Nikol Ratajová 
Podstatné jsou lidské příběhy
Expozice klade důraz zejména na příběhy československých vojáků, zejména z místního regionu. „Památník je historickou zkratkou. Musel by být tak pětkrát větší, abychom ukázali vše, co máme ve sbírkách. Jedná se o tisíce příběhů, které jsou zapomenuté. Není sem možné dostat vše. Každý si najde to své. Příběhy jsou zachyceny zejména v touchscreenech. Informace budeme postupně doplňovat. Zatím jsou zachyceny desítky příběhů, chtěli bychom mít stovky,“ uvedla ředitelka památníku Jana Horáková.
Cílovou skupinu tvoří zejména školy a mládež, kteří tvoří velkou část návštěvníků. Expozice je interaktivnější, stává se tak pro mladou generaci přitažlivější. V areálu je umožněn bezbariérový přístup, přesouvat se dá i pomocí výtahu. Vozíčkáři si mohou na dvou dotykových obrazovkách ve třetím patře pustit obsah z celého památníku. Okruh začíná dole v hale, kde se nachází pietní část stejně jako před rekonstrukcí. Celkově návštěvníci mohou projít třemi patry.
Začátek války, ostravsko-opavská operace, osobnosti
Obhlídka začíná rokem 1938-1939. Hlavním tématem jsou příčiny války, jak probíhala stavba opevnění a poté samotné vypuknutí války. K vidění je mnoho nových předmětů jako například plynové masky, dokumenty, které byly potřebné k odchodu z hranice a spoustu dalšího. Důležitou součástí je expozice zachycující ostravsko-opavskou operaci. Je zde postavena nová kulisa domu, který se v roce 1945 nacházel v Opavě. Vevnitř je protiletecký kryt či vzpomínky pamětníků. Na samotném domu je poté audiovizuální projekce bojové scény, kterou průvodci mohou ovládat skrze iPad. Před domem mohou návštěvníci spatřit repliku tanku T-34.
Další část je věnována osobnostem druhé světové války. Zejména osvoboditelům – Čechoslovákům, Američanům, Polákům či Rumunům. Vystaveno je mnoho uniforem, některé jsou kopie, jiné originály. Doplnění lze najít na dotykové obrazovce, kde si lze projít osvobozování den po dni. K vidění by měla být uniforma Roberta Matuly, příslušníka Wolfram, který byl rodákem z Ostravy. Nebo například uniforma Heliodora Píky a jeho syna Milana Píky, jediného československého generála.
Odchod do zahraničí, královské letectvo, propaganda
Druhé patro je věnováno odchodu do zahraničí, zaměřuje se na příběhy vojáků, jejich cestu na západní či východní frontu a vstup do cizinecké legie. K vidění jsou uniformy, osobní doklady, známky či propustky. Expozice se věnuje také Anglii, zejména mužům, kteří vstoupili do královského letectva. Následuje část věnovaná pozemnímu vojsku. Jsou zde vystaveny předměty z osobní pozůstalosti. Novinkou je multimediální část věnovaná nacistické a sovětské propagandě.
Holokaust, Protektorát, Lidice
Hlavním tématem třetího patra je holokaust a koncentrační tábory. Návštěvníci mohou zhlédnout filmovou projekci věnovanou koncentračním táborům. Následuje část věnovaná všednímu životu, vzdělání, výchově. K vidění jsou vysvědčení, učebnice, loutkové divadlo, dětský časopis Punťa, který vycházel během druhé světové války, uniforma ze spolku Hitlerjugend či deník německé dívky, která žila v Opavě. Dále se expozice věnuje Protektorátu Čechy a Morava. Je zde přehledné rozdělení na jednotlivé okresy, dobová móda, osobní dokumenty, propustky, pracovní knížky či dobové bankovky. Tématem je také přídělový systém a válečné hospodářství. Zajímavý je interaktivní model, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet psaní morseovky.
Následuje expozice věnovaná domácímu odboji. Zabývá se osobnostmi, operací Anthropoid nebo odbojovými skupinami. V poslední části se nachází expozice věnující se Lidicím. Stejně jako před rekonstrukcí nechybí sochy dětí. K tomu je zde promítán film. Na konci jsou čteny dopisy dětí, napsány před jejich smrtí.
