Jonáš Maixner 
První odhady původu byly přisuzovány společnosti Elona Muska, SpaceX. Ta obvinění zamítla a vina padla na Čínu. Čínská národní vesmírná agentura (CNSA) obvinění také zamítla a nyní existují jenom dohady, komu vesmírný odpad patřil. Amatérští astronomové však se svými výpočty jasně ukazují na Čínu. To ale nic nezměnilo na existenci rakety a vědci v napětí čekali na její dopad. Událost a následná analýza jim objasní některé taje fyziky dopadu těles ve vesmíru.
„Aniž bychom věděli co přesně kráter vytvořilo, je málo, co vědci mohou zjistit jeho studiem. Jako planetolog, který se zabývá Měsícem, vidím tuhle neplánovanou kolizi jako vzrušující příležitost,“ napsal odborný asistent astrofyzikálních a planetárních věd Paul Hayne pro The Conversation.
Měsíc byl po celou svoji existenci vystavený nárazům vesmírných těles. Množství kráterů na jeho povrchu je toho důkazem. Astronomové však z těchto útvarů nezjistí mnoho, pokud neví viníka a přesné okolnosti vzniku. Díky tomuto neplánovanému experimentu bude možné pozorovat naturální důsledky kolizí na planetách a měsících ve vesmíru. V minulosti podobný experiment uskutečnila NASA roku 2009, kdy plánovaně odchýlila trajektorii jednoho ze svých satelitů (LCROSS) a vyslala ho na Měsíc. Střet vyzdvihnul z pod povrchu značné množství ledu a potvrdil studia o přenosu materiálu ve vesmíru asteroidy a kometami. Zmiňovaný dopad pomůže více studovat tento fenomén.
Těleso se řítilo odhadovanou rychlostí až deset tisíc kilometrů za hodinu a dopadlo na povrch Měsíce 4. března 2022. Vzniknul zde kráter o velikosti až dvacet metrů v průměru a zdvihnul se oblak prachu, z rakety nic nezůstalo. Dopadnul však na odvrácenou stranu Měsíce a nikdo na Zemi tedy nebyl schopný situaci monitorovat. Celý úkaz bude možné zkoumat až po plánovaném snímkování dva týdny po dopadu, kdy měsíční družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) přes místo přelétne a její tři kamery vše zachytí.
Výsledky zkoumání přispějí k pochopení zlomku fyziky na většině planet bez atmosféry. Přispějí také ke srovnání s dopadem LCROSS a pomohou vytvořit lepší simulace dopadů. Bližší znalosti o povrchu měsíce zajistí lepší výsledky v budoucích plánovaných misích na Měsíc.
Zemská oběžná dráha jako skládka pro odpad
Podle senzorů kolem Země letá přes dvacet tisíc kusů vesmírného odpadu. Existuje však ještě více menších částí, které můžou způsobit nebezpečí pro budoucí lidské a robotické mise stejně jako ty velké. Vesmírný odpad označuje jakýkoliv lidsky vytvořený objekt, který již neplní svůj účel. Pojem zahrnuje například nefunkční vesmírné rakety nebo satelity, opuštěné startovací platformy nebo fragmenty uražených částí. Momentů, kdy inženýři musí zasahovat do plánované trajektorie vzletu do vesmíru kvůli dříve nezaregistrovanému objektu je čím dál více. Počty odpadu se se stále častějšími misemi stále zvětšují a v budoucnu mohou způsobit časté kolize s našimi satelity nebo stanicemi.
„Je to nepořádek, který jsme samy vytvořili. Objekty, které jsme brali za bezpečné se mohou nečekaně obrátit zpět na Zemi,“ sdělil profesor z Univerzity of Southampton, Hugh G. Lewis pro BBC.
Problém se snaží vyřešit již mnoho společností, například americký OrbitGuardians nebo evropský Clear Space, a snaží se najít způsob, jak se tomuto černému scénáři vyvarovat a dosavadní zbytky odklidit. Většina nadějí spadá na odklonění částí k povrchu Země, kde vzplanou v atmosféře. Způsob, jak toho dosáhnout je však lehčí nakreslit než poté zrealizovat.
