Veronika Wdówková 
Román Ada je sice beletrií, ale hlavní dějová linka je inspirovaná skutečnými osudy Němců na Olomoucku po druhé světové válce. Moderátor shrnul děj knihy takto: „Mladá novinářka pátrá po historii vlastní rodiny a při tom často objevuje děsivá až zdrcující fakta." Což nevystihuje pouze děj Ady, ale také to, co napsání knihy vůbec předcházelo. Inspirace totiž vzešla z rodinného příběhu autorky, taktéž novinářky. Praprababička Veroniky Jonášové Hedwig Müllerová, která byla jednou z mnoha vysídlených Němců. Přesunuta byla do západního Německa. „Tam však nebyla přijata nijak přívětivě, Němci jako ona byli vnímání jako cizopasníci, beroucí rodilým Němcům práci", říká Jonášová. Pořád to však byl lepší osud, něž jaký potkal jejího manžela Franze Müllera, ten zemřel za dosud nejasných okolností v olomouckém internačním táboře, nechvalně známém jako hodolanské peklo.
O tomto tématu se v rodině autorky z důvodu jeho citlivosti dlouho nemluvilo, až po letech, když se Jonášová začala ptát své babičky, která nebyla odsunuta, jelikož její matka měla českého manžela, dozvěděla se o pohnutých osudech německé větve rodiny. Babička autorky, vnučka již zmiňované Hedwig Müllerové, však měla v roce 1945 pouhých osm let, a proto od ní Jonášová získala pouze kusé informace. Díky spolupráci s Martinem Hájkem je však dokázala doplnit a podložit o další svědectví vysídlených Němců, a tak vznikl román, který jakožto prozaický debut Veroniky Jonášové vyšel v lednu tohoto roku.
Martin Hájek v rámci tohoto čtení vysvětlil vývoj česko-německých vztahů od německého osidlování českých zemí ve středověku, přes období probuzení nacionálního cítění českého obyvatelstva na přelomu 18. a 19. století, kdy se ochladily jeho vztahy s tím německým, až po druhou světovou válku a následné vypořádání s německým obyvatelstvem. „Vysídlení bylo vnímáno jako naprosto mainstreamová věc, rozdíl ve vnímání lidí byl pouze v tom, že někteří nesouhlasili s až nacistickými technikami v internačních táborech. Někteří lidé na to dokonce pohlíželi z čistě ekonomického hlediska, chtěli, aby Němci byli pracovně vytěženi, než budou odsunuti", doplnil ke konci svého vysvětlení Hájek. Situaci po skončení války však nejlépe vykreslily příběhy z knihy, které autorka dle svých slov pečlivě vybírala podle toho, zda se na nich shodovalo více pamětníků. Kromě toho, že moderátor Martin Jonáš, kladl dotazy oběma zmíněným účastníkům debaty, poskytl na konci možnost se vyjádřit i hostům. Díky tomu byla debata doplněna o spoustu osobních příběhů lidí, kteří se na území Olomoucka v období vysidlování německého obyvatelstva nacházeli anebo měli ve své rodině dokonce někoho, koho se to přímo týkalo.
Po skončení diskuse byla možnost nechat si podepsat buď již zmíněný román Ada, nebo jednu ze dvou knih Martina Hájka věnujících se tomuto tématu (Odsun Němců z Olomouce a Olomoučtí Němci 1918–1938). Všechny zmíněné knihy bylo možné zakoupit přímo na místě.
V prostorách červeného kostela se v rámci festivalu nachází ještě putovní výstava Goethe-Institutu s názvem Tváře ženy, která bude trvat až do 30.11. A do stejného data, také na stejném místě si můžete prohlédnout první vydání děl Karla Marxe Kapitál a Ke kritice politické ekonomie, které má ve svých fondech Vědecká knihovna v Olomouci.
Samotný festival bude probíhat do 8.11 2023.
