Radě ministrů zemědělství. Ujistil všechny přítomné o zachování regionálních značek a vysokou kvalitu produktů. Rovněž zmínil rozdíl mezi výrobky z Českých zemí a z USA. Hlavní problém je obal produktu. V tuzemsku se musí podle velmi striktních pravidel uvádět složení, oproti u produktů v USA se zákazník spoléhá na značku produktu, takže složení se vůbec uvádět nemusí. Po této otázce debata ještě pár minut pokračovala a vzápětí několika chvil skončila.
