Na autogramiádu dorazilo překvapivě málo lidí, přišlo zhruba čtyřicet fanoušků, kteří si vystáli krátkou řadu na podpis jejich oblíbeného spisovatele. "Akce byla velmi krátká. Čekala jsem víc lidí, myslím si, že na panu Vieweghovi, to moc vidět nebylo. Čekala jsem, že o knize něco řekne, nějak ji představí, což se bohužel nestalo," posteskla si studentka Lucie. "Melouch se číst chystám, ale aktuálně vůbec netuším kdy, protože mám spoustu práce, hlavně do školy. Ale někdy v budoucnu to mám v plánu," dodala nakonec.
Melouch má velmi zajímavou zápletku. „Dva dlouholetí kamarádi a někdejší kolegové - učitelé se už pár let živí poněkud lukrativnějšími profesemi: jeden jako gigolo a druhý jako nájemný vrah. Aby si od svých náročných povolání na pár dní odpočali, vyrazí na řeku Sázavu. Jenomže muži jak známo nepřestávají pracovat ani na dovolené… Takový je náčrt filmového scénáře, pro nějž chce jeho autor stůj co stůj získat otupělého producenta. Nabídne brutální scény? Nebo osudovou lásku? Lze snad s nadsázkou říct, že nová próza Michala Viewegha nabízí obojí: thriller i tragickou lovestory,“ zní anotace ke knize.
Autor má na svém kontě řadu úspěšných románů, povídek, literárních parodií a novel, jako například Báječná léta pod psa, Román pro ženy, Případ nevěrné Kláry, Mafie v Praze, Výchova dívek v Čechách, Vybíjená, Můj život po životě a další.
Psaní příběhů se Michal Viewegh věnuje na plno a v poslední době vydává každý rok novou knihu. "Píšu-li v současnosti román čtyři měsíce (v minulosti mi stačily i dva), mohu tři čtvrtě roku přemýšlet o tom dalším," uvádí na svých webových stránkách. A nakolik jsou jeho romány autobiografické? "Bezpochyby patřím k tomu typu autorů, kterým se lépe píše o tom, co alespoň zčásti sami prožili, a nijak nepopírám částečnou autobiografičnost některých motivů, postav či scén — ale jádro všech mých románů, novel a povídek samozřejmě tvoří ryzí fikce. I ty zdánlivě 'nejautobiografičtější' knihy jsou z větší části smyšlené příběhy. Osobní zkušenost považuji za přirozené východisko pro psaní — nicméně právě jen východisko, jakýsi odrazový můstek k fabulaci," odpovídá na otázku Viewegh.